Na navýšení úhrad v příštím roce se budou moci těšit hlavně ty segmenty, které budou schopny nabídnout „něco navíc“ – tedy vyšší kvalitu či dostupnost péče. Na včerejším briefingu po úvodním zasedání dohodovacího řízení to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a předsedající letošních cenových ujednání a šéf OZP Radovan Kouřil. Ministr zároveň zdůraznil, že žádný segment, který nebude schopen uzavřít s plátci dohodu, na tom nevydělá – a že při tom nikdo včetně nemocnic nebude protěžován.
„V minulých letech nebyla praxe úplně optimální, protože dohodovací řízení probíhalo spíše formálně. Obě strany, jak zdravotní pojišťovny, tak poskytovatelé zdravotní péče, spoléhaly na to, že úhrady za ně stanoví ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce. Dnes jsem všem účastníkům dohodovacího řízení řekl, že chci tuto praxi zásadně změnit. Pouze v případě, že existuje objektivní důvod k nedohodě, může nastoupit ministerstvo zdravotnictví a stanovit úhrady shora úhradovou vyhláškou,“ zdůrazňuje Vojtěch, který doufá, že letos bude nedohod minimum. „Chci ke všem poskytovatelům přistupovat spravedlivě a rovnoprávně, nikoliv tak, že by určitý segment byl oproti jinému zásadně zvýhodňován. Doufám, že se tedy nebudou opakovat žádné lobistické tlaky. Nejsme připraveni navyšovat úhrady těm, kdo budou k dohodovacímu řízení přistupovat formálně a doufat, že jim ministerstvo zdravotnictví dá něco navíc,“ dodává.
Podle Radovana Kouřila přitom zahajovací zasedání proběhlo nadějně. „Mám pocit, že jak zástupci pojišťoven, tak poskytovatelů k tomu přistoupili velmi konstruktivně. Můj dojem je takový, že sdělení pana ministra většina účastníků kvitovala s povděkem. Doufám, že to přispěje k tomu, že až v červnu po ukončení dohodovacího řízení ponesu jako předsedající výsledky jednání, bude tam mnohem víc dohod než v předchozích letech,“ konstatuje Radovan Kouřil.
Na včerejším zasedání ještě nepadly konkrétní návrhy jednotlivých stran ohledně úhrad, na ty by měla přijít řada až v přípravné fázi. V tuto chvíli už je ale dohodnutý harmonogram zasedání. Jednání s jednotlivými segmenty tak odstartují začátkem dubna a měly by být ukončeny na konci května. Závěrečné jednání je naplánováno na 19. června.
Nemocnice dostanou méně než letos, zatím se k věci nechtějí vyjadřovat
Finance, které by měly být v roce 2019 v systému navíc, rozhodně nejsou zanedbatelné. V příštím roce by oproti letošku pojišťovny měly rozdělit navíc kolem 14 miliard korun – navýšení za státní pojištěnce bude činit 3,5 miliardy, zbylé peníze se vyberou díky dobré ekonomické situaci od plátců pojistného. Na zdravotní péči by tak celkem mělo putovat zhruba 300 miliard. Zdravotní pojišťovny nyní podle Kouřila finalizují návrhy, s nimiž do jednání půjdou. V případě uzavření dohod by přitom jednotlivé segmenty měly mít nárůst úhrad mnohem větší než jen tak, aby se dorovnala inflace.
Méně než v minulých letech ovšem zřejmě dostanou přidáno nemocnice, což už avizoval také Svaz zdravotních pojišťoven. Podle něj žádný ze segmentů nemůže čekat navýšení o deset procent, což Zdravotnickému deníku potvrdil také Radovan Kouřil. „Je jasné, že do nemocnic nemůže jít navýšení jako v předchozích letech, protože v některých pojišťovnách se pohybovalo kolem 10, 11 procent. Takové navýšení není z čeho financovat bez toho, že bychom museli krátit jiné segmenty,“ říká Kouřil.
Podobně se na věc dívá i ministr Vojtěch. „V posledních letech byl značně preferován segment lůžkové péče, možná to mělo svou logiku a došlo také k platové sanaci. Myslím si ale, že tuto filozofii bychom pro příští rok měli začít opouštět a na úhrady se dívat nikoliv prizmatem, kolik navýšíme peněz do pouze platů, ale tím, co za navýšené peníze dostává český pacient. Pravděpodobně opět dojde k navýšení platů, ale bude to hodně záviset na poskytovatelích péče,“ poukazuje Vojtěch.
Asociace českých a moravských nemocnic, která v minulosti nejčastěji poukazovala na to, že prostředky putující zejména do menších nemocnic nepokrývají plánované navýšení mezd, se zatím k výrokům nechce vyjadřovat a čeká na dohodovací řízení. Na druhou stranu ale AČMN vítá obnovení ministerské rady poskytovatelů, kde si mají segmenty u jednoho stolu vyříkávat problémy, místo aby jednotlivě lobovaly na ministerstvu zejména za výši úhrad. „Rada poskytovatelů je vhodný krok. Předseda AČMN je jejím členem a prvního jednání se zúčastnil. Věříme, že tato rada poskytovatelů bude úspěšnější než obdobný pokus cca před deseti lety. Měla by být složena z reprezentativních zástupců významných skupin poskytovatelů a jejich počet by měl umožnit dělnou činnost a výměnu názorů,“ řekl ZD výkonný ředitel AČMN Stanislav Fiala.
