Zaměstnanci nemocnic se v příštím roce nemohou těšit na plošné zvyšování tarifních platů o deset procent. Ministerstvo zdravotnictví nechá tentokráte na vedení nemocnic, koho odmění více, případně jakými nástroji si bude chtít své zaměstnance udržet nebo přilákat nové. Krok se pochopitelně nelíbí odborům, které poukazují na to, že ministerstvo nedrží vládní závazky. Předchozí vláda totiž přislíbila, že zvýší tarify o deset procent třikrát za sebou, k onomu poslednímu navýšení tak ale zřejmě nedojde.
Ministerstvo zdravotnictví neplánuje pro rok 2019 další plošné navýšení platových tarifů a základních mezd. Desetiprocentní nárůst změnou nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě se tak tentokrát konat nebude. Úřad předpokládá pouze navýšení podle výkonnosti zaměstnanců, které nechá na samotných nemocnicích.
„Poslední dva roky byl výrazně podporován a preferován pouze jeden ze segmentů, poskytovatelé lůžkové péče (nemocnice), což je v dlouhodobém horizontu neudržitelné a nesystémové. V současné době klademe vysoký důraz na dosažení dohod v rámci dohodovacího řízení a ministr zdravotnictví apeluje na zdravotní pojišťovny a poskytovatele zdravotních služeb, aby se mezi sebou domluvily a již nadále nespoléhaly na to, že si na ministerstvu zdravotnictví jednotlivě vyjednají lepší podmínky, tak jak to umožňovali předchozí ministři. Toto navýšení úhrad dává prostor poskytovatelům, aby k navýšení platů došlo u všech skupin v lékařských i nelékařských profesích podle potřeb každého konkrétního poskytovatele,“ uvedla pro ZD mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Podle ministerstva by tak měl být tentokrát růst platů podobný pro všechny segmenty. Už dříve přitom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdůraznil, že by za navýšené prostředky rád viděl něco navíc, tedy zlepšování kvality a dostupnosti péče.
„Navýšení úhrad poskytovatelů lůžkové péče bude možné použít podle potřeby poskytovatelů, například na navýšení ohodnocení sester, na odměny, rozvoj péče, investice a tak dále. Jsou nemocnice, které v minulých letech navyšovaly platy a mzdy i nad rámec povinného navýšení a v současné době nemají personální problémy. U těchto poskytovatelů zdravotní péče proto není žádoucí, aby znovu navyšovali platy a finanční prostředky tak mohou použít na jiné nutné náklady,“ poukazuje Štěpanyová.
V příštím roce se očekává, že bude z prostředků veřejného zdravotního pojištění rozděleno díky konjunktuře o 14 miliard korun více než letos. Tyto peníze by vedle nezbytných položek, jako je růst centrových léčiv, a dvou položek mimořádných (konec amalgámových plomb a reforma psychiatrie) měly být rozděleny vyváženě mezi jednotlivé segmenty. Ty z nich pak mohou financovat jak poskytování zdravotní péče, tak navyšování platů v lékařských i nelékařských profesích podle potřeb daného poskytovatele.
Už nyní se navýšení v nemocnicích navyšuje hůře
Jak se ovšem dá předpokládat, krok se odborům nelíbí. „Odbory s tímto zásadně nesouhlasí a zvýšení platů a mezd vidí jako jeden ze stabilizačních kroků k udržení zaměstnanců ve zdravotnictví,“ uvedla minulý týden po zasedání tripartity místopředsedkyně zdravotních a sociálních odborů Ivana Břeňková.
Šéfka odborů Dagmar Žitníková přitom na tripartitě zdůraznila, že odbory trvají na dodržení závazku minulé vlády, kdy bylo i za účasti současného premiéra Andreje Babiše dohodnuto, že se platy a základní mzdy zvýší zaměstnancům tři roky po sobě o deset procent. Příští rok by přitom mělo proběhnout třetí navýšení. „Odbory si neumí při současném nedostatku personálu a konkurenčních nabídkách na trhu práce představit, že by slib nebyl dodržen. Nezvýšení platů a mezd v roce 2018 by vedlo k výrazné personální devastaci a k následnému omezení zdravotní péče,“ píše Břeňková.
Odboráři pak na tripartitě poukázali na to, že už i v současné situaci probíhá zvyšování mezd výrazně hůře než v předcházejících letech. Proto znovu nadnesli svůj návrh, kterým usilují o sjednocení odměňování ve všech typech nemocnic.
-mk-
