Hospicová péče by měla mít za rok zakotvení v zákoně o zdravotních službách. Po včerejším jednání s odborníky se k tomuto kroku rozhodl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který se i na přání prezidenta Miloše Zemana rozhodl na problematiku zaměřit. Původně sice hovořil o samostatném zákonu, tomu se ale nakonec rozhodl dát více času. Na ministerstvu tak má vzniknout pracovní skupina, která bude v klidu pracovat na zákoně o dlouhodobé a paliativní péči, zatímco změny stávající legislativy chce ministr co nejrychleji prohnat sněmovnou.

 

„Vedli jsme dlouhou debatu na téma, jestli je lepší, aby Česká republika teď připravovala velký zákon, který by kryl celou dlouhodobou, paliativní a hospicovou péči, nebo jestli půjdeme cestou legislativních změn jiných právních norem, což by znamenalo, že bychom se v letošním roce mohli dobrat poměrně dobrých výsledků. Shodli jsme se, že dlouhodobě se na ministerstvu bude připravovat jeden rámcový zákon, který problematiku se zásahy do sociální péče pokryje. V této chvíli ale dáváme přednost tomu, aby byly konečně v českém právním řádu ukotveny a následně finančně podpořeny hospice a paliativní péče. Dohodli jsme se, co, kdy, kde a jak: co je hospicová péče, od kdy je to hospicová péče, kde bude poskytována a jakým způsobem budou personálně a věcně vybaveni ti, kdo ji poskytují,“ načrtává po schůzce s odborníky ministr Ludvík. V současnosti totiž nemáme standardy paliativní péče a zakotvena zatím není ani její dostupnost.

Na ministerstvu tak nyní bude připravena novela zákona 372/2011 o zdravotních službách, kde bude zahrnuta definice hospicové a paliativní péče. Úřad přitom vychází z toho, že k 30. září tohoto roku skončí veškerá legislativní činnost, takže všechno, co má projít, musí do té doby podepsat prezident. „Bude to lehce na hraně, ale je to stále stihnutelné,“ komentuje termín náměstek pro legislativu Radek Policar. Ministerstvo by zároveň chtělo požádat o zkrácení legislativních lhůt a bude tedy usilovat o výjimku od ministra Jana Chvojky. Zdravotnictví by také mělo spolupracovat s MPSV, které má nyní v meziresortním připomínkovém řízení novelu zákona o sociálních službách, kde jsou hospice taktéž zakotveny.

Další kroky budou opatřeny formou podzákonných norem, které nadefinují kvalitu a dostupnost péče. Konkrétně by se měl úprav dočkat seznam zdravotních výkonů, vyhláška ohledně personálního a technického vybavení a zohlednit novinky bude pochopitelně nutné také v úhradové vyhlášce. Nařízení vlády zase vymezí časovou a místní dostupnost péče.

Mohlo by vás zajímat

„To podstatné a riskantní je v tuto chvíli rychlost, s jakou se podaří tyto normy účinně uvést do života a realizovat je zejména tak, aby byla plošně zajištěna domácí hospicová péče, a to nejen ve formě pilotního projektu, který je nejvíce vhodný pro velkoměsta, ale i pro menší města a venkov. Rovněž jsme se domluvili, že je nezbytné zvýšit úhrady pro lůžkovou péči,“ přibližuje Robert Huneš, prezident Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče. Připomeňme, že v současnosti jsou úhrady v kamenných hospicích obdobné jako v LDN, ovšem s tím, že je možné využít také zdroje od pacientů nebo příspěvek na péči. To by mělo zůstat zachováno, zdravotnická část by se ale podle náměstka MZ Toma Philippa měla zvýšit. Všechny tyto změny ovšem budou v praxi znát nejdřív za rok. Během letoška, konkrétně od března, si však mohou zařízení žádat o dotaci z programu na podporu činností nestátních neziskových organizací působících v oblasti zdravotnictví, přičemž prioritní zaměření je právě na hospicovou péči.

Péče by měla být provázanější

Za ministerskou aktivitu na poli paliativní péče jsou pochopitelně odborníci velmi rádi. „V současné době se velmi intenzívní aktivitou i s podporou pana prezidenta daří realizovat něco, co se nedařilo 10 či 15 let, tedy snaha v systému zdravotní péče ukotvit hospicovou péči – a to nejen hospicovou přímo v hospicích, ale bavit se máme i o mobilních hospicích a posléze budeme určitě pokračovat také nemocniční paliativní péčí a léčebnami dlouhodobě nemocných,“ přibližuje předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP Ladislav Kabelka.

Pojítkem mezi terénem a nemocnicemi jsou přitom právě mobilní hospice, které by snad měly od příštího roku získat úhradu ze zdravotního pojištění. Už letos ale bude mít dvacítka zařízení úhradu VZP v rámci druhé fáze pilotního projektu (více zde). Právě provázání celého systému vidí odborníci jako zásadní. „V tom vidím obrovský krok dopředu. Lékařské rozhodování, stanovování plánu péče a nastavení práce s nevyléčitelně nemocnými a jejich rodinami v první fázi, než vstoupí do fáze umírání, je nesmírně důležité a mám pocit, že v tom máme v českém zdravotnictví obrovský deficit,“ dodává Ladislav Kabelka.

Větší provázání jednotlivých aktérů chce více podpořit i Miloslav Ludvík. „Ministerstvo zdravotnictví bude velmi intenzivně přispívat k tomu, aby došlo k dohodě a navázání vztahu mezi hospicem a poskytovateli zdravotnických služeb v jeho okolí. V podstatě bychom tedy chtěli, aby nemocnice komunikovaly s hospicem a lidé tak měli v případě rozhodnutí lékaře kam odejít a tuto péči obdržet,“ říká ministr.

Dohoda padla také na tom, že mobilní a kamenné hospice by měly být do jisté míry kombinovány, tedy že by v ideálním případě měl mít kamenný hospic také tým mobilní specializované paliativní péče. Podle Huneše by přitom byl ideální stav, kdyby takovýto tým působil v každém okrese. Pro to, aby se hospicová posílila, chce ministr Ludvík oslovit také církev.

Co se týče samostatného zákona, k tomu by se podle Ludvíka měla začít scházet pracovní skupina nezávislá na cyklu voleb. „Když na tom začnou pracovat teď, je to práce, která může trvat rok, dva. Díky tomu, že ale budeme mít v legislativě zakotvené, co to hospic je, budeme se mít od čeho odrazit, navíc se od toho budou moci zahrnout poznatky, které praxe za rok, dva přinese,“ uzavírá Ludvík.

Michaela Koubová