Scénář z minulých dvou let, způsobený pandemií covid-19, se opakuje i v roce 2022. Zdravotní služby spojené s epidemií jsou nákladnější, objem ostatních výkonů nižší. Vzniká nerovnováha, při níž některým zdravotnickým zařízením hrozí propad produkce a tedy i pokles plateb od zdravotních pojišťoven. Zatím není ale jisté, k jak moc velkým dopadům nakonec dojde. Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh kompenzačního zákona, který ho zmocní k vydání kompenzační vyhlášky. Tu nakonec možná vůbec nevydá, když zjistí z dat produkce, vykazované poskytovateli zdravotní péče, že kompenzace nejsou nutné. Návrh kompenzačního zákona nyní putuje do připomínkového řízení, jež končí 23. září.
Aktuálně hradí zdravotní pojišťovny služby poskytovatelům podle úhradové vyhlášky (vyhláška č. 396/2021 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2022). Tato vyhláška vznikla na základě výsledků dohodovacího řízení, které probíhá vždy v první polovině roku. Zástupci poskytovatelů zdravotních služeb se zástupci zdravotních pojišťoven při něm sjednávají podmínky a výše úhrad na následující rok.
Podle předkládací zprávy k návrhu kompenzačního zákona, epidemie covidu-19 mění strukturu čerpání zdravotních služeb a dochází k rušení a odkládání poskytování plánovaných zdravotních služeb. „Při přípravě vyhlášky nebylo možné předvídat epidemiologickou situaci epidemie covid-19 v roce 2022,“ uvádí se ve zprávě s tím, že „bezvýhradná aplikace“ aktuálně platné úhradové vyhlášky při vyúčtování úhrad roku 2022 by nejpozději v roce 2023 mohla „způsobit výrazné ekonomické problémy části poskytovatelů zdravotních služeb“.
Propad se očekává spíše v nemocnicích než v ambulancích
Ministerstvo zdravotnictví očekává, že propad produkce bude rozdílný v jednotlivých segmentech zdravotní péče. Nejvíce je ohrožena akutní a následná lůžková péče.
„V segmentu akutní lůžkové péče došlo v prvním pololetí roku 2022 i přes zachování celkové produkce k poklesu počtu hospitalizačních případů v části péče hrazené paušální úhradou (přibližně polovina objemu úhrad za akutní lůžkovou péči),“ vysvětluje s tím, že covidové případy jsou při hospitalizaci nákladné (vysoká relativní váha případu 2,5 až 15 dle závaznosti), kdežto ostatních hospitalizací je významně méně než obvykle a jejich relativní váha je nízká (1,2). Když se potom počítá pro nemocnice paušální úhrada, tak menší počet hospitalizací s vyšší váhou by i při zachování celkové produkce vedl k poklesu úhrad. Při vlně epidemie covid-19 s takovou silou jako na začátku rok, by za celý rok poklesly úhrady pro lůžkovou akutní péči o 1,1 miliardy korun. Bez podzimní vlny by šlo o řádově stamiliony.
Přijetí kompenzačního zákona by tedy umožnilo ministerstvu zdravotnictví vydat kompenzační vyhlášku a v ní upravit pravidla pro výpočet paušální složky úhrady v akutní lůžkové péči tak, aby zohlednila vyšší průměrnou relativní váhu hospitalizačních případů a nedošlo ke krácení úhrady za akutní lůžkovou péči.
Ministerstvo ale očekává problémy také v dalších segmentech zdravotní péče. Poskytovatelé následné lůžkové péče by se měli propadnout o téměř stejnou částku jako loni, tj. o tři miliardy korun (z více než celkové částky 28 miliard korun, které letos směřují do tohoto segmentu). Problémy se prý dotknou také ambulantní péče, ačkoliv podle ministerstva se „v současné době nezdá pravděpodobné, že by dopady do ambulantních segmentů byly tak významné jako v předchozích letech“.
Ani při kompenzacích nebudou překročeny plánované náklady
Zákon je navrhován z důvodu předběžné opatrnosti a ministerstvo zdravotnictví ujišťuje, že pokud budou celkové dopady epidemie covid-19 „nevýznamné“, nebude zmocnění k vydání kompenzační vyhlášky využito a kompenzovat se nebude vůbec nic. Účinnost zákona je stanovena na 1. ledna 2023, což umožní nejprve shromáždit produkční data za celý kalendářní rok, vyhodnotit je a srovnat se zdravotně pojistnými plány zdravotních pojišťoven. Až následně by byly stanoveny kompenzace, a to – jak se uvádí v důvodové zprávě – „pouze tam, kde jsou skutečně potřeba“, a kompenzační vyhláška pak zohlední „zejména skutečný pokles produkce v roce 2022 a stávající úhradové mechanismy“.
Podstatné přitom je, že případné kompenzace neohrozí výši nákladů, s níž počítají pro letošní rok zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven. Jak uvádí předkladatel, tedy MZ, budou stanoveny obdobně jako v roce 2021, tedy jako částečné kompenzace, při nichž nebude dosažena ani předem plánovaná výše úhrad systému veřejného zdravotního pojištění. Poskytovatelům nevznikne nové právo na plnění v rozsahu, který by překračoval rozsah předem sjednaný v dohodovacím řízení a uvedený jak ve zmíněných plánech, tak ve výhledu hospodaření celého systému.
-cik-
