V dubnu vypukne první kolo dohodovacího řízení. Zástupci jednotlivých segmentů brousí argumenty a chystají se bojovat o svůj podíl z koláče peněz veřejného zdravotního pojištění. Letos má být dohodovací řízení mnohem důležitější než v předchozích letech. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) totiž poskytovatelům i pojišťovnám vzkázal: Snažte se dohodnout a nespoléhejte na to, že si své zájmy prolobujete na ministerstvu přímo do úhradové vyhlášky. Ministrův postoj pokropil živou vodou zejména ambulantní sektor. Zástupci segmentů totiž očekávají spravedlnost a nápravu starých křivd. Vojtěchovu záměru fandí a současně ostře kritizují jeho předchůdce. „Dával jasně najevo, že nemá nejmenší tušení, jak probíhá a jak důležitá je pro pacienty péče za branami velkých fakultních nemocnic… Chci věřit, že tento zlý sen máme my i naši pacienti za sebou a již ho nezažijeme,“ zhodnotil působení ministra Miloslava Ludvíka například Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR.
Poskytovatelé jsou zajedno, že to, zda skončí dohodovací řízení úspěchem tj. dohodou, záleží na zdravotních pojišťovnách. Už se prý nebudou moci „schovávat“ za ministerstvo a politické zadání a neměly by k poskytovatelům přistupovat z pozice síly. Se svými cíli a požadavky, s nimiž jdou do dohodovacího řízení, se Zdravotnickému deníku svěřili zástupci ambulantních lékařů, zubařů, lékárníků, domácí péče, lázní, velkých nemocnic, laboratoří a fyzioterapeutů.
Tentokráte bez „motolských kamarádů“ a přehlížení segmentů
„V minulosti zdravotní pojišťovny nebyly ochotny zohlednit naše požadavky s argumentem, že dostaly politickým zadáním nesystémově preferovat lůžková zařízení. Z těchto důvodů zbyla určitá naděje, že přístup MZČR bude objektivní,“ vysvětluje Ludmila Kondelíková, prezidentka Asociace domácí péče a pro ZD porovnává „loňského“ a „letošního“ ministra zdravotnictví. „Ministra Ludvíka naše problematika nezajímala, opakovaně ho segment domácí zdravotní péče žádal o pracovní setkání, abychom ho seznámili s problematikou, jednání se neuskutečnila. Současný pan ministr reagoval okamžitě, vyslechl pozorně naše argumenty a bylo zřejmé, že je v této problematice dobře orientován a přislíbil prosazování objektivního přístupu,“ dívá se na dohodovací řízení s nadějí Kondelíková. Další oslovení jsou k předchozímu ministrovi ještě příkřejší.
„Na přístup minulého ministra zdravotnictví, ing. JUDr. Ludvíka, kdy nejdříve od jara 2017 opakoval tvrzení, které se později ukázalo jako nepravdivé, že náš segment měl mezi roky 2015 a 2016 desetiprocentní nárůst příjmů, kdy ve svých slibech hlavně nemocnicím rozdal tolik, že ostatní segmenty péče již de fato neměly se ZP o čem jednat, kdy ve všech svých prohlášeních dával jasně najevo, že nemá nejmenší tušení, jak probíhá a jak důležitá je pro pacienty péče za branami velkých fakultních nemocnic, bych raději nevzpomínal. Chci věřit, že tento zlý sen máme my i naši pacienti za sebou a již ho nezažijeme,“ napsal nám Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR (SAS), který oceňuje záměr nového ministra, ovšem s konečným hodnocením si počká až na finální podobu úhrad. „Požadavek maximálně se snažit o dohodu považujeme za správný a chceme mu vyhovět. Jen doufáme, že současné vedení MZ v tomto dodrží slovo a nezačne, jak bylo zvykem dříve, na základě jen lobbingu opět rozdávat sliby a přesměrovávat finanční toky tak, že dohoda nakonec nebude možná. Tedy záměr současného ministra zdravotnictví vítáme, jeho přístup k dohodovacímu řízení zatím ale asi úplně hodnotit nelze. Uvidíme nejpozději na konci října 2018,“ shrnuje předseda SAS.
