Jedním z prvních konkrétních kroků, které provedl po nástupu do funkce ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, bylo 10. dubna 2014 zřízení tzv. přístrojové komise. Nyní, po téměř dvou letech činnosti, připravilo ministerstvo přehled o dosud vydaných rozhodnutích. Je to jedna z kapitol zprávy pro vládu, v níž informuje o systémových změnách, zvyšujících efektivitu a transparentnost veřejného zdravotního pojištění. Přístrojová komise zasedla celkem 16krát (z toho dvakrát na začátku, aby si vytvořila metodiku). Až dosud posoudila umístění 229 přístrojů, přijala přitom 248 žádostí (některé byly podány a projednávány opakovaně). Doporučila umístění 196 přístrojů (z toho se ve 127 případech jednalo o obnovu stávajících přístrojů) a nedoporučila umístění a provoz 24 přístrojů, což je cca 10 procent. U jedné žádosti komise nezaujala stanovisko a u 8 žádostí bylo projednávání odloženo. Přinášíme kompletní seznam všech žádostí a k nim i výsledky rozhodnutí.
„Komise pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků“, jak se přesně nazývá, projednává návrhy na umístění a provoz zdravotnických přístrojů, na nichž budou prováděny výkony hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, nebo na jejichž nákup byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu. Posuzují se přitom pouze přístroje s pořizovací cenou přesahující 5 miliónů korun (bez DPH).
Komise bere v úvahu jak předpokládanou finanční náročnost investic pro státní rozpočet a veřejné zdravotní pojištění, tak i další kritéria sledovaná v rámci standardního procesu hodnocení zdravotnických technologií. Závěry uvedeného hodnocení jsou zveřejňovány ve formě stanovisek, které lze snadno najít na webu ministerstva zdravotnictví.
Mohlo by vás zajímat
Členy komise, předsedu a místopředsedu jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Členem komise je vždy též zástupce kraje dle regionu umístění a provozování projednávaného přístroje a zástupce ministerstva obrany případě, že se jedná o přístrojích pro potřeby armády. Seznam členů komise je umístěn na konci článku (až za přehledem žádostí), už je ale v tuto chvíli neúplný, protože dnes na ministerstvu končí náměstek profesor Josef Vymazal, který byl předsedou komise.
V návaznosti na zřízení komise uzavřely zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví memorandum, ve kterém se všechny strany zavazují, že budou postupovat v souladu s jejími doporučeními. „Dle dostupných informací jsou výsledky memoranda, resp. stanoviska komise ze strany zdravotních pojišťoven plně respektována,“ píše se ve zprávě pro vládu s tím, že spolupráce s pojišťovnami je zajištěna díky jejich členstvím v komisi.
Úspory, které by mělo posuzování přinést, se vyčíslují obtížně. Přístroje, které získaly souhlas, budou teprve nakupovány. Uspoří se hlavně tím, že některé přístroje nebudou uvedeny do provozu, protože nezískaly souhlas a nebudou tedy generovat výkony, které by musela proplatit pojišťovna. „Celková odhadovaná roční úspora finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění u dosud nedoporučených přístrojů činí cca 400 mil. Kč,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví ve své zprávě pro vládu. Samozřejmě, že komise doporučuje i umístění a provoz zcela nových přístrojů. Ty jsou pak novými kapacitami a budou na nich postupně nabíhat úhrady výkonů v jednotlivých měsících a letech.
Když se podíváme například na poslední lednové zasedání, vidíme, že nebyly povoleny tři magnetické rezonance, oproti tomu ale komise souhlasila s odborně spornou hyperbarickou komorou. Třebaže názory na činnost mohou být různé, faktem je, že je určitou bariérou proti expanzi přístrojů, které si „nárokují“ platby zdravotních pojišťoven a také, že rozhodnutí jsou veřejně dostupná na webu. Posuzování ale nemá oponenturu v tom smyslu, jak jí zavádí v rámci projektu DRG Restart docent Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS.
Metodika hodnocení
Metodika je postavena na „multikriteriálním hodnocení“. Měla by umožňovat v budoucnosti snadný přechod k plnohodnotnému systému hodnocení dle tzv. HTA (Health Technology Assessment), tj. analýzy přínosů pro pacienty na jedné straně a výdajů z veřejného zdravotního pojištění na straně druhé.
K hodnocení se používají následující parametry:
* zda je přístrojové vybavení součástí centra specializované péče dle věstníku MZ (váha ano 20%, váha ne 20%)
Využívá se standardů vybavenosti jednotlivých typů center, které jsou stanoveny na základě podkladů, které vypracovaly odborné společnosti.
* zda se jedná o obnovu stávajícího přístroje (váha ano 15%, váha ne 5%)
* zda má žadatel obdobný přístroj a jak, v jaké míře je tento využit (váha ano 5%
a váha ne 5%)
Tento parametr je zjišťován z podkladů, které jsou dodány žadatelem ve studii proveditelnosti
a dále z dat zdravotních pojišťoven. Komise posuzuje, zda je přístroj využíván v jednosměnném či vícesměnném provozu.
* demografické umístění přístroje – zda je počet přístrojů v daném kraji dle počtu obyvatel menší než předpoklad (váha ano 5 %, váha ne 20%).
