Zdravotníci se možná budou muset nechat povinně očkovat proti chřipce. Opatření by se podle šéfa vakcinologické společnosti Romana Prymuly mělo projednávat v rámci imunizační komise. Vakcinologové by přitom stáli o to, aby se očkování týkalo alespoň zdravotníků, kteří přicházejí do styku s imunologicky oslabenými pacienty. Opatření by mělo platit nejpozději příští rok.
Ačkoliv si u nás chřipka každoročně vyžádá 1500 až 2000 životů, stále je proti ní očkováno jen zhruba šest procent lidí. Dostatečná proočkoavnost přitom není ani u těch, kdo jsou ve vyšším riziku. Zatímco v některých evropských zemích je proočkovanost mezi seniory kolem 80 procent a evropský průměr je na 45 procentech, v ČR je to 
pouze 30 procent. Mezi těhotnými, které mají až čtyřikrát vyšší riziko zápalu plic, je proočkovaná čtvrtina. Vůbec nejohroženější jsou přitom obézní ženy v třetím trimestru, protože pokud dojde k rozvoji zápalu plic, je rezerva kapacity plic menší. V riziku jsou také lidé s některými zdravotními problémy (astmatici, diabetici, kardiaci, lidé s onemocněním ledvin, jater, plic, poruchami metabolismu, onkologickým onemocněním aj.), jejichž počet lze v součtu napříč republikou odhadnout na 2,5 milionu. Vážně chřipka probíhá také u morbidně obézních a kuřáků. Onemocnění je nebezpečné i pro malé děti, takže už osm evropských států doporučuje očkování u dětí a dorostu.
„V USA nyní zavedli doporučení očkovat všechny od šesti měsíců nahoru. Dá se tedy očekávat, že tamní proočkovanost napříč populací bude kolem 50 procent, což je u nás nepředstavitelné. Co se nám tam ovšem líbí, je přístup ke zdravotníkům. V ČR totiž máme občas problém s tím, že ve zdravotnických zařízeních dochází k přenosu ze zdravotnického personálu na pacienty. To je na klinikách, kde se věnují imunodefektním pacientům, problém. Různým přesvědčováním tlačíme, byť ne úplně úspěšně, abychom to dělali jako ve Spojených státech. Tam ve státních zařízeních nařídí očkování, a pokud člověk odmítne, musí nosit celou sezónu ochrannou roušku. Když není ochoten akceptovat ani jeden z těchto dvou preventivních mechanismů, je propuštěn. V Kanadě je to sice dobrovolnější, ale pokud dojde k epidemii a člověk je neočkovaný, nesmí přijít do práce a jde na takzvanou nucenou dovolenou,“ vysvětluje profesor Roman Prymula.
Některá česká zařízení už očkování vyžadují
Přístupů, jak motivovat zdravotníky i další obyvatelstvo k vakcinaci, je celá řada. Dané zařízení může například nabídnout očkování personálu zdarma, vyžadovat potvrzení o očkování, nabídnout vakcinaci na pracovišti nebo podpořit osvětu kampaní. V ČR je přitom požadavek očkování proti chřipce ponechán na jednotlivých zdravotnických zařízeních.
„V nemocnicích jsou oddělení, kde je kontakt s pacientů s okolím omezen a hypotetická nákaza může pocházet pouze ze zdravotníka. Řada zemí i našich zařízení už to pochopila – například v Ústavu pro matku a dítě se zdravotníci očkují tak, aby juniory nenakazili, a není to jen otázka chřipky. Proto v této sezóně chceme začít poměrně intenzivně apelovat na to, abychom zvýšili proočkovanost alespoň na rizikových odděleních. Neříkám, že budeme očkovat jako v USA celý zdravotnický personál nemocnic, ale na klinikách, kde riziko je, uděláme vše proto, abychom nějaká pravidla zavedli. Zatím máme pro zdravotníky jediné očkování, a to proti virové hepatitidě B. Podařilo se to kodifikovat jako nutnost, protože kdyby se zdravotník nakazil při práci a nebyl by očkován, nebyl by odškodněn. Tady se ale snažíme dominantně chránit pacienta a vymahatelnost je tak slabší. Dovedu si však představit, že vytvoříme vyhlášku, která to bude kodifikovat. Budeme o tom diskutovat na nadcházejících imunizačních komisích, a pokud se to nepovede od této sezóny, tak nepochybně od příští ano. Jde o celosvětový trend,“ dodává Roman Prymula.