Velmi kritický k minuloročnímu rozhodování ú úhradách péče je zástupce segmentu lékárenské péče. „Minulé vedení v čele s ing. Ludvíkem neudělalo pro náš segment vůbec nic a nakonec v úhradové vyhlášce si přihráli peníze pro nemocnice a to prosím nebylo poprvé. Jednalo se o jasný konflikt zájmů. Se současným ministrem Vojtěchem jsem již jednal a také z veřejných vystoupení jsem přesvědčen, že situaci chce řešit jinak. Apeloval na dohodu mezi poskytovateli a plátci. Nabyl jsem dojmu, že nebude nadržovat ani jedné straně a ani jednomu segmentu a tak by to mělo být. Neměla by se tedy opakovat situace, jak za minulého vedení, kdy se rozhodovalo jen podle ‚motolských‘ kamarádů a na ně napojených firem,“ doufá Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren.
Také zástupci dalších segmentů oceňují přístup ministra Vojtěcha. „Postoj současného ministra je mi velmi sympatický, ale myslím si, že narazí na nevyzrálost prostředí a historické bolístky. Postoj jeho předchůdce pojmenovat neumím, ale jeho následnou tvrdou preferenci nemocnic bez revize jejich sítě považuji přinejmenším za nešťastnou,“ hodnotí Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR. „„Ministr Adam Vojtěch je za posledních 5 let prvním ministrem, který se na jednání o dohodovacím řízení účastnil,“ upozorňuje David Hepnar, zástupce Skupiny poskytovatelů mimoústavní laboratorní a radiodiagnostické péče, který se domnívá, že dohodovacímu řízení prospívá aktivní přístup ministerstva, protože diskuse nad dohodami se zdravotními pojišťovnami vyžaduje informace o aktuálním nastavení legislativy nebo o možnostech její případné úpravy. „Aktivní přístup ministerstva by pak mohl výrazněji přibližovat obě strany k dohodám…. Pokud ministerstvo upustí od nesystémových zásahů a zvýhodňování jednotlivých segmentů v úhradách, lze z dohodovacího řízení vycházet jako z platformy pro jednání o úhradách i pro roky budoucí,“ míní.
„Jako pozitivní lze hodnotit záměr pana ministra Adama Vojtěcha spočívající v rovnocenném hodnocení jednotlivých segmentů bez výhradního postavení kohokoliv z nich s tím, že jednotliví účastnící DŘ by se měli umět a mít vůli dohodnout. Toho jsme opravdu ani v našem segmentu nebyli svědky již hodně dlouhou dobu,“ pochvaluje si prezident Unie fyzioterapeutů ČR Vladan Toufar, zároveň si je ale vědom, že rozhodující bude seriózní postoj zdravotních pojišťoven. „Je to dobrá myšlenka, pokud bude vůle na obou stranách a zdravotní pojišťovny nebudou k jednáním přistupovat z pozice síly a dominantního postavení. K dohodě může dojít za předpokladu rovnocenného vztahu mezi subjekty a tak to prozatím nebylo, na to jsme pana ministra Adama Vojtěcha také upozorňovali. Pokud se situace změní, budeme jen rádi,“ uvádí Toufar pro ZD. Podle něj je na podrobnější hodnocení ministra ještě brzy a působení jeho předchůdce v čele rezortu bylo krátké, nicméně „preference byly na straně akutní péče, s čímž jsme nemohli souhlasit,“ dodal.
