Bakterie břišního tyfu zmutovala. Medicína pomáhá se superdělníky. Ebola mění barvy. O jednom hnusném zvyku.

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

 

 

Bakterie břišního tyfu nejspíš zmutovala, ročně zabije 200 tisíc lidí

Asií a Afrikou se začala šířit mimořádně odolná bakterie břišního tyfu, která úspěšně vzdoruje antibiotikům.

typhoid marry
Plakát z počátku devatenáctého století zobrazuje kuchařku Mary Mallonovou, která byla asymptomatická nosička Sallmonelly Typhi nakazila více než 50 lidí tyfem, než jí odhalili tehdejší zdravotní detektivové a posadili do nedobrovolné karantény. Foto: Archiv ZD

Jak vyplývá z výsledků studie mezinárodního týmu výzkumníků ze Sanger Institutu u Cambridge má zmutovaná bakterie na svědomí život až 200 tisíc lidí ročně.

Vědci analyzovali DNA zhruba 2 000 tyfových patogenů vyskytujících se v Asii a Africe a objevili linii, která je odolná vůči antibiotikům. Téměř polovina testovaných bakterií patřila právě k tomuto typu, který se nazývá H58. Nejde přitom o nikterak novou mutaci.

Vědci zjistili, že kmen tyfu H58 vznikl v jižní Asii před asi 25 až 30 lety. Jeho rychlému šíření nahrává do karet také skutečnost, že v Asii ani Africe není příliš rozšířené očkování proti tyfu. Lidé zde spíše spoléhají na léčbu antibiotiky, která ale pomalu ztrácí na účinnosti.

Břišní tyfus se projeví obvykle za 1-3 týdny po expozici. Projevuje se vysokou horečkou, únavou, nechutenstvím, zimnicí, bolestmi hlavy a břicha. Dochází ke zvětšení jater a sleziny, na kůži se může objevit růžová vyrážka, bývá přítomna zácpa a méně často průjem. Vzácně mohou vzniknout i komplikace v podobě vnitřního krvácení a zánětu žlučníku.

Horší průběh onemocnění mají dospělí a starší lidé. K léčbě se používají antibiotika, nicméně odolnost vůči léčbě je stále vyšší. Vyřešení dlouhodobého nosičství a infekčnosti pro své okolí může vyřešit až chirurgický zákrok.

Původcem nemoci je bakterie Salmonella typhi přežívající ve střevním traktu člověka. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo bacilonosič, který prodělal onemocnění a stále vylučuje bakterie – tím kontaminuje své okolí, odkud se bakterie dostane do těla další osoby. Cestou přenosu jsou nejčastěji kontaminované potraviny a voda, dále předměty, kterých se kontaminované ruce dotýkaly. Ročně onemocní břišním tyfem asi 22 miliónů osob.

 

Jak se rodí superdělník

Zastavme se ve světě připomínajícím sci-fi. Velké firmy začaly používat technologie zrozené původně pro medicínu k vylepšení výkonu svých manuálních zaměstnanců.

Na video s dělníkem v exoskleteu se můžete podívat zde:

Manipulace s nástroji je v průmyslovém prostředí denní rutinou a může být velice fyzicky náročná. Americký letecký výrobce Lockheed Martin ( LMT ) po šesti letech vývoje začal své pracovníky vybavovat exoskeletem Fortis, umožňujícím používání těžkých nástrojů tak, jako by nevážily takřka nic.

A nejde jen o hmotnost samotnou. Exoskeleton minimalizuje zpětné rázy, což kromě redukce negativních zdravotních důsledků vede ke snížení únavy dělníků a zvýšení produktivity. Jednoduše řečeno, „exoskelet zvyšuje fyzické schopnosti a vytrvalost,“ říká Patricia Aelker, manažerka LMT. Uživatel pouze vede nástroj tam, kde má být, aniž by nesl jeho váhu, dodává.

Fortis je čistě mechanickým exoskeletem a nevyžaduje tak napájení či baterie. Váží 12 kilogramů a umožňuje manipulaci s nástroji o hmotnosti do 36 liber (cca 16 kilogramů ), a to ve stoje i v kleče. Je nastavitelný a tedy využitelný různě velkými lidmi. Cena tohoto zařízení zatím nebyla oznámena. Na vývoji vlastního modelu pracují například i společnosti Daewoo Shipbuilding spolu s Marine Engineering. Exoskelety již otestovali přístavní dělníci na zařízení v Okpo-dong v Jižní Koreji. Stejně jako Lockheed, i Daewoo se snaží vylepšit schopnosti svých dělníků a dát jim nadlidskou sílu. Jako komplikace se však prozatím ukazuje pohyb po kluzkém či nakloněném povrchu, obtížné jsou i složitější otáčivé pohyby. Společnost Daewoo si přesto za prototypy stojí a dále pokračuje v jejich vývoji. Do budoucna by ráda zkonstruovala je exoskelet s nosností kolem 100 kilogramů, prohlásil Gilwhoan Chu, vedoucí inženýr projektu.

