Americký lékař indického původu Vas Narasimhan vystřídá v únoru příštího roku dosavadního šéfa Novartisu Josepha Jimeneze. Nový generální ředitel švýcarského farmaceutického obra slibuje, že výrazně sníží náklady spojené s vývojem nových léků a jejich uváděním na trh.
Tento proces trvá obvykle téměř 14 let a vyjde nejméně na 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun). Designovaný šéf Novartisu Narasimhan ve svém prvním rozhovoru po oznámení změny v čele skupiny uvedl, že chce z těchto nákladů ušetřit 10 až 25 procent. Sází při tom na širší využití digitálních technologií, které by výzkum a vývoj značně zefektivnily. Novartis má momentálně v nějaké fázi vývoje kolem dvou stovek léků, v jejichž rámci probíhá asi 500 testů. „Na této škále lze očekávat, že úspory budou obrovské,“ řekl listu Financial Times Narasimhan.
Ponechat si byznys s generiky?
Za tímto účelem Narasimhan plánuje spolupracovat se společnostmi, které se specializují na zapojení umělé inteligence a zpracování dat. Pro Novartis je to v porovnání s vytvářením vlastních datově-analytických pracovišť daleko výhodnější.
Před Narasimhanem bude stát také několik klíčových rozhodnutí, která určí na dlouhou dobu dopředu strukturu byznysu celé farmaceutické skupiny. K těm nejvýznamnějším patří například to, zda se zbavit, či si ponechat 36,5procentní podíl ve společném podniku s GalxoSmithKline. Otazníky se také vznášejí nad prodejem divize oční péče Alcon nebo nějaké části ze svého zhruba třetinového podílu ve společnosti Roche, která patří mezi přímé konkurenty Novartisu. Odhaduje se, že právě za akcie Roche, zvažované k prodeji, by Novartis mohl inkasovat až 14 miliard dolarů (308 miliard korun).
V uplynulém roce dosáhl Novartis obratu bezmála 50 miliard dolarů (přes bilion korun). Z toho dvě třetiny připadaly na inovativní medicínu, což v případě Novartisu znamená farmacie a onkologie. „Když si uvědomíte, odkud přichází zisk a rozvoj společnosti, pak je to většinově z prodeje farmaceutických výrobků. A tak se nabízí otázka, co získáte tím, když si ponecháte byznys s generickými léky, tedy Alcon“? položil si podle listu Financial Times řečnickou otázku David Epstein, který dlouhá léta pracoval jako šéf farmaceutické divize společnosti Flagship Pioneering.
Vas Narasimhan to zřejmě vidí podobně. Na něm bude záviset další směřování Novartisu a zejména vytvoření zcela nové a jedinečné hodnoty celého kolosu. „Skutečně budu hodně přemýšlet o Novartisu, jako o společnosti zaměřené využití medicínských dat, inovace a dostupnost,“ uvedl také designovaný výkonný ředitel farmaceutické firmy.
Sází při tom také na svou divizi výroby generických léků Sandoz. Právě do Sandozu, jehož prodeje v minulém roce mírně klesly, plánuje Narasimhan i nadále investovat. „Když se mě nyní ptáte na medicínská data, jsem přesvědčen, že je to dnes především o vybudování jakési základny a shromažďování talentů. Až se nám to podaří, pak vám mohu lépe odpovědět na to, co budeme dělat dál,“ řekl Narasimhan.
Malý krůček pro lidstvo, obrovský skok pro Novartis
Pravdou ale je, že farmaceutický byznys rostl v minulém roce pomaleji než ostatní odvětví, což je prý přesně ten vhodný okamžik pro snižování nákladů za přispěný digitálních technologií. Novartis navíc disponuje obsáhlými databázemi, které si postupně vytvořil během stovek klinických testů. Ty může nyní využít k efektivnějšímu cílení testování nových léků. Analytické zpracování těchto dat pak dokáže pomoci k lepšímu vyhledávání specifických pacientů, a tedy efektivněji získaným výsledkům.
„Zjišťujeme, že jsme schopni podstatně snížit objem času, který potřebujeme k provedení všech klinických testů,“ řekl Narasimhan. „To nám ušetří obrovské peníze,“ dodal s tím, že inspirací mu byla návštěva zábavního parku Disney World se svými dětmi, kde viděl, jak se lidé efektivně napříč parkem přemisťovali a veškerá doprava byla monitorována skupinou trénovaných datových vědců z Massachusettského Technologického Institutu.
Na podobné bázi již dnes Novartis plánuje celosvětové testy nových léků. „Pro naše odvětví je toto obrovský skok dopředu,“ tvrdí Narasimhan. Zároveň je ale střízlivý v odhadu úspěšnosti těchto testů. „Pravděpodobně nás mnoho experimentů zavede do slepé uličky. Pokud se nám ale podaří dokázat, že mnoho z nich je přenositelných, bude to představovat klíčovou změnu v produktivitě,“ uzavřel Narasimhan.
Petr Musil
