Říká se, že dát si skleničku vína k večeři pomáhá srdci. Jenže vědci nyní prošli výsledky studií a zjistili, že to možná vůbec není pravda. Je sice možné, že u žen nad 65 let může mírná spotřeba alkoholu mít nějaký význam, ostatní lidé ale mají zřejmě smůlu – žádný přínos se u nich neprokázal.
„Jako všude jinde by se i v medicíně měly věci, které vypadají příliš dobře na to, aby byly pravdivé, brát s obezřetností,“ píše v úvodníku lékařského časopisu BMJ Mike Daube, profesor zdravotnické politiky na curtinské univerzitě v Austrálii. Podle něj se tak dříve zjištěné přínosy mírného pití vytrácejí. Jeho úvodník doprovází britskou studii, která poukazuje na to, že rozdíly v úmrtnosti abstinentů a těch, kdo střídmě popíjejí, jsou až na výjimku starších žen zanedbatelné. Nedávná švédská studie naopak přichází s tím, že lidé ve středním věku, kteří si dají více než dva drinky denně, mají mnohem vyšší riziko mrtvice.
Kde se podle nového britského výzkumu stala u předchozích studií chyba? „Je možné, že ochranný prvek nalezený u populace v produktivním věku byl výsledkem nevhodného výběru referenční skupiny, v níž se smísili abstinenti s bývalými alkoholiky známými vysokou úmrtností,“ uvádějí jednu z možných příčin autoři Craig Knott a jeho kolegové ve studii zveřejněné v BMJ.
Studie zahrnovala lidi nad 50 let a jejich úmrtnost. Sledovala přitom průměrnou týdenní spotřebu během posledního roku a nejvyšší denní konzumaci za uplynulý týden. „Ve srovnání úmrtnosti s abstinenty věkově roztříděná analýza ukazuje, že přínos mírné spotřeby je pouze u žen starších 65 let,“ uvádí studie s tím, že i u skupiny starších žen není efekt bez pochyb a mohl vzniknout nepřesností při výběru vzorku. Proto je zvláště u této skupiny potřeba další dlouhodobá studie.
Pro lidi s vysokým tlakem je riziko při každém množství
„Nemohu dokázat – a nemyslím si, že někdo může, že konzumace alkoholu někomu prodlouží život nebo zabrání infarktu,“ podotýká Kenneth Mukamal, profesor medicíny na lékařské fakultě na Harvardu. Podle něj ale některé studie ukazují, že mírné pití podporuje hladinu „dobrého“ cholesterolu a hormonů ovlivňujících krevní cukr. Další výzkumy desetiletí sledující abstinenty a lehké popíječe objevily nižší úmrtnost, méně infarktů a mrtvic u těch, kdo si občas dají skleničku. Tyto studie ovšem nedokazují, že důvodem těchto jevů je právě alkohol.
Ať už je to ale s prospěšností mírného pití jakkoliv, pro některé lidi je alkohol i v malém množství rizikový. Jde o ty, kdo berou léky na ředění krve či kteří mají nekontrolovaný vysoký tlak, upozorňuje Curtis Rimmerman, kardiolog z clevelandské kliniky. „Alkohol totiž zvyšuje tlak a ředí krev,“ říká Rimmerman. Je navíc zdrojem kalorií, které jsou postrachem tloustnoucího národa.
Pití ve velkém pochopitelně není zdravé pro nikoho – vede k mrtvici, srdečnímu selhání a řadě dalších problémů, které se netýkají srdce – například zvýšeného rizika autonehod. K těmto problémům přitom stačí ženám napít se méně než mužům. Jednou příčinou je to, že jsou menší, podle profesorky Lori Moscové z lékařského centra kolumbijské univerzity a mluvčí Americké kardiologické asociace to ale není důvod jediný. „Naše cévy mají jiné hormonální prostředí,“ říká s tím, že jsou ženy více náchylné k protisrážlivým účinkům alkoholu. Podle národního onkologického institutu navíc i mírné pití alkoholu zvyšuje riziko rakoviny prsu.
Mladí lidé přínos čekat nemohou
Svou roli hraje vedle pohlaví také věk. Není nijak dokázáno, že by pití v dvaceti či třiceti letech mělo nějaký přínos. „V tomhle věku znamená mírné pití pouze riziko, že člověk přejde k pití ve velkém,“ podotýká Mukamal.
Bohužel to také vypadá, že víno nemá žádný zvláštní přínos oproti jiným druhům alkoholu. „Před deseti lety se rozšířil mýtus, že červené víno je lepší než bílé a víno obecně je lepší než pivo či tvrdý alkohol,“ říká Moscová. Jenže nic z toho studie nedokázaly. „Nechci být suchar, ale nikdy bych nedoporučila alkohol jako preventivní opatření,“ dodává profesorka. „Možná jsou nějaké důkazy, že sklenička vína k jídlu je v pořádku. Je ale velmi zrádné si říct: tak jo, dvě jsou možná lepší. Lidé naznají rizika,“ doplňuje Demetrius Lopes, neurolog z lékařského centra univerzity Rush v Chicagu a další mluvčí kardiologické asociace.
Lékaři doporučují, že by muži neměli pít více jak dvě jednotky alkoholu denně, ženy pak jednu jednotku. Jednotka odpovídá deseti gramům etanolu. Půllitr desetistupňového piva přitom obsahuje zhruba 16 gramů, dvanáctistupňového piva 20 gramů, dvě deci vína mívají mezi 15 až 20 gramy a malý panák čtyřicetistupňového destilátu obsahuje okolo 16 gramů etanolu. Vliv má také to, zda se alkohol konzumuje při jídle – mimo něj se totiž projevuje negativněji.
-mk-
