Používání elektronických je výrazně méně škodlivé než kouření tabáku. Na tom se shodují lékaři a politici, kteří odpověděli na anketu Zdravotnického deníku. Také převažuje názor, že e-cigarety mohou být vhodnou náhražkou a pomocníkem v odvykání kouření. Odpovídající se však v tom, zda taková substituce má znamenat i jejich větší toleranci společností. Největší rozptyl názorů se pak projevil v představách o jejich legislativním upravení a případném zákazu. Tady se totiž k odborným argumentům přidává i celkový „pohled na svět“ účastníků ankety. Všechny odpovědi následují v plném znění po úvodním souhrnu.
Shoda na menší škodlivosti e-cigaret vychází z jejich složení i důkazů z odborné literatury. „Podle dvou publikací z UK, založených na systematickém přehledu dostupné literatury z loňského a letošního roku, je riziko minimálně o 95 % nižší než z cigaret. Selský rozum to potvrzuje – nic v nich nehoří,“ říká o e-cigaretách profesorka Eva Králíková, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku. „Elektronické cigarety vnímám nicméně při oné již zavedené pošetilosti návyku kouření jako přijatelný kompromis. Příroda či Stvořitel zjevně s kouřením nepočítali, jinak by byl člověk spolu se žlučovodem, močovodem a mízovodem vybaven také bezpečným kouřovodem,“ glosuje senátor profesor Jan Žaloudík. „Osobně jsem přesvědčen, že oproti klasickým cigaretám jsou významně méně škodlivé, jak pro konzumenty, tak jednoznačně pro lidi v jejich okolí,“ soudí primář a poslanec Vít Kaňkovský.
„Je mi jasné, že si s elektronickou cigaretou kuřák nezanáší plíce dehtem, ale o to více přepáleným glycerínem a teplem uvolněnými partikulemi elektroniky,“ upozorňuje dermatovenerolog (jakožto „glosující laik“, jak nám napsal) profesor Petr Arenberger.
„Image elektronických cigaret vede k menší ostražitosti a u mladší generace je zřetelné, že může u části mladých lidí být drogou, kterou mylně vnímají a hodnotí jako „bezpečnou a tolerovanou“ a něčím, co je „vlastně skoro v pohodě“. To je trochu zrádné a může mít nezamýšlené důsledky. Ale obecně je nutné říci, že ta rizika menší samozřejmě jsou,“ míní profesor Michal Miovský, přednosta Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze. Jeho kolega z pracoviště doktor Tomáš Zábranský považuje „rizika tzv „e-cigaret“ (ve skutečnosti odpařovačů tekutin s obsahem nikotinu) za výrazně nižší, než jsou rizika tabákových cigaret. „Možná nejpřesnější bude říci, že jsou zhruba stejná jako rizika dalších přípravků s alternativní dopravou nikotinu do organismu (nikotinové žvýkačky, náplasti atd.)“, připomíná T. Zábranský.
Substituce ano. Ale jinak zakázat, či povolit?
Téma, zda jsou e-cigarety vhodnou náhražkou za cigarety klasické, patří právě adiktologům a expertům na léčbu závislostí. Profesor Miovský vnímá e-cigaretu jako formu substituce, což je „nástroj v adiktologii extrémně úspěšný“ Ovšem neměla by být první volbou. “První volbou by vždy mělo být komplexní a účinné řešení – respektive pokus o něj. V tomto případě přestat kouřit,“ říká prof. Miovský. Substituce by ale neměla být ani „konečnou stanicí“. Vždy je třeba znovu ověřit, zda není čas a prostor pro lepší řešení. „Elektronické cigarety jsou zajímavá alternativa a menší zlo,“ shrnuje profesor s tím ale, že by je v restauracích nepovolil.
