Nad zdravotnickými platy v příštím roce se stále vznáší velký otazník. Slib minulé vlády na plošné desetiprocentní navýšení by sice ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nejraději zrušil, premiér Andrej Babiš ale včera slíbil odborům, že chce o personální krizi slyšet od všech stran. Uložil proto ministru Vojtěchovi, aby svolal jednání ředitelů nemocnic a odborů, kde se bude problematika probírat. Doposud tak nezaznělo k plošnému navýšení ani jasné ano, ale ani ne.
„Jsme na půl cesty. Pan premiér nepopřel, že dohoda na zvýšení o deset procent byla a že se toho účastnil, ale neslíbil, že nám to dá. Řekl přitom, že jestli je situace tak kritická, chce to slyšet od všech. Máme tedy dvě etapy – 4. 5. pořádá náš odborový svaz setkání zástupců odborových organizací z nemocnic, kde pan premiér přislíbil účast. Budeme se bavit o dvou věcech – o odměňování a rozdílech v platech a mzdách a o nedostatku personálu. Na základě toho také pan premiér řekl, že bychom se měli sejít úplně všichni. Pan ministr proto dostal za úkol, aby svolal velké jednání ředitelů všech nemocnic ČR a odborů za účasti pana premiéra,“ říká šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková. Dodává přitom, že na zasedání Rady hospodářské a sociální dohody taktéž padl od Asociace českých a moravských nemocnic požadavek na desetiprocentní navýšení dle příslibu.
Že odbory za zvýšení tarifů bojují skutečně urputně, včera při interpelacích ve sněmovně potvrdil i sám Babiš. „Dneska jsem jednal s odboráři, s paní Žitníkovou, byl u toho i Adam Vojtěch i pan Engel, protože chceme skutečně zjistit, jak to je – proč nejsou sestry, proč nejsou lékaři,“ řekl Babiš. „Seděli jsme s Dášou Žitníkovou a s ní jednat půl hodiny, tak jsem odešel totálně bez energie, protože do nás neskutečně hučela. Jdeme společně na setkání všech sester a pozveme všechny ředitele nemocnic a vrchní sestry. Budeme se s nimi bavit o tom, proč je takový stav ve zdravotnictví, aby nám oni řekli, jestli skutečně chceme navýšit tarify,“ dodal premiér.
A jak věc nyní vnímá ministr Vojtěch? „K navýšení úhrad za zdravotní péči aktuálně probíhá dohodovací řízení. Nebudu do něj zasahovat, jako moji předchůdci, ale počkám na výsledky jednání, které budou v červnu, a poté se začneme dále bavit. Poslední dva roky byl výrazně podporován a preferován pouze jeden ze segmentů, nemocnice, což je v dlouhodobém horizontu neudržitelné a nesystémové. Jsem si jist, že plošné navýšení platů o 10 procent by současný problém s nedostatkem financí v některých segmentech spíše prohloubilo, protože by na ty, které byly doposud opomíjeny na úkor nemocnic, jako například domácí péče, nezbylo. Navíc 10 procentní navýšení znamená něco jiného pro lékaře a něco jiného pro zdravotní sestru, která má oproti lékaři menší příjmy. Plošný nárůst platů drtivou většinou hlasů odmítla i Rada poskytovatelů. Růst platů by měl být vyvážený pro všechny segmenty a úhrady by se měly navyšovat za zvýšenou kvalitu a dostupnost péče. Navýšení úhrad poskytovatelů lůžkové péče bude možné použít podle potřeby poskytovatelů, např. na navýšení ohodnocení sester, na odměny, rozvoj péče, investice a tak dále,“ uvedl pro ZD ministr. Dodává také, že je s premiérem názorově v souladu. „Plánujeme uspořádat kulatý stůl, kde téma platů prodiskutujeme dohromady s odbory, poskytovateli a pojišťovnami. Věřím, že se domluvíme,“ dodává s tím, že s uvažováním o případných kompromisech je nutné počkat na výsledky jednání v rámci dohodovacího řízení.
Přidat jen těm, kdo chybí? Někteří zdravotníci zuří
Schůzka odborů s premiérem Babišem měla původně proběhnout už před dvěma týdny (psali jsme zde), byla ale přeložena na včerejšek. Mezitím se odbory setkaly s ministrem Vojtěchem, podle něhož by se měli v příštím roce více odměnit ti zaměstnanci, kteří chybí.
„Jsou nemocnice, které v minulých letech navyšovaly platy a mzdy i nad rámec povinného navýšení a v současné době nemají personální problémy. U těchto poskytovatelů zdravotní péče proto není potřeba, aby znovu navyšovali platy, a finanční prostředky tak mohou použít na jiné nutné náklady. V roce 2019 se očekává navýšení příjmů veřejného zdravotního pojištění o 14 miliard korun. Tyto peníze by měly být rozděleny spravedlivě mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče a bude z nich financováno poskytování zdravotní péče pro pacienty i navyšování platů u všech skupin v lékařských i nelékařských profesích podle potřeb a aktuální situace u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb,“ vysvětluje Adam Vojtěch, který dodává, že kritickou situaci u sester vnímá nejen on, ale i zdravotní pojišťovny, a s navýšením odměňování u sester se tedy počítá.