Klíčovým pro úspěch dohodovacího řízení bude postoj nemocnic. Jaroslava Kunová, výkonná ředitelka Asociace nemocnic ČR z pochopitelných důvodů nekomentuje práci ministrů zdravotnictví, ale zamýšlí se nad tím, kam „nový vítr“ z ministerstva směřuje, totiž k výhledovému zrušení úhradové vyhlášky. „Stávající systém a legislativa určují, že při nedohodě vydá MZ úhradovou vyhlášku. Tím na sebe MZ vždy převzalo svůj veliký podíl zodpovědnosti. Pokud bude legislativně upraveno zrušení povinnosti vydat úhradovou vyhlášku ministerstvem zdravotnictví, bude největší podíl zodpovědnosti za dostupnost a kvalitu péče na zdravotních pojišťovnách. Pacienti budou nuceni si daleko více zjišťovat, jak se o ně stará jejich pojišťovna, jak se stará obecně o své klienty a nebudou se řídit jen nepodstatnými stávajícími benefity, které ZP nabízejí,“ říká Kunová. Zatím podle ní není možné hodnotit rozdíl mezi systémem povinné úhradové vyhlášky a systémem bez vyhlášky, není jasné, co se stane pokud se účastníci dohodovacího řízení nedohodou. Právníci však prý už začínají tuto situaci zpracovávat. Určitě by ale, podle výkonné ředitelky, bylo při větší smluvní volnosti zdravotních pojišťoven třeba prosadit jejich větší transparentnost, čili vidět do toho, jaké smlouvy uzavírají, jak komu platí. Jaroslava Kunová by také omezila vznik dalších zdravotnických zařízení, zvláště pak jednooborových, které neposkytují celodenní péči a odvádí zdravotnický personál, zhoršují situaci stávajících zařízení a ještě více komplikují celodenní péči o nemocné. Problém, který zatěžuje RZP i nemocnice, vidí i v dostupnosti zdravotní péče v odpoledních, nočních hodinách a ve dnech volna.
„To bychom rádi a je to principem zdravotních pojišťoven, že za vybrané peníze nakoupí podle svých potřeb služby. Držíme panu ministrovi palce a je to klíčový krok!“ komentoval prezident České stomatologické komory Roman Šmucler pro Zdravotnický deník změnu filosofie dohodovacího řízení, ohlášenou Adamem Vojtěchem. Současně ale zůstává ostražitý. „Ale řada lidí už nyní naslibovala na ministerstvu více, než se dá rozdělit, tak uvidíme…Pojišťovny nejsou podle mně pány v rezortu ale každou drobnost chtějí mít ‚posvěcenou‘ z ministerstva a tam se lobbuje a lobbuje…,“ míní prezident.
Názory zástupců segmentů, kteří vyjednávají o úhradách pro příští rok, jasně ukazují, že se poskytovatelé nechtějí vracet „ke zlému snu“ z minulého roku. S ministrem Vojtěchem si spojují opatrnou naději, že se bude přistupovat ke všem stejně a že ministerstvo nebude cílem netransparentního lobbingu cíleného přímo na tvorbu úhradové vyhlášky. To je zvláště zajímavé v souvislosti s debatami o tvorbě nové vlády premiéra Andreje Babiše. Pokud totiž bude ministr Vojtěch, který přišel do rezortu zvenčí a nepatří do žádné ze zájmových skupin, vyměněn za „obvyklého“ ministra z řad manažerů fakultních nemocnic, všechny naděje na změnu pohasnou a systém se vrátí k osvědčenému stavu hybernace stávajícího stavu. Pak se ale vláda nesmí na podzim před komunálními volbami divit, že bude čelit protestům zdravotníků, mnohem silnějším, než jaké jsme zaznamenali loni před těmi parlamentními.
Pozice zástupců poskytovatelů před prvním kolem dohodovacího řízení
Česká stomatologická komora (Roman Šmucler, prezident)
Cíle: Chceme pomoci zdravotním pojišťovnám. Mají cca 10-20 % pacientů, kteří se nemohou dobrat stomatologické péče, neboť pojišťovny platí nezřídka třetinu nákladů. Je to dáno úhradovými vyhláškami a hlavně neplacením plné částky za státní pojištěnce státem. Letos dostali kolegové malinko více peněz na dětské výplně a hned se situace pro maminky trochu zlepšila.
Požadavky pro 1. kolo: My jsme se domluvili docela přesně, že vše obětujeme pro vyřešení zubních výplní vzhledem k jejich omezení. Domluvili jsme se na ceně. Teď, že prý se slíbily peníze jinde. Tak možná zase nebudou mít stovky tisíc lidí rok žádného zubního lékaře….
Absolutní priorita: Stát musí platit ceny podle kalkulací určených zákonem. Pokud na něco nejsou peníze, řekněme to lidem. Ale nelze jim slibovat, co nedostanou. To zavání revolucí… V lepším případě soudem o miliardy.
