Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Foto: Wikimedia/Superbass

Německý ministr zdravotnictví čelí další kritice kvůli nemocniční reformě. Tentokrát jde o její financování

Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) po nějaké době opět čelí kritice, která souvisí s předloženým návrhem reformy německé nemocniční sítě. Zatímco dříve se kritika týkala navrženého systému sítě klinik, nyní se jedná o kritiku modelu, pomocí kterého má být celá reforma financována. Lauterbacha kritizují zástupci obou systémů zdravotního pojištění, tedy jak zákonného (GKV), tak soukromého (PKV), uvádí odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Představenstvo Spolkové asociace fondů zákonného zdravotního pojištění (GKV-Spitzenverband) je rozhořčena tvrzením spolkové vlády, že polovina peněz do transformačního fondu, z něhož má být financována reforma nemocniční sítě, bude doplněna právě ze spolkového rozpočtu. S odkazem na vyjádření asociace to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Spolková asociace fondů zákonného zdravotního pojištění je totiž přesvědčena, že se ze strany spolkového vlády jedná pouze o víceméně účetní trik. „Ve skutečnosti mají reformu financovat ti, kdo ze svých výdělků přispívají do fondů zákonného zdravotního pojištění,“ uvedlo představenstvo GKV-Spitzenverbandu.

Reforma nemocnic zatíží peněženky pojištěnců, míní pojišťovny

Právě polovinu fondu naplní fondy zákonného zdravotního pojištění a druhou polovinu do něj mají přispět spolkové země ze svých rozpočtů. Transformační fond pro financování reformy nemocniční sítě má v průběhu příštích deseti let získat kolem 50 miliard eur, což v přepočtu činí asi 1,26 bilionu korun.

Představenstvo GKV-Spitzenverbandu však tento model financování transformačního fondu striktně odmítá. Podle něj by peníze, které do systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) odvádí pojištěnci ze svých výdělků, měly být primárně používány k financování zdravotní péče a nikoli jako zdroj pro financování takových záležitostí, jako je právě reforma nemocniční sítě.

GKV-Spitzenverband upozorňuje na to, že v průběhu reformy nemocniční sítě je třeba počítat s „obrovskými dodatečnými výdaji pro zdravotní pojišťovny“. Opatření, jež mají pojišťovnám během vlastní implementace reformy ulevit, nejsou podle GKV-Spitzenverbandu dostatečná, respektive mají přines úlevy, jejichž objem je ale prý v tuto chvíli těžko odhadnutelný.

Dodatečné výdaje bez viditelného efektu

Představenstvo GKV-Spitzenverbandu navíc spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha kritizuje také za to, že cíl nemocniční reformy není jasně definovaný, a není tak fakticky jasné, jak jsou strukturální změny v německé nemocniční síti zajištěny. „Řada věcí, které mají reformu nemocnic prakticky provést, je upravena až v navazujících právních předpisech a nikoli v klíčovém zákoně o nemocniční reformě,“ cituje GKV-Spitzenverband odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

To je také důvod, proč GKV-Spitzenverband odmítá navýšení plateb směrem k rozpočtům jednotlivých spolkových zemí. „Tyto miliardové dodatečné výdaje zatěžují ty, kteří do systému již přispívají. Ovšem bez toho, aby se zlepšila nemocniční péče,“ tvrdí dále představenstvo GKV-Spitzenverbandu.

GKV-Spitzenverband ale zároveň upozorňuje, že vedení jednotlivých zdravotních pojišťoven souhlasí s tím, že nemocniční síť je třeba reformovat. „Zdravotní pojišťovny jsou i nadále připraveny pracovat jako politický partner při vhodné reformě ve prospěch efektivní, kvalitní a dostupné péče pro pacienty,“ dodalo představenstvo GKV-Spitzenverbandu.

Nedodělky vidí také pojišťovny soukromého zdravotního pojištění

Shodný postoj sdílí také Asociace pojišťoven soukromého zdravotního pojištění (PKV). „Sdílíme cíl nemocniční reformy vytvořit lepší a specializované struktury,“ vysvětlil předseda asociace Florian Reuther. Podle něho je ale stále třeba diskutovat o některých aspektech nemocniční reformy.

Asociace například poukazuje na riziko, že nová struktura nemocniční sítě bude vytvářet podmínky (a pobídky) pro to, aby menší nemocnice poskytovaly zvýšené objemy péče s cílem zajistit ekonomické přežití. Naopak vysoce specializované kliniky jsou pak podle Asociace motivovány, aby přijímaly méně pacientů, protože „peníze dostanou i bez této práce“.

Zdeňka Musilová