Výsluhy, příspěvek na bydlení, ale i další benefity, které by sestřičkám umožnily sladit pracovní a rodinný život či usnadnily práci na odděleních – to jsou možnosti, o kterých nyní uvažuje ministerstvo zdravotnictví, aby řešilo nedostatek nelékařského zdravotnického personálu v nemocnicích. Z terénu zároveň přicházejí další podněty, co je třeba udělat, aby se současná nepříznivá personální situace zlepšila. Jedním z nich je lepší nadefinování kompetencí (na čemž se shodli i poslanci sněmovního zdravotnického výboru na posledním zasedání, více zde), zároveň je také třeba zlepšit reputaci studia na zdravotnických školách. K tomu by mohla napomoci kampaň, kterou chce ministerstvo spustit na jaře tohoto roku. O problematice nedostatku zdravotníků diskutovali odborníci na včerejším semináři s názvem Nedostatek zdravotnického personálu – příčiny, aktuální stav, možná řešení, který se konal pod záštitou poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) v poslanecké sněmovně.
V současnosti jsou vůbec nejpalčivějším problémem na poli nedostatku personálu scházející sestry v akutní lůžkové péči. Těch od roku 2010 do roku 2017 ubylo v úvazcích 2024. „A od roku 2016 do 2018 sledujeme nominální úbytek ve stovkách úvazků,“ říká k posledním trendům ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Na rozdíl od lékařů přitom sestry chybí hlavně ve velkých městech, kde snadno seženou jiné, přinejmenším stejně placené místo, kde nemusí pracovat na směny. Praha a Středočeský kraj tak z výše zmíněného úbytku dvou tisíc úvazků ukously celých 800 (a to přesto, že v Praze dosahuje průměrný plat sestry 36 tisíc). „Rozdíly mezi regiony, když to člověk trochu přežene, jsou až řádové. Existují regiony, kde už dnes musí být lokálně obrovský problém s dostupností kapacit zdravotních sester,“ dodává Dušek.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo se v posledních letech snažilo problém řešit hlavně finančně. Od letoška tak sestry ve směnném provozu dostávají o 5000 korun navýšený příplatek za směnnost a o sedm procent stouply i tarifní platy. „Není to ale jen otázka peněz. Snažíme se pracovat i na dlouhodobějších problémech,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Krok, k němuž ministerstvo přistoupilo už v minulém roce, je úprava vyhlášky o ošetřovatelské dokumentaci, jejímž cílem bylo snížení byrokracie. Zdá se přitom, že opatření ve většině zařízení alespoň částečně zabralo: podle ministra Vojtěcha k úpravě přikročila většina hlavních sester, z dotazovaných k revizi nepřistoupily pouze čtyři. Podle poslance Julia Špičáka (Ano) by ale úsilí v tomto směru mělo dále pokračovat. „Je praktický úkol ministerstva systematicky zřídit debyrokratizační komisi, která by se měla snažit byrokratizaci maximálně potlačit – jak v oblasti středního zdravotnického personálu, tak v naprosto nesmyslných kontrolách,“ apeluje Špičák. „Budeme na tom dál pracovat,“ slibuje náměstkyně MZ Alena Šteflová.
Příspěvek na bydlení by si vyžádal náklady 2,5 miliardy
Vedle toho vznikla loni z popudu šéfky zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové na ministerstvu pracovní skupina, která se snaží navrhovat opatření směřující k personální stabilizaci. „Hovoříme o otázce výsluh či příspěvku na bydlení, zkrátka o určité nadstavbě, která by povolání měla zatraktivnit,“ uvádí Vojtěch.
Výsluhy sester ovšem byly ministerstvem financí odmítnuty s obavou z precedentu, že by podobný požadavek měly i další profesní skupiny. Ministerstvo zdravotnictví ale variantu zcela nezavrhlo. „Opatření dodnes vnímám jako nejlepší a i samy sestry ho na třetím místě vnímají jako největší posun a nástroj k motivaci. My na to nerezignujeme a vnitřně jsme si zadali, že budeme hledat opatření, které by v rámci resortní legislativy umožnilo systém znovu zvážit. Nemusely by to být přímo výsluhy, ale třeba by to mohlo jít přes zaměstnavatele,“ přibližuje Šteflová.