Argument, že navýšení jen pro scházející zdravotníky může vést k tomu, že se personální problémy objeví i jinde, přitom ministr nebere. „Ministerstvo zdravotnictví je tady od toho, aby řešilo úhrady zdravotní péče na základě úhradové vyhlášky. Za personální politiku v jednotlivých zdravotnických zařízeních jsou odpovědné jejich managementy. V ČR je 152 nemocnic a každá má specifickou strukturu péče, zaměstnanců a potýká se s jinou situací ve svém regionu. Nelze najít univerzální řešení pro všechny,“ reaguje Vojtěch.
Lepší odměna jen tam, kde jsou personální problémy, se ale odborům ani dalším nelíbí. „To je další posun, se kterým my zásadně nesouhlasíme. Vyjádření pana ministra jen přililo olej do ohně. Pan ministr se pořád tváří, jakoby péče v nemocnicích byla čím dál lepší a exkluzivnější, přitom vůbec nebere v potaz konkrétní případy z nemocnic,“ konstatuje Žitníková. Jako příklad uvádí Karlovarský kraj, kde je problém se zajištěním nočních a víkendových služeb, interní oddělení i příjem jsou přeplněné a pacienti čekají na ošetření hodiny.
Některé zaměstnance nemocnic přitom možnost selektivního zvyšování odměn vyloženě rozzuřila, což dokládají vášnivé diskuse na sociálních sítích. Kritiku sklidila dokonce i šéfka České asociace sester Martina Šochmanová, která ministra minulý týden v Televizních novinách na Nově v některých krocích podpořila. „Není snadné v krátkém živém vstupu pro televizi sdělit divákům vše, co by si přáli slyšet nebo zodpovědět, co je momentálně v jejich profesi trápí. Chápeme proto, že se některým sestrám nemusí líbit, že je potřeba dát finance cíleně tam, kde je situace nejhorší. Je to podobné jako v případě praktických lékařů či pediatrů. Vždy bude nespokojená ta skupina, na kterou se nedostane,“ napsalo na Facebooku prezidium ČAS v reakci na vlnu nevybíravých komentářů.
Pomoci může posílení pomocného ošetřovatelského personálu
Na setkání s ministrem Vojtěchem odbory připomněly také nesplněný slib týkající se vytvoření pracovní skupiny, která měla přijít s návrhem stabilizačních prvků. „Požadovali jsme hlavně posílit pomocný zdravotnický personál s tím, že by nemocnice měly dostat finanční prostředky, aby mohly přibrat další sanitáře nebo ošetřovatelky. Díky tomu by se sestrám odbřemenily méně odborné výkony. Teď jsme to slyšeli i v Ostravě, kde v jedné moravskoslezské nemocnici přibrali pomocný ošetřovatelský personál a sestrám to hodně pomohlo,“ vysvětluje Žitníková.
Co se týče pracovní skupiny, ta by ale podle ministra vzniknout měla. „Plánuji v nejbližší době ustavit pracovní skupinu pod vedením náměstkyně Aleny Šteflové, která bude obecně řešit personální problémy ve zdravotnictví. Na popud ministerstva také vznikla skupina pro regionální zdravotnictví, ve které jsou zástupci krajů, zdravotních pojišťoven a ministerstva a ta bude řešit problémy regionálního zdravotnictví. Co se týče nedostatku sester, to je problém komplexní a nejen finanční. Je potřeba jednat s resortem školství a zatraktivnit zdravotnické obory tak, abychom tam nalákali mladé lidi,“ doplňuje ministr.
Vedle navýšení platů a posílení pomocného ošetřovatelského personálu pak odbory usilují ještě o přijetí návrhu kolektivní smlouvy vyššího stupně. Pokud by se přitom nepovedlo prosadit zrušení karenční doby, o němž se nyní jedná, jsou v ní zakotveny tři dny sick days, dále příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění či opatření typu budování dětských skupin s rozšířenou dobou. K tomu se pak už několik let snaží odbory prosadit sjednocení odměňování v nemocnicích.
V tuto chvíli se odbory zaměřují na mapování terénu – tedy krizových situací, k nimž v nemocnicích dochází. „Zdravotníci nejsou roboti, a když je jich tam málo, nejde to. Veřejnost se pak domáhá svého nároku a konflikty se dnes začínají v nemocnicích rozbíhat v mnohem větší míře. Lidé, kteří čekají hodiny na otevření, nereagují adekvátně. A když je tam jedna uštvaná sestra, nemůže nikdo čekat žádné zázraky,“ dodává odborářka s tím, že s výsledky mapování seznámí premiéra Babiše 4. května.
Michaela Koubová
