Stamilionové investice do rekonstrukcí polikliniky v ulici Zahradníkova a léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) v ulici Polná jsou nejdůležitějšími konkrétními kroky, na nichž se shodnou téměř všichni kandidáti na primátora města Brna. Konsensus panuje i v dalších oblastech, jak vyplynulo z odpovědí na otázky, které jim položil Zdravotnický deník.
Mezi vládnoucími stranami v Brně, čili mezi ČSSD a ODS, je míra shody tak vysoká, že budí zdání, že jdou v koalici společně i do voleb. Největší otazník letošního komunálního klání tak zůstává nad horkým favoritem na prvenství, tedy hnutím ANO. Čeho chce konkrétně v brněnském zdravotnictví dosáhnout? Odpověď plave kdesi v mlze.
Záhadný Brněnský ANO holding
Mohlo by vás zajímat
Hnutí ANO vede do voleb v Brně Petr Vokřál. Vytížený manažer, který řídí firmu zabývající se nakládání s odpadem, ale nereagoval Zdravotnickému deníku ani na SMS, ani na mail. Donedávna nebylo možné najít byť jedinou větu z programu, který by se Brna týkal. Centrální webové stránky hnutí se větví maximálně na jihomoravskou organizaci, kde ale takové informace nejsou (alespoň nám prozradili kontakt na P. Vokřála). Až 1. října se na facebookových stránkách „Ano, tohle je Brno“ objevil text s názvem Volební program, který je napsán velmi obecně až tak, že by si ho mohla osvojit kterákoliv z ostatních kandidujících stran. O zdravotnictví se tam dočteme tři věty, a to, že hnutí ANO bude „garantovat dostupnou, kvalitní a efektivní síť městských zdravotnických zařízení pro akutní i následnou péči, zajistí koncepční spolupráci s ostatními poskytovateli zdravotní péče ve městě Brně a motivačně podpoří osobní odpovědnost každého Brňana za vlastní zdraví.“ Dokonce bude propagovat „zdravý životní styl formou preventivních programů pro děti a dospělé. V jiném místě facebookového volebního programu se píše o tzv. Brněnském holdingu jako nástroji profesionálního řízení. „Nahradíme stovku politiků a „trafikantů“ v dozorčích radách městských firem“, varuje hnutí ANO s tím, že v jednotlivých městských firmách provede audity a nastaví výkonnostní parametry pro jejich ozdravení. Zda bude holding řídit i nemocnice, které Brno vlastní, se budeme moci zeptat, až bude Petr Vokřál dostupný.
ČSSD = ODS?
Brnu vládne koalice ČSSD a ODS. Je tudíž přirozené, že zejména na problémy „technického“ charakteru budou mít obě strany podobný pohled. Podle našeho dotazníku se shodují nejen v prioritách, ale i obsahu a slovosledu odpovědí. Ty redakci Zdravotnického deníku poskytli nezávisle na sobě sociálně demokratický primátor Roman Onderka a lídr ODS František Vižďa (do stoprocentní identické shody chybí u doc. Viždi cca dvě věty, které má primátor „navíc“). Vysvětlit toto souznění lze snad jedině tak, že oba politici dostali z magistrátu stejné podklady, s nimiž nijak dál nepracovali a pouze je zkopírovali. Podepsali se však pod nimi svými jmény, a tak je bereme jako jejich autentická vyjádření, třebaže oba vypadají jako školáci lapení při opisování ve škole (porovnat odpovědi můžete zde: Roman Onderka ČSSD a František Vižďa ODS).
Problémy jsou hlavně s poliklinikami a LDN
Podle primátora Onderky je v Brně problémem nedořešená návaznost ústavních pohotovostních služeb na lékařskou pohotovost a ordinační hodiny ambulantních lékařů. Také ho trápí otázka městských poliklinik – dokud nebude zrekonstruována poliklinika v Zahradníkově ulici, není tam možné umístit ambulance, které se nyní nachází v poliklinice na Žerotínově náměstí. Primátor si stěžuje na starou vyhlášku o úhradě zdravotních výkonů platnou v roce 2013, která „byla téměř likvidační a brněnské nemocnice se z ní dosud úplně nevzpamatovaly“. Zcela stejnými slovy popsal situaci i František Vižďa.