Právě od nynějška do listopadu je přitom období pro očkování nejvhodnější. Do Česka už bylo dovezeno kolem 700 tisíc vakcín, přičemž jedna bude stát tradičně kolem 200 až 300 korun včetně aplikace. Senioři mají očkování zdarma, letos navíc mohou využít toho, že mají hrazenou také vakcínu proti pneumokoku.
V nové vakcíně jsou oproti minulé sezóně dva nové kmeny
Tuto sezónu by se snad neměla opakovat loňská situace, kdy se odborníci při přípravě vakcíny příliš netrefili do kmenů, které byly v sezóně nejčetnější, a tak očkování nemělo valnou účinnost. „Účinnost vakcíny v minulé sezóně zdaleka nebyla taková, jakou bychom bývali chtěli. Celosvětově se sbírá kolem 700 tisíc vzorků, z nichž je zhruba 100 tisíc pozitivních na chřipku. Na základě tohoto vyšetřování se predikuje, jaké kmeny budou cirkulovat v následující sezóně. Loni se poté, co se vytipoval vir H3N2, ukázalo, že mírně zmutoval a účinnost očkování dramaticky poklesla. V našich podmínkách standardně používáme trivalentní vakcínu, která obsahuje dva kmeny chřipky A a jeden B. V minulé sezóně se ukázalo, že kmen H3N2 byl velmi špatně účinný – účinnost se v USA pohybovala kolem 18 procent, v Evropě byla dokonce ještě nižší. Nemá tedy smysl tento kmen ve vakcíně mít. Na tuto sezónu je proto nové složení, přičemž je unikátní, že se mezisezóně vyměnily dva kmeny – nejen kmen A, ale i B, který měl loni účinnost kolem 45 procent, což také není moc,“ vysvětluje profesor Prymula s tím, že by navíc letos neměla být sezóna příliš silná. (O problémech s účinností očkování v uplynulém roce i o nadějném výzkumu univerzální vakcíny jsme již v ZD psali v článku Vakcína proti chřipce: zklamání i naděje.)
Jak se vlastně chřipka v populaci šíří? Spouštěčem bývají malé děti, které dosud chřipku nikdy neměly. Právě u nich je také velmi obtížný průběh a vysoká nemocnost (2191 na 100 tisíc obyvatel oproti 131 na 100 tisíc obyvatel u dospělých). Šiřitelem pak bývají školní děti, které mají druhou nejvyšší nemocnost. Chřipka se jejich prostřednictvím snadno šíří, protože ještě nemají tak zaběhlé hygienické návyky a v kolektivu mají těsné kontakty. Děti následně nakazí rodiče, mezi nimiž je ve finále nejvíce nemocných, a také prarodiče, u nichž je zase nejvyšší riziko úmrtí. 75 až 90 lidí, kteří zemřou na chřipku nebo její komplikace, totiž bývají právě senioři. Ačkoliv očkování nemá stoprocentní účinnost – ta se obvykle pohybuje kolem 60 až 70 procent, zvláště u seniorů výrazně snižuje riziko hospitalizace a úmrtí.
Pokud pomineme zdravotní aspekty, má chřipka i dopady ekonomické. Pacient kvůli pracovní neschopnosti a zdravotní péči přijde na 59 tisíc korun, přičemž 89 procent nákladů nese stát a zaměstnavatel. Proto by stát i zaměstnavatelé měli mít na očkování zájem. Pokud by se nechali očkovat všichni lidé z rizikových skupin, ušetřil by český rozpočet miliardu.
Michaela Koubová