Sdružení ambulantních specialistů ČR (Zorjan Jojko, předseda)
Cíle: Cílů máme (a tím myslím ve všech odpovědích postoj Rady SAS) mnoho, za klíčové ale považujeme to, aby již konečně přestalo upozaďování ambulantní – převážně soukromé – části zdravotní péče, aby přestala několik let trvající stagnace našich příjmů, která již začíná ohrožovat dostupnost našich služeb, neboť, jak ostatně dokládají i čísla ÚZISu, v našem segmentu je největší úbytek lékařů v rámci jejich odchodu do důchodu, přičemž lékaři z nemocnic nemají potřebnou tendenci je nahradit. Nebudou-li napraveny úhrady, nelze čekat, že se tento trend změn í
Požadavky pro 1. kolo: Vycházíme z toho, co deklaroval ministr zdravotnictví, Mgr. et Mgr. Vojtěch, na zahajovacím jednání DŘ, tj. že systém dovolí v roce 2019 minimálně 5%ní navýšení plateb od ZP proti roku 2018. Protože jde o odhad MZ z ledna 2018 a všechna čísla o vývoji českého hospodářství jsou lepší, než byla ještě nedávná očekávání, věříme, že bude možné čekat i navýšení větší. Rádi bychom, aby tomu přiměřeně stoupla hodnota bodu i index v úhradovém vzorci, aby přestala klesat náhrada za zrušené regulační poplatky a aby regulace za přepis léků, zdravotnických prostředků, ZÚM, ZÚLP a indukované péče neznamenaly nežádoucí omezení naší péče. Jsme, samozřejmě, připraveni vyhovět ministrovu požadavku, že proti části navýšení úhrad by měl být nabídnut nárůst kvality či pacientského komfortu péče.
Absolutní priorita: Výše zmíněné navýšení hodnoty bodu a indexu ve vzorci. Má-li jít o nárůst mezi roky 2018 a 2019 o 5%, musí proti roku 2017 narůst o minimálně 7%.
Asociace nemocnic ČR (Jaroslava Kunová, výkonná ředitelka Asociace nemocnic)
Cíle: Zatím nemáme návrh hotový, ale vzhledem k tomu, že reálně spočítané náklady v systému DRG restart budou použitelné až v úhradách v roce 2021-22 , budeme muset aplikovat zřejmě stávající systém úhrad. Navýšení příjmů ze zdravotního pojištění musíme především zajistit objem péče minimálně v objemu roku 2017. Musíme pokrýt nárůst mezd daný povinně pro přímo řízená ZZ zákonem o platu. Dále musíme zvyšovat mzdy v oblastech, kde nemáme dostatek pracovníků, abychom mohli konkurovat mzdovým poměrům v ČR a to nejen v oblasti zdravotnictví ale i mzdám ve firmách mimo zdravotnictví. Musíme také konkurovat mzdám v krajských nemocnicích, které jsou masivně dotovány, zvláště pak v oblasti mezd, což v přímo řízených nemocnicích je nemožné. Odchody, zvláště pak lékařů specialistů do ZZ, kde tuto svoji specializaci nemohou uplatnit, mohou způsobit nenahraditelnou ztrátu a ohrožení specializované péče. Toto riziko si myslím je podceňováno od ostatních segmentů zdravotnictví, neboť ohrožuje je samotné. Dále je nutno obnovovat techniku a udržovat provozuschopný stav budov. V minulých letech ZZ používala veškeré navýšení příjmů k pokrytí mezd a byla nucena potlačovat investice.
V oblasti centrové, finančně náročné péče, predikce nárůstu pacientů, vyžadující tuto léčbu, vykazuje vyšší nárůst než asi ZZ budou ochotny podpořit a systém je schopný profinancovat. Kdybychom měli pokrýt všechny tyto potřeby v oblasti lůžkového segmentu, tak by tento segment spotřeboval veškeré prostředky z nárůstu příjmů zdravotního pojištění. To, že je velký deficit příjmů mezi náklady lůžkové péče a příjmy ze zdravotního pojištění, potvrzují první kalkulace systému DRG restart.
Požadavky pro 1. kolo: Do dohodovacího řízení půjdeme s požadavky, které nám zajistí minimální zvýšení příjmů pro výše uvedené potřeby. Pokud se to nepodaří, musí zdravotní pojišťovny jako garanti dostupnosti péče definovat, co pro své klienty omezí.
