Evropské fondy na transformaci psychiatrie: do léčeben ani koruna

Destigmatizační programy, prevence, vzdělávání, centra duševního zdraví, stacionáře i mobilní týmy. To všechno jsou oblasti, na něž bychom v následujícím období měli čerpat peníze z evropských fondů. Více než čtyři miliardy korun, které bychom měli na rozjezd reformy psychiatrie dostat z Evropy, ale nesmí být jediný zdroj, s nímž na transformaci počítáme, varují odborníci.

„Evropské fondy nám v iniciační fázi pomohou, ale budeme muset hledat peníze na provoz. Nelze si namlouvat, že nám transformace sníží náklady na psychiatrickou péči. Systém je podfinancovaný, a pokud chceme udělat něco k modernizaci, nenamlouvejme si, že ušetříme. Musíme hledat zdroje, abychom byli schopni péči zafinancovat,“ zdůraznil na semináři o psychiatrii, který se konal ve sněmovně, místopředseda výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský.

V novém programovém období 2014 až 2020 by ČR podle dohody o partnerství podepsané 26. srpna měla dostat z evropských fondů celkem 24 miliard eur. Na proměnu české psychiatrie by pak měly jít peníze ze dvou programů. Prvním z nich je Operační program Zaměstnanost (OPZ), který bude pro ČR zpracovávat ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Tam by ČR měla mít možnost čerpat na vzdělávání, pilotní provoz nových služeb, destigmatizační programy a prevenci duševních nemocí.

Druhým programem je Integrovaný regionální operační program (IROP), který by se měl týkat tvrdých projektů a na starosti ho má ministerstvo pro místní rozvoj. V případě psychiatrie půjdou finanční alokace na přípravu infrastruktury pro celkový záměr transformace péče. Peníze by tak měly jít na budování novinky v našem systému – center duševního zdraví, dále do nových stacionářů, mobilních týmů či rozšíření ambulancí. „Co považuji za velmi důležité, je podpora akutní psychiatrické léčby v rámci nemocnic. Mám zkušenost z Havlíčkova Brodu, kde máme jako nemocnice 800 metrů daleko velmi dobře fungující psychiatrickou nemocnici a spolupráce je k oboustranné spokojenosti. Pracoval jsem ale v zařízení, které má na hony vzdálenou psychiatrickou péči, kterou jsme řešili na malý úvazek nasmlouvaným ambulantním psychiatrem. Tak by to vypadat nemělo,“ podotkl Kaňkovský.

Ačkoliv se nejdřív mluvilo o téměř šesti miliardách korun z evropských fondů, nyní je částka nižší. „Původně jsme předpokládali, že bude možné financovat i investice do psychiatrických nemocnic, které jsme odhadovali jako velké investiční projekty. Bohužel se během vyjednávání s Evropskou komisí ukázalo, že psychiatrické nemocnice jsou téma, o nichž se není ochotna ani bavit. Byla tu témata, která komise schválila, a některá, u nichž řekla, že se jí moc nelíbí, ale bude se o nich diskutovat. Psychiatrické léčebny ale bylo téma, kde nebyla ochotna ani diskutovat. Z toho důvodu se ponížila částka, kterou předpokládáme, že na transformaci budeme moci využít,“ vysvětlila Olga Laaksonen z odboru evropských fondů na ministerstvu zdravotnictví.

Rezerva až 20 procent

Peněz by ale nakonec, pokud se Česko bude snažit, mohlo být přece jen více, než zmiňované čtyři miliardy. „Počítá se s takzvanou výkonnostní rezervou. Při dobrém a efektivním způsobu čerpání, které Evropská komise kontrolními závěry potvrdí, bude možné navýšení až o 20 procent,“ doplnil Vít Kaňkovský.

Evropská komise pochopitelně požaduje finanční spoluúčast z domácích rozpočtů. „Předpokládá se financování z 85 procent z Evropské komise a 15 procent musí být z národních prostředků. Otázka je, zda to budou prostředky příjemce, nebo je získá nějakou další dotací od zřizovatele, ministerstva zdravotnictví nebo z nějaké nadace,“ přiblížila Olga Laaksonen.

Složitější situace je bohužel v Praze, která jako vyspělý region nemá nárok na tak velkou podporu. Ačkoliv může čerpat z obou programů, musí se smířit s větší spoluúčastí. Výjimku by mohly tvořit zařízení, která mají převážnou část mimopražských pacientů a žádaly by o peníze v rámci IROP. Podle Laaksonen by pak mohla být podpora z Unie vyšší. V ostatních případech je ale třeba počítat se zhruba poloviční spoluúčastí.

„Za takovýchto podmínek už jsme odřekli účast na dodatkových programech traumatologie a onkologie. Praha do toho nic nedá,“ varoval zástupce ředitelky VFN Jan Bříza. „Jestliže bude mít Praha 50procentní spolufinancování, pak je vyřazena z reformy, protože to nikdo ze současných ředitelů není schopen dát,“ potvrdil Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1.LF a VFN.

Poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger situaci ale tak černě nevidí. „Pro Prahu je 50 procent bolestných, ale u stávajících evropských projektů krylo spoluúčast přímo řízených organizací ministerstvo ze svého rozpočtu. Když se rozpočet po dvou krizových letech vrátí do normálu, mělo by se tam najít i těch 50 procent pro Prahu, pokud to bude považováno za prioritu,“ uzavřel Heger.

Michaela Koubová