Umístění přístroje je ověřováno dle podkladů odborných společností a dále z podkladů databáze zdravotních pojišťoven, Komise posuzuje předpokládaný počet přístrojů přepočtený na počet obyvatel v daném kraji.
* zda je přístroj (obdobný typ) umístěn v blízkém okolí (váha ano 5%, váha ne 5%)
* zda je roční úhrn výkonů na tomto přístroji o 10% větší než průměr v ČR (váha ano 15 % a váha ne 10%)
Tyto parametry jsou zjišťovány z dat zdravotních pojišťoven.
* zda má žadatel zajištěno financování pořizovaného přístrojového vybavení (váha ano 10% a váha ne 5%)
Tento parametr je zjišťován z podkladů, které jsou dodány žadatelem ve studii proveditelnosti
a dále z veřejně dostupných zdrojů.
* jak je finančně a personálně zajištěn provoz přístroje
Tento parametr je zjišťován z podkladů, které jsou dodány žadatelem ve studii proveditelnosti
a dále z podkladů zdravotních pojišťoven. Je zde přihlíženo i k minimálním požadavkům
na personální zabezpečení a na technické vybavení, které jsou vypracovány dle podkladů odborných společností, případně jsou uvedeny v platné legislativě.
* jak bude přístroj využit v budoucnosti, zda se předpokládá počet výkonů větší než průměr (váha ano 15%, váha ne 15%)
Tento parametr je zjišťován z podkladů, které jsou dodány žadatelem ve studii proveditelnosti.
* jaké úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění jsou v budoucnu předpokládány (absolutní váha, která v praxi způsobí, že pokud provoz přístroje nebude hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, může výsledné stanovisko zvrátit i v případě, že na základě ostatních kritérií tabulka predikuje negativní stanovisko, typicky se jedná o přístroje pro vědecké účely)
Tento parametr je zjišťován z podkladů, které jsou dodány žadatelem ve vlastní žádosti a studii proveditelnosti.
Hodnoty vah přiřazených k jednotlivým parametrům jsou následně sečteny, a pokud vyjde váha ANO vyšší než NE, je matematicky navrženo celkové doporučující stanovisko, které využívá komise ke svému posuzování žádosti. Členové Komise kritéria zároveň diskutují a přihlížejí též k dalším vyžádaným informacím, které může poskytnout zástupce žadatele přítomný při jednání komise
-cik-
SEZNAM ČLENŮ „KOMISE PRO POSUZOVÁNÍ ROZMÍSTĚNÍ PŘÍSTROJOVÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ“
_________________________________________________________________________________________
předseda
- MUDr. Josef Vymazal, DSc. (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
místopředseda
- Tom Philipp, Ph.D., MBA (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
členové
- MUDr. Petr Suchomel, Ph.D. (Česká neurochirurgická společnost)
- MUDr. Marek Mechl, Ph.D. (Česká radiologická společnost)
- MUDr. Miloslav Roček, CSc. (Česká společnost intervenční radiologie)
- MUDr. Pavel Koranda, Ph.D. (Česká společnost nukleární medicíny)
- Daniel Struppl, Ph.D., MBA (Česká společnost robotické chirurgie)
- MUDr. Jan Harrer, CSc. (Česká společnost kardiovaskulární chirurgie)
- Jiří Petráček (Česká společnost pro zdravotnickou techniku)
- MUDr. Martina Kubecová, Ph.D. (Společnost radiační onkologie, biologie
a fyziky)
- Martin Mayer, Ph.D. (Společnost biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky)
- Vladimír Rogalewicz, CSc. (Společnost biomedicínského inženýrství
a lékařské informatiky)
- Tomáš Tomek (Česká lékařská komora)
- Lubomír Francl (Českomoravská konfederace odborových svazů)
- Marcela Sojáková (Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů)
- Rudolf Stupka (Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR)
- Jiří Mrázek, MBA (Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR)
- JUDr. Petr Honěk (Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR)
- Jan Beneš (Svaz zdravotních pojišťoven ČR)
- Pavel Krupička (Svaz zdravotních pojišťoven ČR)
- Tomáš Kuchta (Ministerstvo obrany ČR)
- Helena Rögnerová (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
- Pavel Vepřek (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
- Jan Bačina (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
- Eva Drahorádová, CSc. (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
členové – zástupci krajů
- Květuše Čelikovská (Hlavní město Praha)
- Pavel Kubíček (Středočeský kraj)
- Petr Studenovský (Jihočeský kraj)
- Petr Severa (Ústecký kraj)
- Petr Tulpa (Liberecký kraj)
- Alena Šalátová (Karlovarský kraj)
- Václav Šimánek, Ph.D. (Plzeňský kraj)
- Jana Třešňáková (Královéhradecký kraj)
- Jiří Řezníček (Pardubický kraj)
- Jiří Běhounek (Kraj Vysočina)
- Josef Drbal (Jihomoravský kraj)
- Michael Fischer (Olomoucký kraj)
- Stanislav Mišák (Zlínský kraj)
- Vratislava Krnáčová (Moravskoslezský kraj)
Tajemník komise (nehlasuje)
- Luboš Studnička (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