Vít Kaňkovský k tomu ovšem podotýká, abychom mysleli i na rizika výsluh. „Abychom to nenastavili tak, že když si někdo odpracuje dvacet let u lůžka, tak pak uteče mimo. Je tedy třeba nastavit to tak, aby to bylo profitní jak pro systém, tak pro skupinu nelékařského personálu,“ upozorňuje Kaňkovský. „Bylo to nastaveno právě tak, aby toto nemohlo nastat. Ani myška neuteče,“ reaguje Ladislav Dušek.
Pokud by přitom sestry dostávaly stejné výsluhy jako příslušníci bezpečnostních sborů, začínali bychom v roce 2020 na nákladech půl miliardy ročně a se stárnutím sester bychom se během 15 až 20 let dostali na tři až čtyři miliardy nákladů. Vedle toho taktéž zvažovaný příspěvek na bydlení by stál 2,5 miliardy ročně. „Nastavit však jedno pravidlo, které by pokrylo celou republiku, by nebylo jednoduché – ve velkých městech je situace jiná. Ale nedostatek sester je dnes hlavně ve velkých městech a mohlo by to tedy pomoci,“ doplňuje k tomu náměstkyně Šteflová.
Pracovní skupina se dále zabývá i lepším sladěním rodinného a pracovního života, kde se mluví o podpoře návratové pomoci z mateřské dovolené včetně zařízení pro péči o děti, dále o flexibilní pracovní době či práci na částečný úvazek.
Vedle toho je ale řeč i o „měkkých“ opatřeních, které se zaměřují na psychiku zaměstnanců. Jde například o supervize ve zdravotnictví, které by měly zaměstnancům přinést možnost hovořit o pracovních problémech. „Už na to dnes máme celé týmy a prostřednictvím WHO projektu Nemocnice podporující zdraví, do něhož je zapojeno 13 nemocnic, je zdravý životní styl komunikován nejen s pacientem, ale i se zaměstnanci,“ vysvětluje Šteflová. Vybrané profese, jako jsou záchranáři, by také měly mít psychosociální podporu ke zvládání nadměrné psychické zátěže, a pracovat by se mělo i s prevencí syndromu vyhoření.
Zvedne zájem o studium „zdrávek“ kampaň?
Abychom ale problém se zdravotními sestrami řešili dlouhodobě, je zásadní, aby byl obor atraktivní a mladí lidé o něj měli zájem. „Zažil jsem diskuze mladých se zkušenými o tom, kam by chtěli jít na střední školu. A když mladý člověk řekl, že by třeba šel na zdravotní školu, tak spráskli ruce s tím, že přece nebude někomu utírat zadky. Je třeba mladým lidem ukázat, že pomáhající profese jsou velmi potřebné a určitým způsobem vznešené,“ zdůrazňuje Vít Kaňkovský.
Na problematiku se proto chce zaměřit i ministerstvo. „Chystáme mediální kampaň na podporu studia zdravotních škol. Ve spolupráci se Unií zaměstnavatelských svazů chystáme spuštění na jaře tohoto roku v rámci sociálních sítí. Je třeba tyto profese ukázat nejen v negativním světle, že jsou přetížené, nestíhají a jsou špatně ohodnoceny, ale také ukázat pozitivní stránku. To tu chybí – neobjevují se zprávy, co je dobré na práci zdravotní sestry, co může přinést společnosti a konkrétním lidem. Chceme zkrátka vytvořit pozitivní obraz o těchto profesích, abychom ovlivnili mladé lidi a oni šli zdravotní školu studovat,“ přibližuje ministr Vojtěch. Podle hlavní sestry ČR Alice Strnadové by měla být kampaň cílena na možné zájemce o studium, tedy žáky základních škol a jejich rodiče. Kampaň by měl navíc doprovodit informační web.
S lepším mediálním obrazem práce sestry se snaží něco udělat i Česká asociace sester, která ve spolupráci s Českou televizí natáčí seriál ilustrující skutečnou sesterskou práci od akutních provozů po domácí péči. K vidění na obrazovkách by měl být seriál letos na podzim.