O tom, že jsou e-cigarety vhodnou náhražkou tabákových výrobků „nemá nejmenších pochyb“ doktor Zábranský. „ Díky tomu, že nikotin z výparů tekutin v e-cigaretách vstupuje do těla skrze velkokapacitní plicní řečiště jako u tabáku a jeho účinek je tedy velmi rychlý a dobře se titruje proti abstinenčnímu syndromu, navíc mohou e-cigarety být a podle dosavadních zkušeností také jsou pro mnoho kuřáků možností nejpřijatelnější. Dramatické snížení rizika rakoviny plic, a dýchacích cest obecně, ale i žaludku, slinivky, močového měchýře a dalších orgánů (jež u cigaret není způsobeno nikotinem, ale právě spalnými zplodinami tabákových listů) je v nejlepším zájmu ochrany veřejného zdraví i snížení souvisejících společenských nákladů, a také v zájmu snížení nákladů státu na zdravotní a sociální péči,“ napsal nám. Jiný názor, než kolega z kliniky má ovšem na legislativní zákaz. „Co se týče toho typu zákonodárství, jež jste vzpomenul, podle mého názoru by se do užívání tzv. „elektronických cigaret“ nemělo vůbec plést,“ říká Zábranský, ale současně zákonodárce vyzývá, aby zavedli účinnou kontrolu kvality náplní pro e-cigarety.
Podobně to vidí i doktor Ivan Douda z Drop-In: „V podstatě neomezovat, snad jen dohlížet co v nich je. Regulaci nechat na restauračních a jiných zařízeních (ostatně tak, jako u běžných cigaret- u kterých jen oddělené prostory či časy).
„Zatím se zdá, že pomáhají zejména ty výrobky, které se cigaretám nepodobají (not ciga-like), ale jsou to různé kontejnery či zcela libovolné tvary, například lze vapovat z mobilního telefonu nebo plechovky coly,“ zamýšlí se nad náhražkami za klasické cigarety profesorka Králíková. Na zákazy e-cigaret „nemá jasný názor“, ale „v restauraci by jí nevadily, ale ve škole nebo v divadle ano“.
Poslanec Kaňkovský má za to, že u e-cigaret „lze o výjimkách uvažovat“. Senátor Žaloudík s nadsázkou navrhuje: „Pokud se má povolit elektronická cigareta v restauračním zařízení, měl by asi kuřák vykřiknout na celý sál ‚toto jest toliko elektronická cigareta!‘ a nechat zájemce z řad strávníků přičichnout, neboť na distanc se to od vzdálenějších stolů těžko rozpoznává.“
„Často se ale setkáváme s tím, že kuřák vnímá elektronickou cigaretu jako bezpečnější řešení své závislosti a inhaluje proto častěji a více nikotinu. Veřejné zdraví tak v tomto případě úpí,“ varuje profesor Arenberger, který by nečinil v legislativě rozdílu: „Rozšíření nasávání z trubiček tam, kde to z papírových dutinek nejde, mi připadá ze zdravotně preventivního hlediska nesystémové.“
„Jednoznačně bych doporučil elektronické cigarety povolit, nejsme totiž v mateřské školce, kde paní učitelka vidí vše pouze černo-bíle a ve stylu Pepíčku musíš a Pepíčku nesmíš! Dopřejme lidem možnost volby, dopřejme kuřákům možnost postupného přechodu fakticky i pocitově,“ staví se proti zákazům internista Marek Zeman.
„Zakázat elektronické cigarety, které produkují jen čistou páru, je holý nesmysl. To by se pak mělo zakázat v restauracích i použití nikotinových sprayů, které mají stejný efekt – dodávají tělu nikotin, na kterém je kuřák závislý,“ doplňuje exministryně zdravotnictví a senátorka Daniela Filipiová.
A jak se na e-cigarety dívají ředitelé nemocnic? „Asi bych některá omezení pro elektronické cigarety zmírnila,“ je shovívavá Andrea Vrbovská, která řídí FN Bulovku. „Nejsem příznivcem protikuřáckého zákona. Můj světonázor je jiný,“ odpověděl bez vytáček ředitel FN Ostrava David Feltl.
Dále se můžete podívat na plné znění odpovědí.
ANKETA ZD
o podpoře užívání a regulaci elektronických cigaret.