Klára Liptáková, kandidátka KDU-ČSL, vidí problém ve špatné kooperaci mezi nemocnicemi s rozdílnými zřizovateli. V tom s ní souhlasí i lídr TOP 09 Jaroslav Kacer. „Dvě nemocnice, kde je zřizovatelem město, tedy Nemocnice Milosrdných Bratří a Úrazová nemocnice, tvoří velkou finanční zátěž a zároveň tu dochází k tříštění akutní péče,“ říká Liptáková. Nevyjasněné kompetence, ale také politické zásahy do odborných záležitostí, které „vyústily například ve stavbu poněkud předimenzované a z provozního hlediska nehospodárné budovy ICRC, spory o úrazovku atd.“, považuje za problém Matěj Hollan z hnutí Žít Brno. Stejně jako primátor poukazuje na zanedbané polikliniky.
To lídr Svobodných Jakub Ježek jde na věc z jiného konce. Celé zdravotnictví je především neefektivní a nákladné pro daňové poplatníky. „Zdravotnické služby vycházejí vstříc poptávce pacientů jen druhotně, prvotně totiž vycházejí vstříc především politikům, úředníkům a státním pojišťovnám,“ míní Ježek.
„Došlo k privatizaci ordinací na obou městských poliklinikách, což značně omezilo vliv města na strukturu a kvalitu poskytovaných zdravotnických služeb,“ kritizuje kroky dosavadního vedení Brna Helena Sýkorová, která vede kandidátku KSČM. V duchu politiky strany varuje, že končí smlouva mezi řádem a Nemocnicí Milosrdných bratří, aniž by dále rozvedla, co z této skutečnosti vlastně plyne. V areálu této nemocnice navrhuje postavit novou LDN, která by byla ve vlastnictví a řízení města, čímž by se řešily problémy s LDN na Červeném kopci.
„Na Červeném kopci je to již hygienicky nevyhovující a v Nemocnici Milosrdných Bratří jsou lidé ve stísněné panelové budově, kde se nedá pořádně vyvětrat a není dost místa. Vím o častých případech, kdy byli i čtyři pacienti v malém pokoji,“ vysvětluje Klára Liptáková.
Řešení: rekonstrukce, stěhování i zlepšování zdraví
Primátor Onderka a jeho kolega z ODS Vižďa chtějí přestěhovat lůžka z LDN na Červeném kopci do léčebny v ulici Polní, kde je ale nejprve třeba dokončit rekonstrukci. Zajistit důstojnou náhradu za LDN na Červeném kopci preferuje i Klára Liptáková, která doporučuje lépe využít nové kapacity v Nemocnici Milosrdných Bratří, a to ať už jde o sály JIP, nebo ARO. „Jako velmi důležitou věc pro občany spatřuji i dostupnost parkování u jednotlivých zdravotnických zařízení, která jsou gesci města,“ uvádí lídryně KDU-ČSL.
Lůžek je v léčebnách dost, není třeba jejich počet, 243 lůžek, zvyšovat. Je nutné zlepšit jejich hotelové služby, domnívá se ČSSD a ODS. Primátor Roman Onderka doplňuje informaci, že v roce 2013 vznikla v Úrazové nemocnici rehabilitační lůžka v rámci Odborného léčebného ústavu, která letos dosáhla plánovaného počtu třiceti lůžek. S počty lůžek nemá problém ani Klára Liptáková, požaduje inventuru budov, které souvisí se zdravotnictvím. „Hovořilo se i o nové výstavbě porodnice v Bohunicích v areálu FN s tím, že by se uvolnila budova na Obilním trhu – ta by pak mohla velmi dobře sloužit jako kvalitní městská LDN,“ napsala nám.
Jan Kacer volá po systémovém řešení, podle něj je třeba vytvořit model zdravotně sociální péče pro většinou starší klienty a zajistit podmínky pro rychlý transport nemocného na lůžko sociálních služeb v případech, kdy přestala být indikována zdravotní péče. „Teprve pak lze hodnotit případnou potřebu navýšení lůžek pro dlouhodobě nemocné,“ míní Jaroslav Kacer. S Matějem Hollanem se shoduje v tom, že je třeba využít kapacity stávajících městských institucí. Hollan by však navíc podporoval vznik soukromých, nadačních a církevních zařízení. „Nedostatek lůžek dlouhodobé péče se dá ovšem zmírnit výraznější podporou neústavní péče, která je výrazně levnější a pro pacienta šetrnější. Prostřednictvím praktických lékařů lze dostat informace o domácí péči, asistenci, odlehčovacích službách, stacionářích a dalších možnostech přímo k rodinným příslušníkům, kteří často volí pro své blízké ústavní péči jen proto, že nejsou seznámeni se všemi typy pomoci, které jim stát, resp. město může nabídnout,“ shrnuje Matěj Hollan.
