Velkým úspěchem pro zdravotnické odbory skončilo jejich včerejší jednání s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Odborářům se totiž podařilo vybojovat pro zaměstnance nemocnic potvrzení desetiprocentního navýšení tarifů pro příští rok, vedle toho ale premiér Babiš odkývl také návrh na sjednocení platů a mezd v nemocnicích a přislíbil navýšení příplatků za směnnost.
„Jsem hrozně ráda – ne za sebe, ale za lidi. Jedna ze základních věcí je, aby ti, kdo ještě v nemocnicích jsou, zůstali i nadále,“ řekla ZD k výsledkům jednání šéfka zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková.
Včera se v domě odborových svazů na pražském Žižkově sešlo 150 pracovníků z nemocnic po celém Česku, kteří vylíčili premiéru Andreji Babišovi situaci ve svých zařízeních. Jednání se zúčastnil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a šéfka sněmovního zdravotnického výboru Věra Adámková. „Diskuse byla bouřlivá,“ konstatoval na tiskovém briefingu Andrej Babiš.
Zaměstnanci, kteří popisovali situaci ve svých zařízeních na včerejším uzavřeném jednání, sdíleli zkušenosti i v diskusi na Facebooku. „Máme dvě oddělení na patře a v přízemí ambulanci, v noci je na všech provozech jen jedna sestra. Záchranka jezdí ve dne v noci, takže pokud je potřeba u dítěte jakýkoliv výkon, musí jedna ze sester zcela opustit své oddělení a odejít pomoci kolegyni, takže po dobu i 30 minut jsou děti na oddělení zcela samotné,“ popisuje sestra působící na dětském oddělení. „U nás v rámci burzy lůžek leží na dětském oddělení včetně miminek pacienti z oddělení následné péče a starají se o ně dětské sestry. Takže to u nás vypadá tak, že se staráme o 22 – 26 dětí a k tomu jako bonus šest klientů LDN,“ přidává se další sestřička.
Podobné zkušenosti nejsou výjimkou – sestry bývají nuceny opouštět vlastní oddělení, kde jsou samy, dělat práci, na kterou nemají kompetence, nebo sloužit jednu dvanáctihodinovou směnu za druhou celý týden. „Prostě jednou nohou v kriminálu,“ komentuje svou pracovní situaci další sestřička.
„Těší mě, že si někdo vyslechl problémy zdravotnictví od nezdravotníků na nejnižších pozicích, kteří mají téměř nejnižší zaručené mzdy, od sanitářů, kteří chodí domů se 14, 15 tisíci korun, i přetížených sester, které na 40 pacientů pracují o směnách samy a musí je protizákonně opouštět například v případě akutních příjmů. V případě soudních sporů na to dojede sám zdravotník, kterému je řečeno, že to neměl dělat,“ uvádí odborářka Iva Řezníčková z trutnovské nemocnice.
Některá svědectví zřejmě byla novinkou i pro premiéra Babiše. „Překvapilo mě, že při návštěvách v nemocnicích diskutujeme s personálem i managementem, ne vždy ale dostáváme takové informace jako dnes,“ přiznává Babiš. „Situace není dobrá. V jednotlivých krajích je boj o personál, hlavně o sestry, a systém se požírá sám. My to chceme změnit, ale je na to potřeba i legislativa a součinnost sněmovny,“ dodává premiér s tím, že už za minulé vlády se tarify zvýšily o 30 procent a prostředky ve zdravotnictví se zvedly o 65 miliard, z toho 43 miliard šlo do lůžkových zařízení. „Systémová opatření, po kterých volají odboráři, jako je narovnání tarifů nebo příplatky na směnnost v lůžkové péči, ale nebyly řešeny. Požadavky tedy vnímáme. Připravujeme rozpočet na rok 2019 a z hlediska navyšování platů pro nás zdravotnictví a školství mají prioritu,“ slibuje Babiš.