Odpovídali (v pořadí, v jakém přišly ZD odpovědi):
prof. PhDr. Michal Miovský Ph.D.
přednosta Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze
MUDr. Vít Kaňkovský
poslanec za KDU-ČSL a primář Nemocnice v Havlíčkově Brodě
PhDr. Ivan Douda
vedoucí psycholog Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In o.p.s.
Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.
vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze na Karlově náměstí. Předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.
doc. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA
ředitel Fakultní nemocnice Ostrava, přednosta tamní Kliniky onkologické.
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR (za ČSSD), ředitel Masarykova onkologického ústavu
MUDr. Tomáš Zábranský Ph.D.
Odborný asistent Kliniky adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze, poradce premiéra a ministra zdravotnictví pro protidrogovou politiku
MUDr. Marek Zeman
lékař-internista, bývalý ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, zakladatel spolku Za zdraví, z.s.
prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA
přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Daniela Filipiová
senátorka PČR za ODS, bývalá ministryně zdravotnictví
MUDr. Andrea Vrbovská
ředitelka Nemocnice Na Bulovce
Jak hodnotíte rizika elektronických cigaret ve srovnání s klasickými?
M. Miovský: Obecně jsou samozřejmě jednoznačně ta rizika nižší, o tom není pochyb. Vůbec to přitom neznamená, že je to bez rizik. Současně se ukazuje, že např. pro odvykání kouření nelze současná data jednoznačně interpretovat, protože u části pacientů např. případná recidiva vedla k horšímu následnému průběhu a vzorcům chování, než před tím. Současně image elektronických cigaret vede k menší ostražitosti a u mladší generace je zřetelné, že může u části mladých lidí být drogou, kterou mylně vnímají a hodnotí jako „bezpečnou a tolerovanou“ a něčím, co je „vlastně skoro v pohodě“. To je trochu zrádné a může mít nezamýšlené důsledky. Ale obecně je nutné říci, že ta rizika menší samozřejmě jsou.
V. Kaňkovský: I když vím, že na míru škodlivosti elektronických cigaret jsou různé názory, tak jsem osobně přesvědčen, že oproti klasickým cigaretám jsou významně méně škodlivé, jak pro konzumenty, tak jednoznačně pro lidi v jejich okolí.
I. Douda: Rizika jsou podstatně menší.
E. Králíková: Podle dvou publikací z UK, založených na systematickém přehledu dostupné literatury z loňského a letošního roku, je riziko minimálně o 95 % nižší než z cigaret. Selský rozum to potvrzuje – nic v nich nehoří. Pokud má někdo obavy, měl by se soustředit na klasické cigarety: toxicita jejich kouře je již prokázaná jasně.
D. Feltl: Odpovídám jako občan, nikoli jako lékař či manažer. Pokud je mi známo, jsou považovány za méně škodlivé. Inhalovat nikotin bez dehtu apod. bude asi bezpečnější.
J. Žaloudík: Jako celoživotní nekuřák obtížně posoudím, zda by mi elektronická cigareta byla uspokojivou náhražkou vdechování spalných produktů. Biologické a kancerogenní riziko elektronických cigaret pro uživatele i okolí je nepochybně menší, případně žádné, přesné složení užívaných substancí však neznám, ale lze je patrně mít pod kontrolou zdravotní nezávadnosti. Trvá však riziko jakéhosi návyku, který možná může přejít zpět v kouření klasické, založené za spalování tabákových produktů. Elektronické cigarety vnímám nicméně při oné již zavedené pošetilosti návyku kouření jako přijatelný kompromis. Příroda či Stvořitel zjevně s kouřením nepočítali, jinak by byl člověk spolu se žlučovodem, močovodem a mízovodem vybaven také bezpečným kouřovodem, protože smyslem evoluce nebo stvoření individua je, aby přežilo.
T. Zábranský: Rizika tzv „e-cigaret“ (ve skutečnosti odpařovačů tekutin s obsahem nikotinu) považuji za výrazně nižší, než jsou rizika tabákových cigaret. Možná nejpřesnější bude říci, že jsou zhruba stejná jako rizika dalších přípravků s alternativní dopravou nikotinu do organismu (nikotinové žvýkačky, náplasti atd.).
