Cesta k jejich úspěšné implementaci do zdravotnického systému byla velmi dlouhá a trnitá, přesto se disease management programům ve zdravotnické skupině EUC věnují již od roku 2016. Dnes je v nich zařazeno přes 43 tisíc chronických pacientů. Největší zastoupení mají lidé s hypertenzí, nebo diabetem. V každé této skupině je sledováno okolo 16 tisíc pacientů. První bonifikační programy pro chronicky nemocné pacienty zdravotní pojišťovny zavedly v letech 2019 a 2020. Lepšímu propojení zdravotní péče a pojišťoven by ale pomohlo sdílení klinických dat pacientů, což ale současná legislativa neumožňuje. V rozhovoru pro Zdravotnický deník na to upozornila lékařka Klára Fialová, manažerka klinických programů EUC.
Můžete mi pro začátek prozradit, kolik pacientů zvládnete v rámci EUC „ohlídat“?
Celkově máme v programu zařazených zhruba 43 tisíc pacientů. Často jsou to pacienti, kteří mají komorbidity, to znamená, že mají více než jednu diagnózu. Frekvence dispenzárních prohlídek a následných vyšetření se řídí doporučenými postupy, stavem kompenzace daného pacienta a mírou jeho kardiovaskulárního rizika. Například diabetik II. typu se u nás objeví dvakrát až čtyřikrát do roka. U hypertonika taktéž záleží na stavu kompenzace. Pokud je to mladší pacient bez větších rizik, je kompenzován a má dobře nastavenou medikaci, může být na fyzické dispenzární prohlídce jednou ročně. Pokud má dispenzarizující lékař k dispozici veškerá klinická data pacienta, včetně dat ze selfmonitoringu, může v případě dobré kompenzace iniciovat dispenzární prohlídku distanční formou, potom může být frekvence prohlídek samozřejmě variabilnější.
Jaké největší bariéry v současném nastavení systému vnímáte? S čím by vám mohl více pomoci stát nebo pojišťovny, aby docházelo k většímu záchytu chronických pacientů?
To je dobrá otázka. Stát nám asi nemůže pomoci v tom, jak si zorganizujeme naši práci nebo přizpůsobíme náš informační systém. Proto dlouhodobě investujeme do vývoje systémové podpory péče o naše chronicky nemocné. Náš disease management je plně integrovaný v informačním systému Medicalc a pomáhá našemu personálu díky automatizovaným procesům se včasným záchytem rizikových faktorů, včasnou diagnostikou a generováním individuálních léčebných plánů pro naše pacienty dle nejaktuálnějších doporučených postupů.
Zdravotní pojišťovny jsou otevřené jednání a jsou velice vstřícné. Pravda je, že by hodně pomohlo, kdyby nám legislativa umožnila sdílet klinická data pacientů. Nemáme problém ukázat maximum z toho, jak se o pacienty staráme a za data se opravdu nestydíme. Zdravotní pojišťovny by určitě uvítaly, kdybychom mohli v tomto ohledu lege artis některé údaje sdílet. Myslím si, že i hodnocení, bonifikace a celkový přehled nad péčí by byl propojenější a mohli bychom se navzájem motivovat k lepším výsledkům.
V rámci EUC mají vznikat také edukační centra. Mohla byste mi popsat jejich funkci?
S edukačními centry jsme měli velké plány. Snažili jsme se, aby na každé naší klinice vzniklo edukační centrum, naše diabetologické sestřičky prošly certifikovaným kurzem na edukaci diabetiků. Problém je ale kapacitní. Náš personál sedí v ordinacích a kontinuálně se stará o pacienty, kteří přicházejí. Zatím se tedy nepodařilo, aby to byla nějaká instituce sama o sobě. Vždy je to propojené s konkrétní péčí v ordinacích, což ale není úplně ideální stav. Nyní platí to, že tam, kde máme diabetologii, máme i edukační centrum. Bohužel ale narážíme na kapacity, že nezvládají například intenzivně edukovat pacienty v péči praktických lékařů, nebo ty, kteří přicházejí od externistů. Velmi pomůže kombinovaná edukace, kterou bude tvořit kombinace fyzické a digitální péče.
