Ministerstvo financí (MF) utvořilo pracovní skupinu, která má analyzovat databázi údajů o nákladech nemocnic a srovnávat úhrady zdravotních pojišťoven. Má s ní velké plány a obchází přitom ministerstvo zdravotnictví, jak už jsme informovali zde. Složení pracovní skupiny MF sveřepě Zdravotnickému deníku tají. Nám se však podařilo jména vypátrat a zjistit, jak celá akce vznikla. Osobně jí rozjel šéf resortu Andrej Babiš, který o sestavení komise požádal novinářku Ivu Bezděkovou.
Podle našich informací měli být v pracovní skupině čtyři lidé. Koordinací je pověřen Adam Vojtěch, právník MF, práci s daty má na starosti Petr Sláma a dalšími členy jsou Iva Bezděková a Ondřej Dostál. Posledně jmenovaný však pro Zdravotnický deník uvedl, že sám členem není, i když je s ostatními v kontaktu. „Důvod, proč nejsem, je i moje opatrnost stávat se členem čehokoliv a jistá skepse daná zkušenostmi se zdravotnickými politiky napříč spektrem. Takže jsem vcelku ochotný pro konzultace či oponentury různých projektů v mezích časových možností, ale než s něčím závazně spojím své jméno, vyžaduje to bližší vzájemné poznání,“ napsal nám Ondřej Dostál, právník, který se již několik let angažuje v otázkách transparentnosti zdravotnictví a je v současnosti znám též jako pomocník lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky, kterému připravuje legislativní návrhy.
„Skvěle“ slučující se nezávislost
Jak pracovní skupina vznikla? To nám vysvětlila Iva Bezděková, redaktorka týdeníku Medical Tribune. „Oslovil mne přímo pan ministr Babiš. Sdělil mi, že sleduje moji práci novinářky, která dlouhodobě píše o korupci ve zdravotnictví. Ministr Babiš mne požádal, abych pomohla najít systematický krok k tomu, aby na finanční toky ve zdravotnictví bylo lépe vidět. Navrhla jsem mu, že by bylo užitečné, aby informace o hospodaření z veřejných peněz již nebyly obchodním tajemstvím, jak se dosud zdravotní pojišťovny odvolávaly. V řadě kauz, o kterých jsem psala, právě tyto informace chyběly a nebylo tak možné věc dotáhnout do konce. Ministr financí s tímto návrhem souhlasil,“ napsala nám doslova novinářka. Také se pochlubila, že „vybírala člověka, který zpracovává data“, a to tak, že se prostě ptala odborné veřejnosti, kdo datům z pojišťoven rozumí. Svoji roli v pracovní skupině chápe jako iniciační, tedy že přesvědčila ministra o důležitosti projektu, vybrala lidi do týmu a až budou výsledky z databáze k dispozici, tak je na stránkách Medical Tribune bude prezentovat. „Exkluzivita přístupu k těmto datům je jedinou formu odměny za účast v projektu, kterou jsem na ministerstvu financí požadovala,“ přiznává Iva Bezděková. Jinými slovy ministr Babiš privileguje jedno médium poněkud zvláštní ústní dohodou o exkluzivitě poskytovaných informací a kolegyni novinářce to nepřipadá nijak v nepořádku. Naopak. „Moje účast v pracovní skupině se s pozicí nezávislé novinářky slučuje skvěle. Jsem ráda, že věc, kterou jsem se léta snažila marně prosadit jako řadová novinářka, nyní prosazuje úřad, který má na tyto informace nárok,“ říká Iva Bezděková.
Babišův člověk? Ještě ne
Na rozdíl od Bezděkové se právník Ondřej Dostál s Andrejem Babišem osobně nepotkal. „Pana Babiše jsem zatím ani neviděl naživo, ani s ním neměl možnost mluvit – ač si to půlka MZ včetně mluvčí už půl roku myslí. Před několika měsíci mi volala Iva Bezděková, že byla oslovena panem Babišem jako blogerka píšící o korupci ve zdravotnictví, a požádala mě o právní názor na zveřejňování smluv a úhradových dat. Tomu jsem rád vyhověl, Iva je mi názorově blízká a jsem rád, mohu-li jí jako právník pomoci upřesnit některé její myšlenky. Stejně jsem vyhověl i dalším žádostem o setkání či konzultaci, kde byl účasten mj. i pan ing. Sláma, se kterým jsme vedli několik časově náročných, ale pro mne velmi poučných debat o DRG – jak se tvoří relativní váhy, jak se tvoří základní sazba, jaké datové zdroje vůbec existují, zda něco vypovídají o skutečných tocích peněz, zda mají veřejnou povahu atd.,“ vysvětluje Ondřej Dostál. Ten také tvrdí, že korigoval původní představy lidí z týmu kolem Ivy Bezděkové o tom, že stačí porovnat individuální základní sazby, a navrhl, co ještě všechno potřebují shromáždit, aby mohli udělat reálnou analýzu úhrad. Také se s nimi podělil o zkušenosti se získáváním dat, které má z Platformy zdravotních pojištěnců, občanského sdružení, jež spoluzaložil. „A jako nevyžádaný bonus jsem přidal několik poměrně cynických poznámek, jak bude vypadat reakce, až něco začnou dělat a sdělí to ven. Docela jsem se trefil,“ dodává právník, který mj. vyučoval před několika lety zdravotnické právo na Univerzitě Karlově.