M. Zeman: Z pohledu internisty je jistě méně škodlivé kouřit elektronickou cigaretu než tu obyčejnou. Nejde o nikotin, který je v obou, byť v té e-cigaretě jej můžeme dávkovat. Jde o další složky , kterých je bezpochyby v e-cigaretě méně, „klasická“ cigareta produkuje totiž oxid uhelnatý, který brání buněčnému dýchání, formaldehyd, který může vyvolávat astmatické stavy, oxid dusičnatý , který zvyšuje kazivost zubů nebo vyvolává záněty spojivek a především dehet, který zanáší plíce a může mít karcinogenní účinky. Naproti tomu e-cigareta především neprodukuje dehet, ale „pouze“ propylenglykol, kyselinu mléčnou, alkohol a je v ní potravinářské aroma. Z hlediska tzv. vedlejších složek (vedle nikotinu) je tedy bezpečnější. Samozřejmě i na ní může vznikat závislost.
P. Arenberger: V dané problematice jsem jen glosujícím laikem. Jsem nekuřák, takže cigareta pro mne není nástrojem k tomu, jak se kuřáci zbavují obtíží, které nekuřák nemá. Přesto se v mém okolí občas pohybují osoby, které tu a tam vdechují páru z plastové trubičky. Zároveň vypouštějí z úst těžkou mlhu, která mi na první pohled připadá hrozně nebezpečná. Je mi jasné, že si s elektronickou cigaretou kuřák nezanáší plíce dehtem, ale o to více přepáleným glycerínem a teplem uvolněnými partikulemi elektroniky.
D. Filipiová: Zcela minimální. „Kouř” z elektronických cigaret nevdechujete, v ústech si jen vychutnáváte chuť tabáku, nebo nějaké příchutě. Elektronické cigarety „hořením“ neprodukují škodlivé látky jako klasické cigarety
A. Vrbovská: Přestože už existuje několik studií, které přisuzují škodlivost pro organizmus i elektronickým cigaretám, domnívám se, že rizika jsou nižší, zvláště pro okolí.
Domníváte se, že je vhodné doporučovat elektronické cigarety jako účinnou a vhodnou náhražkou kouření tabákových výrobků a že to je dobrá strategie z hlediska ochrany veřejného zdraví?
M. Miovský: Můj názor na to, je zcela jednoznačný a domnívám se, že je nutné se oprostit od ideologie a předsudků. Substituce (a toto je také forma substituce, podobně, jako když pacienti na místo heroinu z ulice, dostávají přesná dávky čistého heroinu bezpečnější cestou a bezpečnějším prostředí atd.) je standardní nástroj a nástroj v adiktologii extrémně úspěšný. Reprezentuje zásadní léčebnou alternativu, která prokázala i v jiných oblastech, že s ní můžeme počítat a máme mnoho důvodů, abychom tak činili. Vše má ale své „ale“. Substituce je nástroj, který by měl přijít na řadu až tehdy, když selžou a ukážou se nefunkční nebo málo funkční metody a postupy první volby. Substituce (jakákoli) by neměla být první volbou. První volbou by vždy mělo být komplexní a účinné řešení – resp. pokus o něj. V tomto případě přestat kouřit. Každý kdo požádá o pomoc a stane se naším pacientem, by měl na prvním místě zkusit vše proto, aby přestal. Až když vyčerpáme všechny možnosti (a dnes jich je hodně), pak je na řadě substituce a pak je to na místě. Ale i tehdy musí existovat vždy postupy, kdy se pokoušíme pacienta znovu motivovat a připravit na více efektivní a pro zdraví cennější řešení, tedy přestat úplně. Substituce není „konečná stanice“ a nesmí s ní takto být zacházeno. Je správná tehdy, když není jiná volba a to se mění – a je nutné to s pacientem ověřovat a zkoušet znovu a znovu. Adiktologie je o procesu vývoje na straně pacienta i terapeuta a vždy je třeba znovu ověřit, zda není čas a prostor pro lepší řešení.
V. Kaňkovský: To je spíše otázka pro adiktology, dle publikovaných názorů např. doc.Králíkové je možné jejich užití v odvykací léčbě, dlouhodobé užívání už bych já osobně nedoporučoval.