Navyšování hraje do karet ekonomická situace
Co tedy ze včerejšího jednání vyplynulo? „Pan premiér přislíbil, že se dodrží slib – zvýší se tedy platy a mzdy všem zaměstnancům ve zdravotnictví o 10 procent tarifů i příští rok. Když jsme mu navíc ukázali ohromné rozdíly mezi platy a mzdami, ptal se, co by s tím bylo možno udělat. Dlouhodobě navrhujeme sjednotit odměňování pomocí zákoníku práce. Pan premiér řekl, že paní profesorka Adámková by nám s tím mohla jako poslankyně pomoci a že jeho podporu máme. Třetí věc je příplatek za směnnost. Obrátili jsme se na pana premiéra i pana ministra s tím, že nyní je nastavený diskriminačně – jsou velké problémy u nižšího zdravotnického personálu, jako jsou sanitáři a ošetřovatelky, kteří příplatek nedostávají. Proto bychom chtěli, aby se příplatek rozšířil. Pan ministr navíc hovořil o tom, že by chtěl příplatek rozšířit, respektive zvýšit částky a více se zaměřit na zaměstnance ve směnném provozu,“ popsala pro ZD Žitníková
Zatím ovšem neproběhla diskuse o výši částek. „Shodli jsme se ale na tom, že by se finance měly rozdělovat přes úhradovou vyhlášku z peněz vybraných ze zdravotního pojištění,“ dodává odborářka. Původní navýšení prostředků totiž hovořilo o 14 miliardách, teď to ale vypadá, že půjde o částku vyšší – až 22 miliard. Ministerstvo už počítá s tím, že pro příští rok bude rozdělovat celkem 319 miliard, čímž získalo rezervu oproti částce, se kterou se kalkulovalo v době před zahájením dohodovacího řízení. Právě na jeho konec v červnu si úřad musí počkat, aby si spočetl, s jakými prostředky ještě může disponovat. Ministr Vojtěch přitom v minulosti opakovaně uvedl, že již nechce protěžovat nemocnice na úkor jiných segmentů. Přesto i on včera navýšení odměňování potvrdil, ačkoliv dříve proti plošnému navýšení vystupoval a nechtěl ani ministerskými sliby narušovat dohodovací řízení.
„Bezesporu dojde k navýšení tarifních platů, ale je nutno cílit také tam, kde je problém největší – a z dat, která máme, vyplývá, že kritická situace je zejména u středního zdravotnického personálu u lůžka. Ani u lékařů není situace ideální, ale kritický stav se týká hlavně středního, případně nižšího zdravotnického personálu,“ zdůrazňuje Vojtěch s tím, že prioritou jsou pracovníci ve směnném provozu. Ministr také zopakoval, že chce v nemocnicích usilovat o co nejefektivnější hospodaření, aby se peníze dostaly k zaměstnancům.
Babiš si půjde zkontrolovat nemocnice, které nezvýšily odměny
Že se finance někde nedostávají tam, kam mají, se přitom odborářům potvrdilo opakovaně. V poslední době se k tarifním mzdám přidaly i příplatky za směnnost. „Zaměstnavatelé v platové sféře skutečně o dva tisíce navýšili. U některých zaměstnanců odměňovaných mzdou jsou dva tisíce, ale existují nemocnice, kde to lidem nedali. Což je další argument pro sjednocení odměňování – pokud to není upraveno zákonem, nařízením vlády nebo vyhláškou, je to velmi těžko vymahatelné,“ řekla ZD Žitníková. Podle Ivy Řezníčkové přitom zvýšení příplatků skutečně dokázalo stabilizovat personál, ale pouze částečně. „Vyšší příplatek nebyl přiznán nižšímu personálu, bez kterého oddělení kolabují. Sanitáři a další pomocný personál dali ze vzoru a frustrace výpovědi a odešli, takže se oddělení ještě oslabila,“ dodává Řezníčková.
Premiér Babiš tak včera slíbil, že se na zařízení, která finance svým zaměstnancům nepředala, zaměří. „Na základě dnešní debaty navštívíme nemocnice, kde jsme dostali informace, že ředitelé z nějakých důvodů nedali mzdy tak, jak jsme to do systému pustili. Půjdeme se na to podívat,“ uvedl Babiš.
I když ale odbory získaly požehnání premiéra v několika stěžejních bodech, které v posledních letech razily, jejich úsilí nekončí. Vedle stabilizace stávajícího personálu je dle nich totiž potřeba také přilákat nový. „Zaměstnanci chybí průřezově úplně všude, od malých po velké fakultní nemocnice,“ konstatuje šéfka zdravotnických odborů. „Teď je tedy ještě potřeba upravit podmínky pro to, aby do nemocnic přišli noví pracovníci. Na tom budeme s panem ministrem pracovat,“ uzavírá Žitníková.
Porovnání mezd a platů ve zdravotnictví
Zdroj: OSZSP ČMKOS
Michaela Koubová