Všichni politici z Brna, až na jednu výjimku, se shodují na nutnosti rekonstrukce a modernizace polikliniky v Zahradníkově ulici. Ti, kteří dnes Brno řídí, se odvolávají na schválený investiční záměr, podle kterého by měly náklady na tuto akci činit cca 360 milionů korun. Dokončení rekonstrukce a případná přístavba LDN v ulici Polní by měly vyjít na 80 milionů a „rozvoj Úrazové nemocnice“ na zhruba 100 milionů korun. Jediní Svobodní by městská zařízení prodali do soukromých rukou, a to transparentně nejvyšší nabídce. Město by prý pak na ně nemuselo vynakládat žádné investice. Lídr Svobodných Jakub Ježek vlastně vůbec nevidí prostor pro zlepšování zdravotnictví na úrovni města. „Vstoupí-li Svobodní do poslanecké sněmovny, budou prosazovat konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami a svobodnou soutěž i v českém zdravotnictví,“ napsal Zdravotnickému deníku.
Příspěvkovku si rozvracet nedáme
Duo ČSSD/ODS se shoduje i na tématu, kde bychom čekali ideologicky rozdílná řešení, totiž na tom, zda změnit právní formu městských zdravotnických zařízení. „Před několika lety si město Brno zpracovalo možnost změny právní formy příspěvkových organizací, ale ani akciové společnosti, ani společnosti s ručením omezeným nepřinášely takové výhody, aby tato změna byla nezbytná,“ konstatují ve shodě pánové Onderka a Vižďa. „Není třeba okamžité změny,“ v podstatě souhlasí jejich soupeřka z KDU-ČSL. Zástupce TOP 09 dodává, že „každá stávající možná právní forma existence zdravotnických zařízení má klady, ale i zápory, spíše je to otázka kvality řízení subjektu“. A změnu nechtějí ani komunisté, vždyť „stávající forma umožňuje lepší kontrolu ze strany zřizovatele“.
Naopak Svobodným nestačí diskuse o právní formě, neboť za nejlepší řešení považují změnit vlastníka z veřejného na soukromého. Žít Brno čestně uznává, že na otázku nedokážou odpovědět, samozřejmě jako správní politici „v tuto chvíli“.
S dostupností péče je spokojenost, i když…
ČSSD, ODS i KDU-ČSL považují dostupnost zdravotní péče v Brně za dobrou. Problémy u nedostatkových oborů a dlouhé objednací doby jsou prý otázkou nastavení úhrad ze zdravotního pojištění. TOP 09 ústy Jaroslava Kacera upozorňuje, že dostupnost primární péče je zejména po 12.00 hodině nedostatečná a vzniklé problémy dopadají na nemocnice. Navrhuje korigovat smluvní politiku zdravotních pojišťoven a do legislativy přesně zakotvit lékařskou službu první pomoci. Matěj Hollan by rád hledal způsob, jak motivovat lékaře, aby se „usadili“ poblíž svých pacientů. V některých zejména okrajových částech je podle něj dostupnost lékařů první linie a zubařů horší. Jakub Ježek si myslí, že v ČR neexistuje svobodná soutěž, a tak je dostupnost reálně horší, než by byla ve skutečně svobodné společnosti. Komunistka Helena Sýkorová poukazuje na obtížné získávání registrace u praktického lékaře i menší dostupnost odborných ambulancí (centralizace ordinací ve středu města nebo ve velkých městských částech, dlouhé objednací časy, velmi dlouhé čekání akutních pacientů). „Vzhledem k tomu, že se v naprosté většině jedná o soukromé praxe, je vliv města na jejich fungování prakticky nulový. Snad by trochu pomohla nabídka vhodných prostor k pronájmu,“ zamýšlí se kandidátka KSČM.