Chápu to tak, že zaměstnanci na důkladnou edukaci pacientů prostě nemají kapacitu?
Ano, dělají maximum, ale jsou omezeni. V rámci klasické dispenzární péče o diabetiky je ambulantní specialista přehlcen. Pokud jsou to komplikovanější pacienti, tak na individuální edukaci lékař či sestra potřebuje hodinu. Samozřejmě jsou také skupinové edukace, které se nám daří organizovat, což je moc hezké a efektivní. Je to ale třeba tříhodinový workshop. Lidské zdroje bohužel nelze naklonovat, ačkoliv pacienti by si zasloužili daleko víc prostoru pro edukaci.
pacientům jednoduchou formou zpřístupníme plán a znalost cílů, kam mají směřovat.
S tím asi souvisí zdravotní gramotnost Čechů obecně. Jakou máte zpětnou vazbu od pacientů na disease management? Je to něco, co chápou, a chtějí se tomu věnovat?
Celé roky, co pracujeme s daty v rámci organizace péče o chroniky, pacient úplně neví, že je v nějakém programu. On ví, že se léčí s cukrovkou, vysokým tlakem, vysokým cholesterolem nebo s dalšími diagnózami, a že má u nás maximální dostupnou péči, která je podle pravidel. Nějak výrazně se o to ale nezajímá. Nicméně toto se významě změní se spuštěním nové digitální platformy DMP 2.0.0., jejíž vývoj aktuálně dokončujeme. Díky ní pacient dostane do rukou svůj osobní léčebný plán, neboli svůj „jízdní řád“ s plánem všech doporučených vyšetření, včetně individualizovaných cílů léčby a dalších doporučení.
To, co děláme, je revoluční v tom, že pacientům zpřístupníme plán a znalost cílů, kam mají směřovat, a to jednoduchou formou. Svůj léčebný plán budou mít k dispozici u svého lékaře, ale i v digitální podobě v mobilní aplikaci, kterou připravujeme. Pacient v ní bude mít svůj denní přehled o své léčbě, edukační podporu a různá upozornění, např.: jestli se změřil, jakou má dnes glykemii, jestli jeho krevní tlak odpovídá cílové hodnotě a podobně. Interakce pacienta v domácím prostředí bude takto daleko intenzivnější.
A když to třeba nebudou vyplňovat?
Budou na to upozorňováni. Systém bude mít nastavené hranice, do kdy na to pacient může reagovat. Pokud nereaguje, my už s tím neuděláme vůbec nic. Ale myslím si, že nějaké procento reference zase určitě navýšíme. Neříkám, že tím nadchneme každého, ale pacient, který se chce o svém zdravotním stavu dozvědět více a přispívat svému zdraví, tak v aplikaci najde vše potřebné.
Kdy bude tato mobilní aplikace spuštěna?
Vývoj už je v podstatě u konce. Aktuálně již klinicky testujeme nový modul pro lékaře a sestry v IS Medicalc, protože tím to celé začíná, a aplikace pro pacienty bude dokončena v řádech jednotek měsíců. Spuštění v praxi nechceme zatím zveřejňovat přesně, ale bude to v blízké budoucnosti.
Jak jsme na tom z vašeho pohledu se zdravotní gramotností?
Myslím si, že se zlepšujeme. Když to porovnám s rokem 2012, kdy jsme uvedli na trh naší první telemedicínskou platformu, tak to bylo jako bychom přišli z Marsu. Lékaři říkali, že pacienti to nechápou, že to nebudou chtít a že jsme úplně mimo. Když teď vidím zpětně, kolik lidí už zcela rutinně využívá různé aplikace pro sledování svých režimových opatření, např. už jen v rámci primární prevence, tak si myslím, že nám i generace chroniků v tomto smyslu „omládla“. A tento positivní trend je pro další budoucnost klíčový. Dnešní mladí lidé jsou rozhodně zvídavější a více se zajímají např. o zdravé stravování a pohyb, a až nám zestárnou, bude pro ně naprosto přirozené využívat moderních technologií v podpoře léčby svých potenciálních nemocí.
Nela Slivková
