Nebolí a dlouhou dobu pacienta nijak neobtěžuje. Bez vhodné léčby ale vede k slepotě, kterou nelze zastavit a ani zvrátit. Přesto je glaukom jedním z nejpodceňovanějších onemocnění vůbec. Navzdory stále modernějším možnostem léčby přibývá pacientů, kteří se neléčí anebo svou léčbu podceňují. O zrak tak přichází zcela zbytečně a to i v Česku. Často věří mýtům, že právě jich se nemoc nemůže týkat nebo se jednoduše vyhýbají pravidelným kontrolám u svého očního lékaře. Myslí si, že když nemají žádné zjevné potíže, jejich zrak je zcela v pořádku.
Přitom celosvětově je zelený zákal druhou nejčastější příčinou slepoty a první nejčastější příčinou nevratného poškození zraku, které vede právě k slepotě. Zdaleka nejde pouze o nemoc seniorů, objevit se může v jakémkoliv věku a to i u lidí, kteří zatím nemají žádné zdravotní potíže. „Zelený zákal je znám jako „tichý zloděj zraku“, protože se může rozvíjet bez jakýchkoliv nápadných příznaků. Pacient může přijít o 40 procent zraku, aniž cokoliv zpozoruje,“ upozorňuje oftalmolog Petr Mlčák z Oční kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Neléčený pacient s postupnou ztrátou zraku přitom může být nebezpečný sobě i okolí. Stačí, aby sedl za volant a havaroval, protože neviděl chodce nebo dítě, které vběhlo do silnice. „Lidský mozek umí nemocného ošálit, a tak si chybějící část zorného pole „doplní“. Nemocný si tak nemusí vůbec uvědomovat, že je jeho zorné pole menší a on skutečně nevidí to, co dříve,“ dodává lékař.
Díky léčbě jsem mohl pilotovat letadlo
U zeleného zákalu dvojnásob platí, že je důležité k lékaři přijít včas, přesněji ještě dříve, než se vůbec objeví první obtěžující příznaky onemocnění. Vydat do ordinace oftalmologa by se měli všichni bez ohledu na to, zda mají nějakou zrakovou vadu či nikoliv. „Pravidelné vyšetření očí je zcela zásadní k zachycení zeleného zákalu a k předcházení nevratných změn,“ popisuje Mlčák. Pokud se nemoc podaří zachytit včas, tedy ještě před tím, než nevratně poškodí zrak, pacienta nijak neomezí v jeho běžném životě. To dokládá i zkušenost dopravního pilota Pavla Hosnedla, který se s glaukomem léčí už šest let. „Měl jsem velké štěstí, protože jsem díky své profesi pravidelně absolvoval vyšetření u očního lékaře. Jen díky tomu jsem se vyhnul vážným problémům a stále vidím jako všichni ostatní,“ popisuje své zkušenosti.
Před šesti lety byl u něj zjištěn zvýšený nitrooční tlak, což je nejvýraznější rizikový faktor vedoucí ke vzniku glaukomu. Při zeleném zákalu dochází k postupnému poškození zrakového nervu, který je zodpovědný za přenos informací z oka do mozku. Toto postižení může vést až k úplné ztrátě zraku. Při vhodné léčbě je ale možné nemoc zastavit nebo alespoň výrazně zpomalit. „Našim pacientům jsme schopni nabídnout výrazné zvýšení kvality života. Pokud je léčba zahájená včas, je možné, že u nich během života vůbec nedojde ke ztrátě zraku,“ vysvětluje oftalmolog. Tohoto přínosu léčby si je vědom i Pavel Hosnedl. „Kdybych měl poškozený zrak, nemohl bych létat. Díky léčbě jsem ale mohl své práci věnovat naplno a do důchodu jsem odešel až na základě vlastního rozhodnutí. Zdravotně jsem v pořádku,“ dodává. V jeho případě stačilo jen užívat oční kapky. V budoucnu je ale možné, že jej čeká operace. Operační postupy jsou při léčbě glaukomu běžné už od 70. let a jsou standardní součástí léčebných možností.
