Novela zákona o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků se nepovedla úplně tak, jak bylo zamýšleno. Ukazuje se totiž, že absolventi středních zdravotnických škol často nejsou schopni nastoupit přímo do třetího ročníku VOŠ studia na všeobecnou sestru – což je přesně to, před čím během schvalování novely varovali její odpůrci. Kvůli prohlubujícímu se nedostatku sester tak chce ministerstvo vymyslet model, který bude spolu s motivací skutečně problém řešit. Na konferenci Zdravotnictví a právo, která se konala minulý čtvrtek v Motole, to řekl náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.
Že situace na poli počtu zdravotníků není dobrá ani u nás, ani v Evropě, jsme informovali opakovaně. Ukazuje se však, že u nás je situace v některých aspektech ještě horší. V rámci OECD má totiž nových sester na sto tisíc obyvatel méně jen Lucembursko a Mexiko. Například Slovensko tak v roce 2014 produkovalo 53 nových sester na sto tisíc obyvatel, zatímco my jsme jich měli v roce 2015 jen 16. Donedávna přitom ministerstvo jako hlavní krok, který má situaci zlepšit, uvádělo novelu zákona o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, která začala platit loni v září.
„Vstupní motivace ke změně zákona 96/2004 byla zvýšit prostupnost systému tak, abychom mohli ze zdravotnických asistentů udělat sestřičky a využít je. Je ale otázkou, nakolik se to podařilo. Sestřiček máme v systému méně a méně a zřejmě bude muset dojít k zásadní změně. Před několika dny jsme diskutovali s panem premiérem, jak by měl model vypadat. Názory děkanů a všech, kdo jsou v tom zainteresováni, se ale dramaticky lišily,“ načrtává Prymula.
Zatímco někteří tak žádají kratší vzdělávání, jiní navrhují jeho prodloužení s tím, že by sestra přebrala část pravomocí lékařů. „V tuto chvíli máme problém obrácený: potřebovali bychom sester více, takto bychom je ale ještě naředili. Jestli to bude vzdělávání bakalářské, nebo zda půjde o nějaký čtyřletý program, lhostejno zda po střední škole či jinak, není podstatné – to musíme vymyslet. Každopádně má být proces vzdělávání adekvátně krátký, ovšem tak, aby splnil evropskou normu 4200 hodin. Musíme to společně s motivací rychle nastavit, aby došlo k nárůstu středních zdravotnických pracovníků,“ dodává náměstek Prymula. Potvrzuje zároveň, že ministerstvo začíná pracovat na výsluhách pro zdravotní sestry, které se dle něj zdají jako dobré řešení (o této variantě motivace jsme informovali už před časem zde).
Otazníky i nad terapeutem čínské medicíny
Připomeňme, že v rámci novely zákona 96/2004 došlo k přejmenování zdravotnických asistentů na praktické sestry a umožnilo se jim během jednoho roku dodělat si zrychleně vzdělání na sestru všeobecnou. Počítalo se přitom s posílením kompetencí praktických sester, jakých, však měla určit až následná vyhláška. Podobně pak nebyl zcela jasný ani model, ve kterém by se mělo vzdělání na všeobecnou sestru doplňovat. Zatímco někdy se hovořilo o tom, že budou zájemci rovnou skládat zkoušky do vyššího ročníku VOŠ, jindy byla řeč o vytvoření zvláštního vzdělávacího programu vedle (nejednoznačnost informací, které se dostávaly k poslancům, ilustrují i články ZD zde a zde). Teď se každopádně ukazuje, že zřejmě nešlo o nejlepší volbu.
„Model 4+1 nemusí být konečný, protože se ukazuje, že absolventky čtyřletých programů nejsou leckdy schopny nastoupit do nejvyššího ročníku VOŠ a když začínají o patro níže, tak ještě vzdělávání naruší. Tento model prostupnosti, který měl vést ke stovkám asistentů, z nichž by se staly plnohodnotné sestry, byl asi příliš vysokou daní a těžko říci, zda se novela úplně povedla,“ připouští Prymula.
Na tento aspekt přitom bylo během přípravy novely upozorňováno opakovaně. „Vzdělávání na střední škole nemá rovnocennou úroveň jako vzdělání z vyšší nebo vysoké školy, proto nestačí asistentovi pouze jeden rok pro získání kvalifikace všeobecné sestry,“ ohrazovaly se v připomínkovém řízení Olomoucký, Ústecký, Plzeňský kraj a Praha (psali jsme zde). Podobně se stavěla proti například Česká asociace sester, zdravotnické odbory či Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků, které se shodně obávaly poklesu kvality péče v případě, kdyby se takto narychlo vyškolené všeobecné sestry začaly dostávat do systému.
Ministerstvo tak nyní uznává, že na vzdělávání sester ještě musí zapracovat. „Musíme nalézt model, který by byl schopný vypořádat se se situací, která je poměrně tíživá,“ konstatuje náměstek Prymula.
Novela zákona 96/2004 ovšem neřešila jen sestry, ale střední zdravotnický personál obecně. U některých profesí zvýšila prostupnost, zároveň ale došlo v rámci pozměňovacích návrhů i k navýšení o další povolání. „Byly tam některé diskutované věci jako čínský terapeut a specialista pro ABA terapii a podobně. Je to diskutováno i následně a jsou tu novely, které by to zase mohly změnit,“ přiznává Roman Prymula.
Michaela Koubová
