Všichni vědí, že popíjet alkohol v těhotenství je zapovězeno, přesto se teď odborníci ve Spojených státech zděsili, když byly zveřejněny on-line výsledky studie, která vyjde v listopadovém čísle časopisu Pediatrics. Jedno z dvaceti amerických dětí by totiž mohlo mít problémy se zdravím a chováním kvůli alkoholu, jemuž je vystaveno během těhotenství.

 

Studie zjistila, že 2,4 až 4,8 procenta dětí může trpět některou z forem fetální alkoholové poruchy označované jako FASD (fetal alcohol spectrum disorder).  „Vědět, že se nesmí pít během těhotenství a skutečně to nedělat, jsou dvě různé věci,“ posteskl si pro server WebMD vedoucí autor studie profesor Philip May z  University at Chapel Hill v Severní Karolíně. Vysoký počet dětí postižených následkem pití matek během těhotenství si vysvětluje jednak sociálními důvody a jednak tím, že je pro ženy, které jsou zvyklé pít, obtížné změnit svůj návyk.

Výzkumníci identifikovali děti i podle vnějších tělesných znaků alkoholového syndromu. Foto: archiv
Výzkumníci identifikovali děti i podle vnějších tělesných znaků alkoholového syndromu. Foto: archiv

FASD zahrnují různé poruchy, ale nejzávažnější mezi nimi je fetální alkoholový syndrom, který se vyznačuje typickými rysy ve tváři dětí, strukturálními změnami na mozku, problémy s tělesným růstem i chováním. Děti s méně závažnými poruchami nejsou schopny plně zvládnout nároky spojené se školní docházkou a i ony mají problémy s chováním.

Autoři studie si vybrali město v americkém středozápadě, kde je udávána průměrná roční spotřeba alkoholu o 14 procent vyšší než ve zbytku Spojených států, přepočteno to znamená litr alkoholu navíc na osobu a rok.  Ve městě je 32 škol s cca dvěma tisíci žáky v první třídě. Přibližně 70 procent rodičů souhlasilo, aby se jejich děti účastnily studie.

Mohlo by vás zajímat

Výzkumný tým identifikoval prvňáky, kteří měli problémy ve vývoji, nebo vybočovali z průměru běžné tělesné výšky, váhy či obvodu hlavy (pod 25tým percentilem). Ti pak absolvovali paměťové, kognitivní (rozpoznávací) a behaviorální (chování) testy, které byly porovnány s výsledky ostatních prvňáčků.

Speciálně vyškolení výzkumníci také hodnotili děti z hlediska tělesných znaků fetálního alkoholového syndromu jako je tenký horní ret a tenká červená rýha na dolním rtu, zvláštní postavení očí a menší hlava.

Nakonec našli 6 až 9 dětí s úplným a 11 až 17 dětí s částečným fetálním alkoholovým syndromem z počtu jednoho tisíce. Vyšší výskyt než jaký odhalily starší studie, ale může být dán použitím přísnějších metod.

V nové studii byly také identifikovány faktory, které předurčují vyšší riziko vzniku FASD, například časové – jak dlouho trvá, než matka zjistí, že je těhotná nebo jak často pila alkohol tři měsíce předtím, než otěhotněla. Také bylo zjištěno že o co více pije otec – o to pravděpodobnější je, že dítě bude mít FASD.

See_Baby_Drink_Poster
Kdy piješ, tvé dítě také, varují plakáty charitativních organizací. Foto: Extol! Charitable Foundation

Je tu celá řada prolínajících se faktorů, proč je výskyt FDAS tak vysoký, myslí si docentka Lana Popovová z centra pro závislosti a duševně nemocné při Univerzitě v Torontu. „Za prvé a především ženy dostávají smíšené informace o alkoholu v těhotenství, od rodiny, přátel, poskytovatelů zdravotní péče a ze zdravotních kampaní pro veřejnost. Za druhé v mnoha zemích roste spotřeba alkoholu při flámování i v těhotenství u mladých žen,“ tvrdí Popovová a dodává, že v úvahu je třeba vzít i vysoký počet neplánovaných těhotenství a nutnost zlepšit přístup k účinným programům léčby závislosti pro dívky už od dětského věku.

„Při těhotenství není žádné množství alkoholu bezpečné, ani tu není nějaký bezpečný časový úsek, kdy je možné pít. Jestliže si není žena jista, že může být těhotná, z jakýchkoliv důvodů, musí okamžitě přerušit pití a to dokud se nepotvrdí opak,“ míní Popovová.

A vědci se shodují, že je třeba provést další studii a popsat vliv i malého množství alkoholu.  „Alkohol je neurotoxin a jeho negativní působení je hlavní příčinou preventabilního poškození plodu i postižení intelektu a neurologického vývoje. Tak jaký dává smysl experimentovat se svým dítětem?“ ptá se sugestivně další vědkyně profesorka pediatrie Janet Williamsová z vědeckého centra Texaské university.

-cik-