I. Douda: Ano, je vhodné aby byla tato možnost k dispozici.
E. Králíková: To se teprve ukáže, ale zatím se zdá, že pomáhají zejména ty výrobky, které se cigaretám nepodobají (not ciga-like), ale jsou to různé kontejnery či zcela libovolné tvary, například lze vapovat z mobilního telefonu nebo plechovky coly.
D. Feltl: Tohle je otázka pro adiktology.
J. Žaloudík: Pro mnohé zavilé kuřáky je to asi jako doporučovat nahrazení navyklého fyzického sexu sexem na internetu. Při potřebě či ochotě už s tím přestat nebo v nouzi to možná pro některé řešením bude. Jinde to vzbudí úšklebek. Sociální strategii lze sice dovedně formulovat, v praxi se už sociální inženýrství hůře prosazuje, zpravidla se zvrhne a zpravidla více u nastupujících generací.. Jedním z nástrojů, kterému lidé dobře rozumějí je cena kuřiva, tam jsou směrem vzhůru značné rezervy. Jenže stát je instituce duální, potřebná i darebná a tak diskutuje o redukci kouření, ale bojí se redukce nemalých daní z tabákových výrobků. Ať to stojí, co to stojí. A ať výroba nestojí. Tam někde je klíč k pravé rozhodnosti. Nicméně aspoň část oněch daní z darebností by už konečně měla jít s jasným určením do prevence ve zdravotnictví, sociální sféře a vzdělávání a nikoli jen do jiných segmentů a dalších darebností.
T. Zábranský: O tom nemám nejmenších pochyb. Pro na nikotinu závislé kuřáky spalných zplodin tabáku je to další možnost nad rámec už výše zmíněných (a poměrně nákladných) způsobů dopravování nikotinu do organismu. Díky tomu, že nikotin z výparů tekutin v e-cigaretách vstupuje do těla skrze velkokapacitní plicní řečiště jako u tabáku a jeho účinek je tedy velmi rychlý a dobře se titruje proti abstinenčnímu syndromu, navíc mohou e-cigarety být a podle dosavadních zkušeností také jsou pro mnoho kuřáků možností nejpřijatelnější. Dramatické snížení rizika rakoviny plic, a dýchacích cest obecně, ale i žaludku, slinivky, močového měchýře a dalších orgánů (jež u cigaret není způsobeno nikotinem, ale právě spalnými zplodinami tabákových listů) je v nejlepším zájmu ochrany veřejného zdraví i snížení souvisejících společenských nákladů, a také v zájmu snížení nákladů státu na zdravotní a sociální péči.
M. Zeman: Domnívám se, že ano, byť jen dočasně. Tam, kde je cílem postupný přechod na nekuřáctví, může sehrát velmi užitečnou roli. Zvláště u těch kuřáků, kteří mají skutečné odhodlání se svého zlozvyku zbavit a jsou ochotni a schopni si postupně snižovat dávku nikotinu v jedné cigaretě (e-cigaretě). A nejde jen o „berličku“, jen je třeba vědět, jako ostatně vždy, čeho a proč chceme dosáhnout.
P. Arenberger: Pokud by byla elektronická cigareta vnímána jako náhražka klasických cigaret s cílem postupného snižování závislosti na nikotinu, pak by to bylo dobré. Často se ale setkáváme s tím, že kuřák vnímá elektronickou cigaretu jako bezpečnější řešení své závislosti a inhaluje proto častěji a více nikotinu. Veřejné zdraví tak v tomto případě úpí.
D. Filipiová: Rozhodně. Elektronická cigareta může být dokonce krokem k omezení, či dokonce úplnému odvyknutí závislosti na nikotinu. Srovnala bych to s nikotinovými náplastmi, žvýkačkami, nebo sprayi.
A. Vrbovská: Elektronická cigareta může být vhodnou pomůckou snižující škodlivé účinky kouření tabáku v klasických cigaretách. Může pomoci ke snižování přísunu nikotinu, a tím i možná k odvyknutí kouření. Protože není jiná varianta, jeví se proto jako vhodná mezifáze pro odvykající se kuřáky.