PCG bude tlačit pojišťovny k většímu akcentu na chroniky
Vedle „běžných“ nárůstů úhrad, které si segmenty domluví, budou v příštím roce dvě oblasti vyžadovat nadstandardní navýšení z důvodu zákazu amalgámových plomb a reformy psychiatrie. Jak velký nárůst si vyžádá stomatologie, bude záviset na dohodovacím řízení, podle Vojtěcha by ale mělo jít zhruba o miliardu korun. Reforma, respektive nová centra duševního zdraví, si pak zřejmě vyžádají kolem 300 milionů.
V příštím roce by se přitom měl změnit také způsob, jakým bude navýšení pro jednotlivé segmenty zajišťováno. Jak ministerstvo, tak pojišťovny by chtěly více reflektovat efektivitu a dostupnost zdravotní péče. „Zdravotní pojišťovny by měly dbát na to, aby měly indikátory kvality a zajistily dostupnou zdravotní péči například tím, že poskytovatelé, třeba ambulantní specialisté, budou odměněni za širší ordinační dobu. Nemělo by to tedy být v rovině, že zvyšujeme úhrady o pět, osm, deset procent, ale abychom se bavili o tom, co za to dostaneme – co za to dostane české zdravotnictví a čeští pacienti,“ vysvětluje Adam Vojtěch. Podle něj by tak bylo na místě zohlednit například poměr pojištěnců účastnících se preventivních prohlídek, zavedení objednávkového systému pro pojištěnce či snížení čekacích lhůt.
„Co se týče představ, se kterými pojišťovny do dohodovacích řízení půjdou, shodujeme se s panem ministrem, že bychom za peníze, které půjdou do systému navíc, chtěli také něco navíc dostat,“ dodává Kouřil.
Apel na kvalitu by měl být ze strany pojišťoven o to silnější, že letos poprvé do přerozdělování prostředků vstupuje mechanismus PCG zohledňující chronicky nemocné pacienty. Pojišťovnám se tak poprvé vyplatí udělat pro tyto pojištěnce speciální programy péče.
„Představa je taková, že způsob úhrady by měl vést lékaře k tomu, aby dostal pacienta s chronickou nemocí do kompenzovaného stavu. Chceme, aby se to lékaři vyplatilo, aby nejen léčil, ale mělo to i smysl. Budeme také podporovat vzdělávání lékařů, protože i to se promítá do kvality péče,“ uvádí Radovan Kouřil.
Do konce roku vznikne koncepce primární péče
Efektivní a kvalitní péče u praktiků by ale ministerstvo chtělo dosáhnout i jiným způsobem. Letos by totiž měla přijít na svět nová koncepce primární péče. „Budeme se s praktickými lékaři bavit o jejich roli v systému a o tom, abychom jim rozšířili kompetence, po nichž volají, a to jak z hlediska preskripce léků, tak provádění určitých vyšetření, kvůli kterým dnes pacienty musí posílat ke specialistovi,“ načrtává Vojtěch s tím, že už byla vytvořena expertní komise, kde jsou všichni zástupci primární péče, pojišťoven a dalších.
Role praktiků by se s novou koncepcí měla přiblížit tomu, co je to běžné ve vyspělých státech – měli by se tedy stát vstupní bránou do systému zdravotní péče a nabízet i služby, kvůli kterým je dnes pacient odesílán ke specialistovi. Zatím se ale nedebatuje o gatekeepingu v tom smyslu, že by pacienti bez doporučení praktika za návštěvu specialisty platili. „Teď se bavíme o kompetencích a o tom, jak motivovat mladé lékaře, aby šli do této odbornosti. Věkový průměr praktických lékařů je poměrně neradostný a jeden z nejvyšších mezi všemi odbornostmi. Úkolem skupiny proto taktéž bude dát na stůl opatření k personální stabilizaci primární péče,“ uvádí Vojtěch.
Zároveň ovšem praktici zřejmě příliš nemohou počítat s tím, že by se jim paušálně zvedala kapitační platba. To je podle ministra na místě například u těch, kdo budou mít delší ordinační hodiny. „Pouhé navýšení kapitace z mého pohledu není optimální stav. Když jsem mluvil se zástupci Sdružení praktických lékařů, souhlasili s tím, že musí být motivace k práci. Ta je dána tím, zvýšíme úhradu za vyšší pracovní vytížení,“ dodává Vojtěch, podle kterého by praktici mohli dostávat menší kapitaci za pacienty, které roky neviděli. Lékař by tak byl motivován aktivně zvát pacienty na preventivní prohlídky. „Bylo by spravedlivější, pokud by byl lékař, který pacienty vidí často a stará se o ně, bonifikován oproti lékaři, který má pacienty pouze v kartotéce a nevidí je řadu let,“ dodává ministr.
Praktičtí lékaři ale nejsou placeni jen kapitací, ale i výkonovou platbou. Právě zde by se podle ministra mohlo promítnout navýšení za péči o chronické pacienty. Například lékaři se správně kompenzovanými diabetiky by tak za péči dostali více peněz, aby byli motivováni se o tyto pacienty náležitě starat.
Michaela Koubová
