I relativně sterilní prostředí může skýtat nebezpečí infekce. Mezinárodní studie, která probíhala pod dohledem Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC), cílila na zjištění míry nemocničních infekcí a používání antibiotik v nemocnicích napříč evropskými zeměmi v minulém roce. Za Českou republiku se jí zúčastnilo 39 nemocnic. Bylo zjištěno, že u 828 českých pacientů z více než 12 tisíc se vyskytla infekce spojená se zdravotní péčí. Státní zdravotní ústav (SZÚ), který za Česko studii organizoval, k výsledkům studie nyní vydal tiskovou zprávu. Upozorňuje, že tento zhruba sedmiprocentní podíl se významně nelišil od celoevropských dat. Podíl hospitalizovaných pacientů léčených antibiotiky se pak v Česku pohyboval pod evropským průměrem. Nemocniční infekce i tak zůstávají problémem zejména kvůli antimikrobiální rezistenci.
Studie mapovala výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí, označovaných také jako nemocniční či nozokomiální infekce. „Každý rok získají v nemocnicích v Evropské unii/Evropském hospodářském prostoru alespoň jednu infekcí spojenou se zdravotní péčí 4,3 milionu pacientů,“ uvádí se ve zprávě. Přestože i vloni se na zvýšené zátěži těmito infekcemi ve srovnání se studiemi z předchozích let podepsala infekce covid-19, virus se celkově umístil na čtvrtém místě nejčastějších mikroorganismů způsobujících infekce spojené se zdravotní péčí. „Infekce dýchacích cest, včetně pneumonie a COVID-19, představovaly téměř třetinu všech zjištěných případů nemocničních infekcí. Následovaly infekce močových cest, infekce v místě operačního výkonu, infekce krevního řečiště a gastrointestinální infekce,“ píše SZÚ.
Nejčastější byly infekce močového ústrojí
Jaké byly výsledky v Česku? Do studie bylo zapojeno 12 296 pacientů a identifikováno bylo celkem 907 případů infekcí spojených se zdravotní péčí u 828 pacientů, tedy celková zjištěná prevalence pacientů s alespoň jednou infekcí v českých nemocnicích činila 6,7 procenta.
Nejčastější zjištěnou infekcí byla infekce močového systému (30 %), dále infekce dýchacích cest (20 %) a infekce v místě chirurgického výkonu (20 %). Další komplikací byly infekce krevního řečiště (9 %), infekce trávicího traktu (6 %), infekce kůže a měkkých tkání (5 %). Zbylých 10 % tvořily infekce nespadající ani do jedné z výše uvedených skupin.
„Infekce spojené se zdravotní péčí představují v nemocnicích v celé Evropě významný problém pro bezpečnost pacientů. Výsledky studie zdůrazňují naléhavou potřebu dalších opatření ke zmírnění této hrozby. Upřednostněním zásad a postupů prevence a kontroly infekcí, jakož i racionálním zacházením s antimikrobiálními látkami a zlepšením surveillance můžeme účinně bojovat proti šíření těchto infekcí a chránit zdraví pacientů v celé Evropě,“ okomentovala výsledky ředitelka ECDC Andrea Ammonová.
Málo jednolůžkových pokojů
Studie se kromě toho zaměřila i na související téma, a to používání antibiotik v nemocnicích. Těmito léky bylo v nemocnicích léčeno celkem 3797 českých pacientů, což představuje zhruba třetinu všech pacientů zařazených do studie. 53 procent antibiotik bylo podáno na odděleních intenzivní péče. Nejčastější indikací k podání antibiotik byla léčba komunitní infekce (52 %), tedy infekce, pro kterou byli pacienti přijati. Ve 20 procentech byla důvodem k podání antibiotik infekce spojená se zdravotní péčí, zbylý podíl představovalo preventivní podání antibiotik.
„Zatímco podíl pacientů, u kterých byla zjištěna infekce spojená se zdravotní péčí, se významně nelišil od celoevropských dat a podíl hospitalizovaných pacientů, kteří byli léčeni antibiotiky, byl dokonce nižší, problémem v České republice zůstává tak jako v minulé prevalenční studii z roku 2017 nižší počet odborně vzdělaných osob, které se v nemocnicích problematikou prevence a kontroly infekcí zabývají, dále neoptimální počet jednolůžkových pokojů, které dodržování správných postupů v prevenci a kontrole infekcí v nemocnicích usnadňují,“ uvedla vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Bareková.
„Významným zjištěním pro Českou republiku je také vyšší procento vzorků vykazujících antimikrobiální rezistenci. 30 procent bakterií izolovaných od českých pacientů zařazených do studie bylo rezistentních k vybraným skupinám antibiotik,“ upozornila dále Bareková.
Rezistenci už má třetina nakažlivých mikroorganismů
Právě na boj s antimikrobiální rezistencí se poslední dobou klade velký důraz. Na oblast prevence a kontroly infekcí, stejně jako na uvážlivé používání antibiotik je v posledních letech zaměřena pozornost nejen v Evropě, ale i Světové zdravotnické organizace (WHO). Státy jsou v rámci těchto aktivit zavázány k zavádění postupů a politik na národních i lokálních úrovních. V Česku se metodickému vedení v této oblasti dlouhodobě věnuje SZÚ prostřednictvím Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí a Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
„Každý den je v EU/EHP přibližně 390 tisíc hospitalizovaných pacientů léčeno alespoň jedním antibiotikem. Zásadní obavy vzbuzuje skutečnost, že 1 ze 3 mikroorganismů vyvolávajících infekci spojenou se zdravotní péčí je rezistentní vůči důležitým antibiotikům, to znamená, že léčba na danou infekci nezabírá. Antibiotická rezistence tak limituje možnosti řešení nemocničních infekcí, což platí pro pacienty jinde v Evropě stejně tak jako pro pacienty v České republice,“ dodává varovně ředitelka SZÚ Barbora Macková.
-red-