Co byste poradil(a) zákonodárcům v otázce, zda zmírnit pro elektronické cigarety některá omezení, která chtějí zavést pro běžné cigarety a kouření tabáku (například povolit e-cigarety v restauračních zařízeních)?
M. Miovský: Pro jakoukoli debatu bych doporučil především zdravý selský rozum. El. cigarety jsou zajímavá alternativa a menší zlo. Nejsou žádným super řešením, ale jsou lepší, než běžná cigareta. Ale zákaz by měl platit i pro ně – já se u cigaret a politice státu vůči nim hodně a se zájmem dívám na Spojené státy a dává mi logiku ostrý postoj mnoha států tam, vůči el. cigaretám. Hranice jsou hranice a vnímání a respektování hranic je pro náš obor v prevenci zásadní a fungující a máme proto i dostatečnou evidenci. Myslím, že by povoleny být v restauracích, ani vlacích, letadlech a jinde neměly.
V. Kaňkovský: Dle mého názoru u elektronických cigaret lze o výjimkách uvažovat.
I. Douda: V podstatě neomezovat, snad jen dohlížet co v nich je. Regulaci nechat na restauračních a jiných zařízeních (ostatně tak, jako u běžných cigaret- u kterých jen oddělené prostory či časy).
E. Králíková: To je složité, i když riziko pasivního kouření je blízké nule, mohly by například normalizovat kouření tam, kam dávno nepatří či budit falešný dojem, že kouření je bezpečné. Nemám na to jasný názor, ale v principu by neměly být zakázané všude, kde se nesmí kouřit, ale ani být všude povolené – například v restauraci by mi nevadily, ale ve škole nebo v divadle ano.
D. Feltl: Nejsem příznivcem protikuřáckého zákona. Můj světonázor je jiný.
J. Žaloudík: Zákonodárcům se těžko radí, protože je jich moc a radí jim i jiní, kterých je také hodně. Samozřejmě, že zvláště na ohlodání původního návrhu zákona až na kost pracují celé týmy poradců. Jen je potřeba zdůraznit, že v řadě civilizovaných zemí je už možná nechali trochu kousnout, ale nikoli na kost ohlodat. V protikuřáckém tažení je naše drahá vlast trvale na chvostu dění ideově i časově. Pokud se má povolit elektronická cigareta v restauračním zařízení, měl by asi kuřák vykřiknout na celý sál „toto jest toliko elektronická cigareta !“ a nechat zájemce z řad strávníků přičichnout, neboť na distanc se to od vzdálenějších stolů těžko rozpoznává. Soudím, že tento veselý nápad není o nic bizarnější než vše co protikuřácké zákonodárné snažení u nás už po léta provází a ještě provázet bude. Objektivně vzato ani zákaz kouření venku na zastávce pod kouřícími komíny továren nebyl nejlepší nápad, byť byl jakoby reduktivní. Spíše však lehce diskreditační. Musím ovšem přiznat, že jsem ve věci kouření v konfliktu zájmů, ač nekutnohorák, protože trvale pokládám za smysluplnější a zdravější pracovat spíše na primární redukci výskytu rakoviny plic a dalších s kouřením souvisejících nádorů než na nákladném vylepšování jejich léčby.
T. Zábranský: V první řadě bych je důrazně vyzval, aby zavedli účinnou kontrolu kvality náplní pro e-cigarety. Není potřeba vymýšlet nic nového a omlouvat tím nečinnost či „bezradnost“ státu – pro tyto náplně mají platit stejná pravidla jako pro potraviny, jimž v jistém smyslu jsou, a mohou je vynucovat úplně stejné orgány státní správy, které je vynucují u potravin. Jinak se taky může stát, že v ČR vznikne zdravotní kalamita v důsledku nějaké vonné příměsi v této náplni, která při absenci kontroly může obsahovat látky, jež člověku ublíží stejně nebo více jako spalné zplodiny tabáku.