Absolutní priorita: Nedá se říci, co je absolutní priorita, vše je potřebné a důležité.
Segment lékárenské péče (Marek Hampel, zástupce segmentu a předseda Grémia majitelů lékáren)
Cíle: Segment lékárenství je dlouhodobě neřešený a financování je nedostatečné a neodpovídající požadavkům na odborné poskytování zdravotní péče. Data jednoznačně ukazují, že revize cen a úhrad léčiv sice ušetřily v systému miliardy Kč, ale na druhé straně dramaticky snížily příjmy v našem segmentu vzhledem k závislosti velikosti marže lékáren na ceně léčiva. Ušetřené miliardy nezmizely, jen se přesunuly především do centrové péče, ale to není náš segment. Naším cílem je proto dostat peníze jen do lékáren, postupně kompenzovat jejich nedostatečné odměňování a k tomu je určen signální kód 09552. Je to nejrychlejší mechanismus, kterým je možné popsané narovnání příjmů zrealizovat.
Požadavky pro 1. kolo: Předložíme návrh na hodnotu signálního kódu za recept. Ve hře je ještě varianta signálního kódu za položku, což odpovídá větší míře praxi, protože lékárník poskytuje odbornou péči při výdeji každé položky, rozuměj každého druhu léčiva. O tom jsem hovořil na jednání s panem ministrem, náměstkem Vrubelem a ing. Rögnerovou z dohledu nad zdravotním pojištěním – vyžaduje to ovšem změnu seznamu toho jednoho výkonu, ale možné to je. Nemám ještě aktuální čísla z Analytické komise, ale předpokládám, že počet receptů ani počet položek se dramaticky meziročně nezměnil. Budu tedy pro první kolo předkládat 30,-Kč za recept a nebo 20,-Kč za položku. Odpovídá to situaci a potřebám v našem segmentu s cílem postupného narovnání příjmů tak, aby byly zajištěny předpoklady k zajištění kvality poskytované péče.
Absolutní priorita: Konečně se historicky poprvé dohodnout se zdravotními pojišťovnami právě v rámci Dohodovacího řízení.
Asociace domácí péče ČR (Ludmila Kondelíková, prezidentka)
Cíle a požadavky pro 1. kolo:
Vzhledem ke dlouholeté stagnaci cen zdravotní péče pro odbornost 925-domácí zdravotní péče budeme požadovat navýšení hodnoty bodu na minimálně 1,11 Kč.
Výkony DZP jsou plně indikovány a zdravotnická zařízení se smluvně zavázala zdravotním pojišťovnám poskytovat zdravotní péči jejím pojištěncům bez ohledu na náročnost diagnóz. Objem poskytované zdravotní péče neustále stoupá. Konečné vyúčtování je předkládáno v dubnu následujícího roku. V tomto okamžiku se poskytovatel dozví, že vzhledem k nesmyslným informacím mu indikované a provedené zdravotní výkony nebudou uhrazené, ačkoli je řádně provedl, vyplatil mzdy zaměstnancům a uhradil zdravotní a sociální pojištění a všechny režijní náklady
Absolutní priorita: Zrušení nesmyslných regulací, které jsou pro tuto odbornost naprosto nevhodné.
Svaz léčebných lázní ČR (Eduard Bláha, prezident)
Cíle: Rádi bychom narovnali historické nespravedlnosti v ceně OD v segmentu následné lůžkové rehabilitační péče.
Požadavky pro 1. kolo: U léčení dospělých bychom chtěli dostat 6 % nad valorizaci v celém segmentu. Tzn. třeba 10 % pokud by se vše valorizovalo o 4 %. Důvodem je, jak moc se vzdálila cena ošetřovacího dne v léčených lázních a odborných léčebných ústavech. Dnes je cena v LL u stejné diagnózy a soběstačnosti pacienta o cca 400 Kč nižší
Absolutní priorita: Z hlediska našeho segmentu nám jde o to, abychom už nemuseli poslouchat účelové srovnávání vývoje výdajů na lázně s rokem mimořádného regulačního propadu 2013. Vedle něj vyznívají současné výdaje jako dvojnásobné, ačkoli se teprve vrátily na úroveň roku 2010 a z hlediska trendu absolutně stagnují a relativně ztrácejí v rozpočtu ZP na významu. Pokud všichni přijmou tento fakt a uvědomí si, že v našem oboru je cena za indikaci jednotná (tedy DRG), konkrétní pobyt schvaluje a tedy objednává ZP předem, pak jistě vyslyší i náš argument o stagnující ceně na den. Bez její změny nelze při současném tlaku na mzdy udržet kapacity v požadovaných počtech.