Brno by mohlo být ideálním místem
Komunisté také považují za nezbytné vypracovat a realizovat novou koncepci městského zdravotnictví, která by se vyznačovala provázaností a součinností se státními a dalšími odbornými pracovišti. Budou usilovat i o vytvoření rozpočtové rezervy na investice do této oblasti. Helena Sýkorová kritizuje i spolupráci mezi státními a městskými zdravotnickými zařízeními. „Připadá mi, že Fakultní nemocnice Bohunice se uzavírá do sebe. Stále nejsou dořešeny problémy vyvedeného majetku z Úrazové nemocnice. Fakultní nemocnice u svaté Anny na Pekařské prochází finančním problémem a nelze zatím odhadnout jeho řešení a tím i konečnou podobu tohoto zařízení,“ říká hlavní tvář brněnských komunistů. Na druhou stranu prý nemá žádné informace o potížích v péči o předané pacienty, případně o problémech se zdravotnickou záchrannou službou.
Spolupráci státu a města v Brně si koalice ČSSD a ODS pochvaluje. „Občasné problémy např. v oblasti ústavní pohotovostní služby nebo překládání pacientů z fakultních nemocnic do nemocnic městských nejsou tak významné, aby je bylo nutné řešit na úrovni zřizovatelů,“ hodnotí oba lídři situaci. „Pokud bych byla zvolena, obnovila bych pravidelné schůzky všech ředitelů brněnských nemocnic, tak jak to činil každý měsíc bývalý náměstek primátora MUDr. Daniel Rychnovský,“ chválí svého kolegu a dlouholetého ředitele Nemocnice U Milosrdných Bratří Klára Liptáková.
Kdyby se stal primátorem Jaroslav Kacer z TOP 09, řešil by ve spolupráci s Jihomoravským krajem a ministerstvem zdravotnictví systém pohotovostních služeb, dále by koordinoval služby poskytované nemocnicemi několika zřizovatelů a přijal opatření k lepší efektivitě zdravotnických zařízení zřizovaných městem Brnem. Neprozradil však, co se za slovy „řešil“ nebo „opatření“ konkrétně skrývá.
Matěj Hollan je přesvědčen, že díky mixu různých poskytovatelů péče (město, stát, univerzita, síť soukromých lékařů) by Brno mohlo být místem s ideálním modelem zdravotní péče. „Ale protože jsme v Brně, mnoho dobrých projektů ztroskotá na osobní řevnivosti, neschopnosti se domluvit a také na prosazování politických zájmů,“ říká Hollan a jako příklad uvádí několik „válek o úrazovku“. „Hlavním cílem politiků by nemělo být zlepšení zdravotnictví, ale zlepšení zdravotního stavu obyvatel,“ míní nejznámější městský aktivista v zemi a hned uvádí náměty, které se týkají ovzduší, pohybu, stravování (jako bojovník proti hazardu neopomene zapovězení automatů na sladkosti ve školách) či programů zaměřených na ohrožené skupiny (senioři, bezdomovci a další). „Tyto kroky sice nejsou tak sexy jako přestřižení pásky u nové nemocniční budovy, ale z hlediska skutečného dopadu na zdraví obyvatele jsou nepochybně zásadnější,“ uzavírá Matěj Hollan.
Také Zelení podporují investice
Názor Zelených se sice nepodařil zajistit do uzávěrky, ale k dispozici je jejich podrobný program. „Budeme dbát na to, aby maximum služeb mohlo být vždy poskytnuto v rámci jednoho zdravotnického zařízení tak, aby občané byli co nejméně zatěžováni přejížděním z jednoho zařízení na druhé. Podpoříme proto zachování Centra dětských odborných zdravotnických služeb v rámci jednoho zařízení poskytujícího komplexní péči pro děti a mládež,“ píší Zelení v kapitolce věnované dostupnosti zdravotní péče. Slibují, že podpoří investice do oprav a modernizace zdravotnických zařízení včetně polikliniky Zahradníkova a Úrazové nemocnice a podporovat budou ICRC.
Zelení však, podobně jako Matěj Hollan, myslí na zdraví v širším kontextu. Radost by udělali hygienikům, kromě čistých vod v přehradě a řekách, čistých ulic a třídění odpadu chtějí vrátit do Brna kropící vozy, bojovat proti hluku tam, kde jsou překračovány hygienické normy a nakonec pečovat i o dobré spaní Brňanů. „Přírodní tma je jednou z podmínek kvalitního spánku. Zasadíme se proto, aby se v noci ve městě svítilo pouze tam, kde je skutečně potřeba,“ slibují Zelení.
Tomáš Cikrt
Fota všech kandidátů pocházejí z jejich vlastních propagačních kanálů
[infobox-cela-sirka]