Zdravotnický deník se zajímal i o jeho vztah k hnutí ANO a ministerstvu financí. Ondřej Dostál poukázal na aktivity hnutí, například kolem profesora Vyzuly, předsedy zdravotnického výboru sněmovny, existují dvě pracovní skupiny a na MF další dvě. „Zvenčí to působí jako jakýsi „crowdsourcing“ resp. jako poměrně otevřený způsob přijímání informací od veřejnosti. Hnutí ANO je mi ve zdravotnické oblasti veskrze sympatické, nevím o tom, že by mezi zdravotnickými politiky měli nějakého „průšviháře“, naopak s jejich poslanci zastáváme podobné názory na transparentnost,“ říká Dostál a poukazuje přitom na hlasování o návrhu, který připravil pro poslance Ludvíka Hovorku a který nakonec poslanci ANO podpořili. K MF nemá žádný vztah ani jako zaměstnanec, ani jako poradce nebo externí dodavatel. Jako právník ví, že pokud by se měl v budoucnu dostávat ke zpracování konkrétní data krytá mlčenlivostí, musely by být vyřešeny smluvně vztahy správce – zpracovatel. Není to ale zatím aktuální. Hrubou představu o obsahu dat má prý již dávno z vlastní činnosti, něco dostala Platforma, něco se dozví na školeních, čte veřejné zprávy NKÚ i v odborných kruzích dostupné analytické výstupy VZP.
„Pokud jde o projekt úhradových dat, vnímám ho jako potřebný. Sám jsem se pokusil o něco podobného s Platformou pojištěnců před třemi lety, ale selhali jsme, protože právo na informace není respektované, ani když se vyhraje soudní spor, a vyjednávací silou potřebnou k politickému zjednání nápravy nedisponujeme. Tradiční strany ani MZ se nemají k tomu mi vysvětlit, jak je možné, že se moje daně mění skrz pojišťovnu a nemocnici v kufr se zlatem feťáka z Homolky. Pokud mi toto – a tisíc a jeden další průšvih, o kterém mi říkají lékaři na pivě po přednáškách – pomůže odhalit a napravit Andrej Babiš, jsem jeho člověk,“ uzavírá Ondřej Dostál.
Expert a jeho firma
Ing. Petr Sláma, tedy onen člověk, který v pracovní skupině „zpracovává data“ a kterého ministru financí „vybrala“ Iva Bezděková, je sice zkušeným expertem na úhrady nemocnicím, ale není – jak by se při rétorice Andrej Babiše zdálo – člověkem zvenčí, který by konečně udělal ve zdravotnictví pořádek. Je mnoho let jeho součástí. Dokonce ve funkci náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění, kam ho na jaře 2004 povolal ministr Kubinyi a důvěřovala mu i Milada Emmerová – oba z ČSSD. Až když se stal šéfem resortu David Rath, opustil Petr Sláma na konci listopadu 2005 ministerstvo, aby se přesunul do čela Fakultní nemocnice Na Bulovce. Uspěl ve výběrovém řízení z celkem 12 uchazečů, ale o tom, že se stane ředitelem, se v médiích psalo předem. Na Bulovce skončil v roce 2009 za ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové, kdy sám odstoupil. Jeho nástupkyně Kateřina Toběrná objednala audit, který prý v řízení nemocnice odhalil pochybení: nevymáhané pohledávky od cizinců, paušální platby za práce, které nikdo nedělal, neplatné smlouvy, neplatné zápůjční smlouvy podmíněné odběrem dalších služeb či zboží, nevýhodné podnájmy, platby za servis dávno vyřazených přístrojů i ostrahu hlídače se psem za 300 tisíc měsíčně. Nutno ovšem podotknout, že audit provedla firma Šachta & Partners a že sama Toběrná čelila pochybnostem o auditu samotném. Petr Sláma osobní odpovědnost odmítal.
Po roce 2009 se Sláma podílel na implementaci DRG v České republice a souvisejících konzultacích a analýzách, a to prostřednictvím firmy SW Lab, s.r.o., v níž je jednatelem a projektovým ředitelem. Ovšem stav, v jakém se nachází zavádění DRG v České republice, i nepřehledné angažmá různých firem byly důvodem, proč ministr zdravotnictví instaloval nového ředitele Ústavu zdravotnických informací Ladislava Duška a pověřil ho, aby dal úhrady zdravotnickým zařízením i DRG do pořádku.
Podle informací Zdravotnického deníku zpracovává zdravotnická data od pojišťoven pro ministerstvo financí a jeho pracovní skupinu externí subjekt. Vzhledem k členství Petra Slámy v pracovní skupině i specifickému charakteru problematiky, o kterou se jedná, je vysoce pravděpodobné, že jde právě o jeho firmu SW Lab s.r.o. Ministerstvo financí o své pracovní skupině i externí firmě odmítá podat jakékoliv bližší informace a Petr Sláma nereagoval na SMS. Budeme se ptát a zajímat dál.
Tomáš Cikrt