Skupina poskytovatelů mimoústavní laboratorní a radiodiagnostické péče (David Hepnar, zástupce skupiny)
Cíle: Rádi bychom dosáhli dohody, která bude dlouhodobě udržitelná nejenom pro rok 2019, ale i pro roky další. Aktuální znění vyhlášky v sobě nese nastavení, která nemají své opodstatnění. Sem patří především regulace objemu na hodnotu PURO. V segmentu laboratorní diagnostiky se taková regulace jeví jako neadresná a vedoucí k tlaku na nestandardní chování poskytovatelů včetně omezování a nedostupnosti zdravotních služeb. Cílem našeho jednání stejně jako v minulém roce bude najít takový systém, který uhradí zdravotní služby v odpovídající hodnotě a v celém rozsahu. Ten aktuální je zcela nedostačující a už v roce 2016 se potýkal s deficitem neuhrazených služeb ve výši 1,4 miliardy Kč, což tvoří víc než 15% z celkového objemu provedených zdravotních služeb laboratorního komplementu.
Dalším naším cílem je nastavit úhradu tak, aby byla pro všechny poskytovatele rovnocenná. Aktuální nastavení vyhlášky výrazně zvýhodňuje poskytovatele služeb komplementu v nemocnicích a i přes naší snahu o diskusi s bývalým ministrem se nám nedostalo žádné odpovědi ani argumentace k tomu, proč k takovémuto zvýhodňování dochází. Není to jenom problém našeho segmentu, ale i ostatních ambulantních poskytovatelů.
Požadavky pro 1. kolo: V současné době nejsou ještě k dispozici data z analytické komise, takže konkrétní návrhy jsou v jednání a čekáme na doplňující informace.
Do jednání půjdeme především s požadavkem na diskusi. Loňské dohodovací řízení i přes naší snahu o jednání zmrazil návrh VZP na přímou úhradu služeb a následné odmítnutí diskuse k jiným nebo kompromisním návrhům. Ocenili bychom především více prostoru pro vyjednávání a lepší dostupnost informací ze strany plátců o vynakládaných prostředcích v jednotlivých odbornostech. Stavět jednání o úhradě segmentů na dvou hodinových termínech je z našeho pohledu málo a rádi bychom dostali k argumentaci více prostoru.
Absolutní priorita: Nastavení dlouhodobého a spravedlivého systému úhrad. Ten musí být pro všechny poskytovatele včetně nemocnic stejný a pokud má být regulován, pak regulací, jejíž dopady může každý poskytovatel ovlivnit svým rozhodnutím.
Unie fyzioterapeutů České republiky (prezident Vladan Toufar)
Cíle: UNIFY ČR chce prosadit především rovné podmínky pro úhradu fyzioterapie napříč poskytovateli a s ohledem na personální situaci. V médiích neustále slýcháme o nedostatku lékařů, zdravotních sester, ale u fyzioterapeutů je situace obdobná. Přestože mezi studenty vidíme velký zájem o tento obor, absolventi často do systému zdravotních služeb nenastupují a pracují mimo obor. Stát, zdravotnictví a především pacienti tímto nenávratně přichází o odborníky, do jejichž vzdělání jsme investovali. Tak se přece dobrý správce chovat nemůže. Jedním z hlavních důvodů odchodů absolventů mimo obor je platové ohodnocení, které u absolventů s magisterským vzděláním je okolo 20 000 Kč, což je naprosto nedostačující, nemotivující, neodpovídající dosaženému vzdělání a odpovědnosti povolání a tudíž je naprosto dehonestující. Mít na přiměřené platy se vždy odvíjí od výše úhrad, ať již ve státních nebo nestátních zařízeních. Vnímáme s obavou nedostatek mladých fyzioterapeutů do 30-ti let ve zdravotnických zařízeních, což je silným varováním pro budoucnost. A to nehovoříme o ohodnocení odborníků s mnohaletou praxí, nákladech na další vzdělávání, schopnosti investovat do rozvoje praxí atd.