Existují dva hlavní typy zeleného zákalu. Primární glaukom s otevřeným úhlem se objevuje, je-li odtok z přední oční komory příliš pomalý, což způsobuje zvýšení nitroočního tlaku. Ten způsobuje až 90 % všech případů glaukomu. Příznaky bývají často odhaleny až v pokročilém stadiu.
Glaukom s uzavřeným úhlem se objevuje, když se úhel mezi duhovkou a rohovkou zúží nebo zcela uzavře. Důsledkem toho nitrooční tekutina z oka obtížně odtéká, což způsobuje náhlé zvýšení tlaku v oku. Tento typ glaukomu se vyskytuje častěji u Asiatů a dalekozrakých lidí (nosí brýle do dálky s kladnými dioptriemi). Příznaky mohou zahrnovat bolest hlavy (téměř vždy jednostrannou), bolest očí (zpravidla jednoho oka na stejné straně, na které bolí hlava), pocit na zvracení, zvracení, vidění duhových kruhů kolem světel v noci a rozmazané vidění (zpravidla na jednom oku, které může bolet). „U většiny lidí se obvykle objevuje pouze několik příznaků primárního glaukomu s otevřeným úhlem nebo se neobjevují žádné. Prvním příznakem často bývá pomalá ztráta bočního (periferního) vidění, která může zůstat bez povšimnutí až do okamžiku významné ztráty zraku“ popisuje lékař.
Tři čtvrtiny nemocných se léčí špatně
Bohužel mnoho lidí riziko poškození zraku způsobené glaukomem podceňuje. „Podle zahraničích studií se polovina pacientů s glaukomem vůbec neléčí. Jejich nemoc tak nevratně progreduje, aniž by si to uvědomovali,“ upozorňuje oftalmolog. Počet ambulantně léčených pacientů se zeleným zákalem neboli glaukomem v Česku rok od roku stoupá. Dle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v roce 2013 v České republice evidováno 342 802 pacientů. Oproti roku 2012 je to o 2574 pacientů více. Nejvíce pacientů je ve věku nad 65 let, ale výjimkou nejsou ani děti a dorostenci. Nemoc totiž nezasahuje jen seniory, i když u nich se vyskytuje nejčastěji. Zatímco v roce 2003 připadlo na 10 000 obyvatel ČR 240 pacientů se zeleným zákalem, v roce 2013 je to téměř 320 pacientů.
Léčba zeleného zákalu je nejúčinnější v počátečních stadiích, kdy je cílem oddálit nebo zpomalit progresivní ztrátu zraku. Jelikož se jedná o chronické onemocnění, je léčba dlouhodobá a u většiny pacientů trvalá. Nejběžnější léčbou je pravidelné kapání očních kapek. Méně se používají tablety k vnitřnímu užití a to zejména v akutní fázi onemocnění. Dle typu glaukomu lze provést některý z laserových výkonů. Není-li léčba účinná, přistupuje se k operaci glaukomu. Všechny uvedené léčebné možnosti lze kombinovat. “Bohužel čtvrtina pacientů vůbec neužívá předepsané léky a další polovina léčbu sice začne, ale po čase jí zanechá. Mylně se domnívají, že když nemají potíže, léčbu nepotřebují,” připomíná Mlčák. Pouze čtvrtina pacientů s glaukomem je tak léčena správně a má šanci na to, že se podaří ztrátu zraku co nejvíce oddálit.
Nechte si vyšetřit zrak u lékaře, ne v optice
S cílem zvýšit povědomí o tomto onemocnění vznikl také Světový týden zeleného zákalu, který letos probíhá od 8. do 14. března. Ten by mimo jiné měl vést k tomu, že si lidé více uvědomí význam pravidelných návštěv u očního lékaře. Ve věku nad čtyřicet let by měli vyšetření u oftalmologa absolvovat jednou za jeden až dva roku, senioři nad 65 let pak jednou za 6 až 12 měsíců. Nestačí jen běžné přeměření zraku v optice, důležité je detailní vyšetření lékařem.
Ludmila Hamplová