České asociace sester ovšem akcentuje nejen zájem o středoškolské studium, ale také počty vysokoškolských studentů. „Příčina nedostatku sester není v systému vzdělávání, což nám ukázal model 4+1 – vidíme, že o něj není příliš velký zájem. Když se ale navýší stavy a počty studentů na vysokých školách, zvýší se počet zaměstnanců. Musíme udělat u sester to samé, co se udělalo u lékařů,“ domnívá se prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová s odkazem na 15 procentní navyšování kapacit lékařských fakult.
Přebírat prádlo i dělat práci za lékaře
Ruku v ruce s vylepšováním reputace zdravotnických povolání u široké veřejnosti a zejména u mladých lidí by ale mělo podle některých jít také lepší definování kompetencí. „Sestry dnes dělají vysoce odbornou práci, ale mnohdy to nemají legislativně podloženo. Materiál, který se teď diskutuje na ministerstvu, není o tom, že bychom chtěli sestrám přidávat práci, ale je to legalizace činností, které fakticky vykonávají. Pokud sestra bude vědět, že když půjde studovat, bude k tomu mít adekvátně přidanou kompetenci, bude zájem o studium vyšší,“ říká Martina Šochmanová.
Na jednu stranu tak podle České asociace sester dělají mnohdy všeobecné sestry práci, kterou by měl oficiálně dělat lékař, na stranu druhou ale mají dělat také práce, na něž žádná velká kvalifikace není potřeba. „Ve vyhlášce 55/2010 je napsáno, že sestra přebírá prádlo. Proč by měla přebírat prádlo? Má hlídat pacienta, aby se něco nestalo,“ dodává Veronika di Cara z České asociace sester.
Na nevyužitý potenciál kompetencí koneckonců poukázal i ministerský průzkum, do něhož se zapojilo 15 tisíc zdravotníků. Mezi nejzávažnější problémy, které dotazník ukázal, patří nedostatek personálu z důvodu přetížení sester byrokracií, dále právě nevyužitý potenciál sester v lůžkové péči z pohledu kompetencí a také upřednostňování některých zaměstnanců podle sympatií vedení.
A aby toho nebylo málo, velmi často nemají v kompetencích sami zdravotníci jasno. Také na to tedy cílí výše zmíněný informační web. „I v rámci MŠMT, které nám zdravotníky připravuje, by měli naši budoucí spolupracovníci vědět, jaké mají kompetence a co mohou vykonávat – ale není tomu tak,“ konstatuje hlavní sestra Strnadová.
Otázka zároveň je, zda se na vhodnějším nadefinování kompetencí podaří najít shodu. „V rámci pracovní skupiny to diskutujeme, ale úplně se to nesetkává s pozitivním ohlasem zejména na půdě České lékařské společnosti. Systém se tedy musí vybalancovat. Sestry, které přicházejí ze zahraničí, se však podivují, jak je náš systém špatně nastaven a že nevyužíváme odborné znalosti a dovednosti sester pro vyšší efektivitu,“ přiznává náměstkyně Šteflová.
Musí se zapojit i nemocnice. A zároveň plátci
Řešení nedostatku sester ovšem nespočívá pouze na ministerstvu zdravotnictví. „Je to i o práci na jednotlivých pracovištích, jednotlivých primariátech a odděleních v nemocnicích. Samotné managementy musí pracovat na zlepšování pracovních podmínek pro zaměstnance, bez toho se nepohneme. I z dotazníků, které jsme mezi zdravotnické pracovníky rozeslali, vyplývá, že jedním ze zásadních faktorů je pracovní kolektiv, prostředí a atmosféra na pracovišti. To ministr zdravotnictví změnit nemůže,“ konstatuje Adam Vojtěch.
V tom by mohla pomoci ministerstvem připravovaná Příručka personální stabilizace, která má sjednotit postupy zaměstnavatelů. Zároveň je ale podle Víta Kaňkovského potřeba ještě jedna věc. „Obecně jsou pracovní podmínky v nemocnicích hodně na managementech nemocnic, ale ty k tomu potřebují finanční podmínky. Proto je třeba na další setkání přizvat zdravotní pojišťovny,“ uzavírá seminář Kaňkovský s tím, že ve finále se při řešení problému s nedostatkem sester dostáváme k nevhodně nastaveným úhradám a systému péče – tou nedostatečně využitou primární počínaje.
Michaela Koubová