Jako velmi problematickou vnímáme vazbu úhrad na URČ v úhradových ;vyhláškách. Vazba úhrad na unikátní rodná čísla je postavená mylně, vede k „honbě“ za pacienty bez ohledu na jejich potřebnost a k „rehabilitační turistice“, kdy pracoviště si pacienty navzájem „přehazují“. Ekonomický tlak časem donutí i kvalitní pracoviště, aby se chovala ve výběru pacientů účelově.
Naši pacienti se potýkají s dlouhými a neustále se prodlužujícími objednacími dobami, nezřídka i delšími než dva měsíce. Ordinace fyzioterapeutů jsou přehlcena chronickými vertebrogenními pacienty, kteří systém neefektivně zaplňují. Řešení tohoto problému však není možné jen na straně úhradových mechanismů. Je na místě diskuze o možných příplatcích pro tyto skupiny za poskytnutou fyzioterapii jako stimul k převzetí zodpovědnosti a péče o své zdraví.
Jako „perličku“ můžeme uvést podmínku absolvovat ambulantní fyzioterapii, pochopitelně neúspěšnou, k indikaci lázeňské péče. Pacienti to samozřejmě dobře vědí a také se podle toho účelově chovají, řada z nich to alespoň otevřeně přiznává…
Dále se domníváme, že výsledná úhrada by měla být vázána na skutečně poskytnutý celkový objem péče bez ohledu na příslušnost ke zdravotní pojišťovně. Poskytovatel nemůže být ten, kdo si mezi pacienty vybírá pacienty s příslušnou ZP a je ve výsledku trestán za přesuny pacientů mezi ZP, nebo za to, že u některé ZP bylo nemocných více a u jiné ZP méně. Domníváme se, že pro výsledný přepočet a následné přerozdělení na jednotlivé ZP mají tyto patřičné vybavení, zdroje a zázemí.
Požadavky pro 1. kolo: V první kole jednání bychom rádi diskutovali a našli společnou řeč v následujících oblastech:
- navýšení úhrad o 5% oproti roku 2018, tj. o 7 % proti roku 2017, což se musí promítnout do hodnot bodu i koeficientu ve vzorci úhrad jejich odpovídajícím navýšením
- zrušení vazby úhradového mechanismu na URČ
- možnost navýšení referenčních hodnot u poskytovatelů, u kterých se změnila struktura pacientů, či kvalita vzdělání fyzioterapeutů
- možnost navýšení referenčních hodnot u poskytovatelů, jejichž pracoviště byla převzata s nízkými referenčními hodnotami
- vyjednání vyšší úhrady u nákladnějších pacientů, než odpovídá průměru z roku 2017
- rozšířit spektrum diagnóz mimořádně nákladných pacientů. Současná vyhláška uvádí pouze pacienty s CMP a DMO, což je nedostatečné a ve vztahu k ostatním skupinám (například spinálním pacientům, pacientům s úrazovým poškozením mozku) doslova diskriminující.
- u výkonů, u nichž došlo od roku 2016 k úpravě úrovně odbornosti z K1 na K3 přepočet výše jejich úhrady v referenčním období s přiměřeným navýšením PUROo
- bonifikace ve vyšší hodnotě bodu a indexu ve vzorci úhrad v případě např. držení diplomu CŽV UNIFY ČR, bonifikace pracovišť s krátkými objednávacími dobami a tím zkvalitnění dostupnosti péče, pracovišť s prodlouženou pracovní dobou
Absolutní priorita: Celkové navýšení úhrad o 7%, zrušení vazby úhrad na URČ, rozšíření spektra diagnóz mimořádně nákladných pacientů a diskuzi nad bonifikacemi za odpovídající celoživotní vzdělávání, objednací doby atd.. Jsme si ale vědomi, že vše nemusí jít najednou.
Tomáš Cikrt
