Společnost Theranos, která vyvíjí technologie na testování krve, zavírá laboratoře a propustí 40 procent zaměstnanců. Již dříve se ukázalo, že její přístroje mohou být zdravotním rizikem. Theranos nyní mění své plány.
Když Elizabeth Holmesová zakládala Theranos, bylo jí 19 let. Podařilo se jí přilákat miliony dolarů od nejrůznějších investorů. Holmesová slibovala, že způsobí revoluci ve způsobu testování krve. Chtěla nahradit jehly a zkumavky přístrojem s miniaturní jehličkou, který by pacientům téměř bezbolestně odebral kapičku krve z prstu a její rozbor provedl prakticky okamžitě.
Testování krve by se stalo běžnou a lacinou procedurou, kterou by zvládl každý u sebe doma. Lidé by tak mohli stav své krve sledovat pravidelně, což by umožnilo zjistit mnoho nemocí (včetně rakoviny) daleko dříve a hlavně včas. Léčba by se tak stala podstatně efektivnější a méně nákladnou.
Když byla společnost na vrcholu, její tržní cena se odhadovala na 9 miliard dolarů. Jenže tahle pohádka nemá šťastný konec. Kritici poukazují na to, že Theranos ukázal, co se může stát, když chybí dostatečná regulace a zanedbání bezpečnosti.
Sliby chyby
Slibná technologie totiž ne vždy fungovala tak, jak Theranos deklaroval. Dokonce sám přiznal, že v mnoha případech musel při svém výzkumu využít konvenční způsob krevních testů. Vládní inspektoři letos v lednu zjistili, že přístroje Theranosu v mnoha případech vystavily pacienty riziku vážného poranění či dokonce smrti. Ukazovaly totiž výsledky krevních testů chybně. Americká vláda poté zakázala Elizabeth Holmesové, aby dál své laboratoře provozovala. Holmesová se proti rozhodnutí chtěla odvolat.
Neuplynul ani rok a Theranos nyní podle listu Financial Times oznámil, že hodlá své laboratoře a krevní testovací centra zavřít a propustit 340 lidí, tedy asi 40 procent všech zaměstnanců. Společnost dává na svých webových stránkách na vědomí, že mění své plány. Nově se hodlá soustředit na vývoj miniaturních přenosných testovacích laboratoří.
Podle všeho byla Holmesová jediná, která své původní vizi věřila. Lidé ze zdravotnické komunity však byli skeptičtí už dávno. Stěžovali si zejména na to, že Theranos odmítal dovolit odborníkům průběžné kontroly jeho převratné technologie. Ty provádějí nezávislí odborníci, kteří v takovýchto případech posuzují, zda vyvíjené přístroje fungují tak, jak mají.
Beta verze jako hrozba
Takové tajnůstkářství je u technologických společností celkem běžné – zákazníci se zatajeným dechem čekají, s jakou vychytávkou přijde například Apple. Budou to bezdrátová sluchátka? Nebo nová čočka na fotoaparátu u iPhonu 7?
Svět si už zvykl, že se v technologiích nedaří perfektně vše napoprvé. Kolikrát jsme již byli upozorňováni, že nový operační systém má své mouchy, které budou odstraněny pomocí následných aktualizací? Termín „verze 2.0“ tak nenápadně vklouzl do našich slovníků jako synonymum pro „zlepšení“. Takové veřejné testování beta verze elektroniky nebo softwaru funguje celkem dobře.
„Jenže představte si, co by se stalo, kdyby třeba stavební firma odevzdala nedokončenou nebo nedokonalou přehradu s tím, že problémy se budou řešit ´potom´,“ pokládají si řečnickou otázku Financial Times. Dokonce i explodující Galaxy Note 7 nebo fatální selhání autopilota u vozů Tesla byly tvrdou zkouškou tolerance veřejnosti vůči technickým lapsům.
Podle Financial Times je případ Theranos varováním, že průnik technologií do vysoce regulovaných odvětví jako je zdravotnictví, má svá rizika a nestačí jen říci „pardon“. Rostoucí nadšení venture kapitalistů a technologických firem investovat do zdravotnictví však může přinést tlak na změnu. Málokterý investor má zájem o zmaření svých investic díky nedokonalosti hotových výrobků.
Jenže stále je ještě mnoho takových, kteří se nechají strhnout vidinou rychle vyvinutého produktu, a tak podceňují bezpečnost. Nebezpečné léky a zdravotnické přístroje jako Phen nebo Vioxx proto občas sítem poměrně přísných kontrol proklouznou. „Theranos však ukázal, že věci mohou být ještě horší, než si myslíme,“ uzavírají Financial Times.
Petr Musil
