Americká farmaceutická skupina Eli Lilly zaznamenala další velký úspěch. Tentokrát však nejde o léčbu obezity, nýbrž Alzheimerovy choroby. Americký regulátor totiž schválil přípravek Kisunla k uvedení na trh. Lék by měl být účinnější než jeho současní konkurenti, ale také dražší. Britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline se dohodla s německou společností CureVac na spolupráci při vývoji nových vakcín proti covidu a chřipce. O obou událostech informoval britský list Financial Times.
Pacientům s Alzheimerovou chorobou svitla nová naděje. Na americký trh brzy přijde lék Kisunla, který vyvinula americká farmaceutická skupina Eli Lilly. Ta je v současné době známá spíše svými úspěchy v dodávkách léků proti obezitě a nadváze.
Eli Lilly ale nyní požádala americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv o schválení přípravku pro léčbu Alzheimerovy choroby a uspěla. Lék pod obchodním názvem Kisunla vstoupí na trh jen rok poté, co na něj byl uveden lék Leqembi, který společně vyvinuly konkurenční společnosti Biogen a Eisai.
Americká společnost Eli Lilly tvrdí, že její přípravek je účinnější než lék od konkurenčních firem. Tomu bude odpovídat i jeho cena. Zatímco terapie pomocí Leqembi stojí 26,5 tisíce dolarů ročně (v přepočtu asi 570 tisíc korun), Kisunla vyjde na 32 tisíc dolarů (přibližně 745 tisíc korun). Bude tedy asi o dvacet procent dražší.
Účinnější, avšak častější vedlejší účinky
Prezidentka neurovědecké divize společnosti Eli Lilly Anne Whiteová vyšší cenu Kisunly obhajuje nejen vyšší účinností, ale také kratším trváním celé terapie. Ve finále by tak léčba pomocí léku Kisunla měla pro systém zdravotního pojištění představovat nižší výdaje než při využití Leqembi, uvedla Whiteová pro britský list Financial Times.
S takovým hodnocením ale nesouhlasí farmaceutická společnost Eisai. „Dosud nebyly provedeny žádné srovnávací studie, takže nemůžeme oba druhy terapie takto jednoduše srovnávat,“ uvedla Eisai ve vyjádření pro Financial Times. Navíc podle Eisai záleží na mnoha faktorech, podle nichž se lékaři rozhodují, kterou konkrétní terapii při léčbě Alzheimerovy choroby zvolí a jaký lék předepíší.
List Financial Times nicméně informoval, že pacienti během třetí fáze klinických testů léku Kisunla zaznamenali zpomalení zhoršování kognitivních schopností o 35 procent. Téměř u poloviny pacientů došlo k odstranění amyloidu (bílkovina, která se hromadí v mozku a je zodpovědná za rozvoj Alzheimerovy choroby) po roce od zahájení terapie. Pacienti poté již nemuseli lék dále užívat.
Ne všichni experti ale nadšení z léku Kisunla sdílejí. List Financial Times zmiňuje obavy, podle kterých mohou lékaři dávat při léčby přednost spíše léku Leqembi, protože Kisunla se vyznačuje častějším výskytem nežádoucích vedlejších účinků včetně otoku mozku. Vedle toho má být na trh v příštím roce uvedena pro pacienti přívětivější forma léku Leqembi (podávána v běžné injekční formě podobně jako očkování), což může pro Kisunlu představovat poměrně vážnou konkurenci.
GSK vyvine kombinovanou vakcínu proti covidu a chřipce
Schválení nového léku na Alzheimerovu chorobu ale nebyla jediná významná událost ve farmaceutickém byznysu v prvním červencovém týdnu. Tou další byl podpis dohody mezi britskou farmaceutickou skupinou GlaxoSmithKline a německým výrobcem vakcín CureVac.
Předmětem dohody je spolupráce na vývoji nových očkovacích látek založených na technologii mRNA, a to proti chřipce, covidu-19 a ptačí chřipce. GSK zaplatí společnosti CureVac 400 milionů eur předem za to, že získá plnou kontrolu nad vývojem zmíněných vakcín s tím, že další miliardu eur GSK odvede společnosti CureVac na základě toho, jak se nové vakcíny budou prodávat. Celková hodnota obchodu tak může dosáhnout až 1,4 miliardy eur (v přepočtu asi 35,2 miliardy korun).
Britská farmaceutická skupina GSK tak může vyvinout vakcínu, která bude kombinovaná a bude tedy svého příjemce chránit jak před chřipkou, tak před covidem. Podle listu Financial Times tak může představovat vážnou konkurenci pro podobné vakcíny, které na trh dodávají společnosti Moderna, Pfizer a BioNTech.
„Jsme velice potěšeni z našich programů na vývoj vakcín proti covidu a chřipce a velice vítáme možnost výrazně zlepšit jejich standard při využití mRNA technologie,“ uvedl pro britský list Financial Times Tony Wood, šéf výzkumu a vývoje v GSK.
Zdeňka Musilová