Více o technologiích si můžete přečíst ZDE.

 

Lidem, kteří nepodlehli ebole, se mění barva očí

U lékaře Iana Croziera vyléčeného z nákazy virem ebola, se objevil vcelku děsivě vyhlížející syndrom. Virus v jeho těle přežil v oku a změnil mu barvu duhovky.

Lékař byl původně modrooký, virus eboly změnil barvu jeho duhovky. Foto: Emory Eye Center
Lékař byl původně modrooký, virus eboly změnil barvu jeho duhovky. Foto: Emory Eye Center

Crozier se jako dobrovolník Světové zdravotnické organizace nakazil smrtelným virem eboly. Na rozdíl od mnoha tisíc jiných ale nezemřel. Po náročné léčbě v atlantské fakultní nemocnici Emory University Hospital, jej lékaři prohlásili za vyléčeného. Zdálo se, že jeho příběh bude mít šťastný konec, ale (jak s chutí zdůraznil bulvární list Daily Mail), nestalo se.

Po necelých dvou měsících ale Crozier vyhledal lékaře znovu, stěžoval si na problémy se zrakem a stoupající tlak a bolesti v levém oku. Vyšetření bohužel odhalilo, že virus z jeho těla nezmizel, ale „usadil se“ v pacientově oku. Aby překvapením nebylo dost, virus Crozierovi změnil i barvu duhovky.

U přeživších se vyskytují chronické bolesti hlavy, částečná, nebo úplná ztráta sluchu, poruchy vidění i úplná a částečná ztráta zraku. Virus, který běžně přežívá jen několik dnů, může v očích, ale také ve spermatu, přežívat až 9 měsíců! Důvodem je, že ebola, podobně jako například virus HIV, napadá imunitní systém člověka. Část očí (rohovka) ale i například sperma (resp. kanálky varlete) jsou ale na imunitním systému (do jisté míry) nezávislé. Jde o tzv. imunologické privilegium, které zamezuje rozvoji imunitní reakce. Kromě očí a varlat se týká i například mozku, kůry nadledvin, jater, vlasových folikul nebo třeba placenty.

O viru ebola si můžete víc přečíst ZDE.

Lékař byl původně modrooký, virus eboly změnil barvu jeho duhovky. Foto: Emory Eye Center

 

Egyptský příspěvek k nechutné statistice ženské obřízky

Zpráva egyptského ministerstva zahraničí přiznala, že ve venkovských oblastech Egypta musí podstoupit obřízku pětadevadesát procent žen.

Další děsivou skutečností je, že méně než jednu třetinu těchto zákroků provádějí v Egyptě lékaři. „Ženská obřízka“ je v Egyptě od roku 2008 nezákonná, pachatelům za ni hrozí trest odnětí svobody od 3 měsíců do 2 let a pokuta 5 tisíc egyptských liber (přibližně 16 tisíc korun). Vymahatelnost tohoto ustanovení ale není příliš úspěšné. Za nezákonnou obřízku byl letos v lednu odsouzen první lékař, když po jeho zákroku zemřela 13letá Sohair al-Bata’a. Lékař byl odsouzen ke 2 letům nucených prací (za zabití) a 3 měsícům za samotný zákrok. Kromě toho mu soud uložil zaplatit pokutu ve výši 500 egyptských liber. Ačkoliv je „ženská obřízka“ obvykle zdůvodňována náboženskými ohledy, nijak s ním nesouvisí. Teologové všech tří význačných náboženství ji dokonce zakazují.

Podle jednoho z tradičních zdůvodnění má amputace částí ženských genitálií zabránit masturbaci u žen a tak zajistit jejich duchovní čistotu. V afrických zemích zase lidé věří, že novorozenci jsou částečně oboupohlavní a obřízkou je tak odstraněn prvek pohlaví druhého (u mužů je za ženský prvek pokládána předkožka, u žen klitoris). Touto legendou se tedy zdůvodňuje obřízka u obou pohlaví. Podle kurdské tradice znamená ženská obřízka očištění ženy a je jí přisuzována i estetická funkce.

Podle zprávy UNICEF je ročně obřezáno více než 1,5 milionu žen, Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce uvádí až tři miliony zmrzačených mladých dívek za jediný rok. Celkové počty žen, které podstoupily obřízku, se odhaduje na 100 až 140 milionů, z toho asi 92 milionů v Africe. Podle WHO se „ženská obřízka“ praktikuje v 28 zemích západní, východní a severovýchodní Afriky, v částech Středního východu a v některých společenstvích imigrantů v dalších zemích.

Další články o postoji islámu k medicínským problémům si můžete přečíst ZDE.

 

Ondřej Fér, Ekonomický deník