To ale není argumentem ani pro plošný zákaz používání e-cigaret, ani pro jejich omezování zákonnými nebo podzákonnými předpisy, jak se snaží veřejnosti namluvit v dojemné shodě výrobci nikotinových náplastí a žvýkaček spolu s novodobými „křižáky proti nikotinu“ (přičemž o nikotin, znovu zdůrazňuji, tu vůbec nejde). To je argument pro to, aby stát účinně garantoval kvalitu těchto náplní – na takové věci si stát platíme, ne na to, aby se nám vměšoval do soukromí.
Co se týče toho typu zákonodárství, jež jste vzpomenul, podle mého názoru by se do užívání tzv. „elektronických cigaret“ nemělo vůbec plést. Provozovatel či majitel jakéhokoliv zařízení má již nyní možnost zakázat jejich používání tam, kde může obtěžovat – třeba v dopravních prostředcích, kde jsou si lidé příliš blízko a teoreticky by jim mohly vadit výpary před svým rozptýlením, nebo v místnostech, kde se užívání nikotinu prostě nemá odehrávat (napadají mne třeba třídy základních a středních škol). Podobně je v třídách škol i ve veřejné dopravě zakázáno jíst zmrzlinu a funguje to. Pokud s e-cigaretami má nějaký soukromý problém majitel restaurace, může je už nyní „na své půdě“ zakázat i on; žádné nové legislativní úpravy tedy není třeba. Na rozdíl od tabákových cigaret neobstojí argument o škodlivosti sekundárního kouření pro nekuřáky – především proto, že k žádnému spalování nedochází. Občas používaný argument „musíme to naprosto zakázat, protože když to uvidí děti, mohlo by se jim to zalíbit“ mi v roce 2016, kdy si „děti“ na displejích svých mobilů najdou cokoliv se jim zachce (a může zalíbit), přijde naprosto neskutečný. Někteří lidé ve své svaté prostotě zřejmě nemají kapacitu se poučit ze strašlivých dopadů prohibiční regulace podobných produktů a chtějí zločincům peníze strkat do kapes a kont stůj co stůj tak moc, že se u toho neváhají zesměšňovat. Prohibice psychotropních produktů (a nikotin se užívá, protože má psychotropní účinky) totiž nikdy nevede k ničemu k ničemu jinému než k předání daného segmentu výrobků do rukou zločinu a ke zvýšení zdravotních škod díky tomu, že stát nemá nástroje, jak zakázané produkty kontrolovat a garantovat jejich kvalitu.
M. Zeman: Jednoznačně bych doporučil elektronické cigarety povolit, nejsme totiž v mateřské školce, kde paní učitelka vidí vše pouze černo-bíle a ve stylu Pepíčku musíš a Pepíčku nesmíš! Dopřejme lidem možnost volby, dopřejme kuřákům možnost postupného přechodu fakticky i pocitově.
P. Arenberger: Omezení kouření ve veřejných prostorách, restauracích, zdravotnických zařízeních, dopravních prostředcích a podobně vnímám spíše než bezúčelné přinucení kuřáka kouřit venku na mrazu nebo na pranýři v prosklené letištní kukani, jako pobídku k možnosti zamyšlení se nad tím, jestli je ta moje závislost natolik nepřekonatelná, že mi za to ty menší či větší útrapy stojí. Rozšíření nasávání z trubiček tam, kde to z papírových dutinek nejde, mi připadá ze zdravotně preventivního hlediska nesystémové.
D. Filipiová: Myslím si, že v prvé řadě by rozhodnutí, zda podnik bude kuřácký nebo ne, nebo zda bude mít dva stavebně oddělené prostory, by mělo být jen a jen na rozhodnutí majitele. Již dnes máme mnoho nekuřáckých provozoven a tudíž každý má možnost výběru, kam zajít. Zakázat elektronické cigarety, které produkují jen čistou páru, je holý nesmysl. To by se pak mělo zakázat v restauracích i použití nikotinových sprayů, které mají stejný efekt – dodávají tělu nikotin, na kterém je kuřák závislý.
A. Vrbovská: Asi bych některá omezení pro elektronické cigarety zmírnila.
-cik-
