Destigmatizační programy, prevence, vzdělávání, centra duševního zdraví, stacionáře i mobilní týmy. To všechno jsou oblasti, na něž bychom v následujícím období měli čerpat peníze z evropských fondů. Více než čtyři miliardy korun, které bychom měli na rozjezd reformy psychiatrie dostat z Evropy, ale nesmí být jediný zdroj, s nímž na transformaci počítáme, varují odborníci.
„Evropské fondy nám v iniciační fázi pomohou, ale budeme muset hledat peníze na provoz. Nelze si namlouvat, že nám transformace sníží náklady na psychiatrickou péči. Systém je podfinancovaný, a pokud chceme udělat něco k modernizaci, nenamlouvejme si, že ušetříme. Musíme hledat zdroje, abychom byli schopni péči zafinancovat,“ zdůraznil na semináři o psychiatrii, který se konal ve sněmovně, místopředseda výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský.
V novém programovém období 2014 až 2020 by ČR podle dohody o partnerství podepsané 26. srpna měla dostat z evropských fondů celkem 24 miliard eur. Na proměnu české psychiatrie by pak měly jít peníze ze dvou programů. Prvním z nich je Operační program Zaměstnanost (OPZ), který bude pro ČR zpracovávat ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Tam by ČR měla mít možnost čerpat na vzdělávání, pilotní provoz nových služeb, destigmatizační programy a prevenci duševních nemocí.
Druhým programem je Integrovaný regionální operační program (IROP), který by se měl týkat tvrdých projektů a na starosti ho má ministerstvo pro místní rozvoj. V případě psychiatrie půjdou finanční alokace na přípravu infrastruktury pro celkový záměr transformace péče. Peníze by tak měly jít na budování novinky v našem systému – center duševního zdraví, dále do nových stacionářů, mobilních týmů či rozšíření ambulancí. „Co považuji za velmi důležité, je podpora akutní psychiatrické léčby v rámci nemocnic. Mám zkušenost z Havlíčkova Brodu, kde máme jako nemocnice 800 metrů daleko velmi dobře fungující psychiatrickou nemocnici a spolupráce je k oboustranné spokojenosti. Pracoval jsem ale v zařízení, které má na hony vzdálenou psychiatrickou péči, kterou jsme řešili na malý úvazek nasmlouvaným ambulantním psychiatrem. Tak by to vypadat nemělo,“ podotkl Kaňkovský.
Mohlo by vás zajímat
Ačkoliv se nejdřív mluvilo o téměř šesti miliardách korun z evropských fondů, nyní je částka nižší. „Původně jsme předpokládali, že bude možné financovat i investice do psychiatrických nemocnic, které jsme odhadovali jako velké investiční projekty. Bohužel se během vyjednávání s Evropskou komisí ukázalo, že psychiatrické nemocnice jsou téma, o nichž se není ochotna ani bavit. Byla tu témata, která komise schválila, a některá, u nichž řekla, že se jí moc nelíbí, ale bude se o nich diskutovat. Psychiatrické léčebny ale bylo téma, kde nebyla ochotna ani diskutovat. Z toho důvodu se ponížila částka, kterou předpokládáme, že na transformaci budeme moci využít,“ vysvětlila Olga Laaksonen z odboru evropských fondů na ministerstvu zdravotnictví.
Rezerva až 20 procent
Peněz by ale nakonec, pokud se Česko bude snažit, mohlo být přece jen více, než zmiňované čtyři miliardy. „Počítá se s takzvanou výkonnostní rezervou. Při dobrém a efektivním způsobu čerpání, které Evropská komise kontrolními závěry potvrdí, bude možné navýšení až o 20 procent,“ doplnil Vít Kaňkovský.
Evropská komise pochopitelně požaduje finanční spoluúčast z domácích rozpočtů. „Předpokládá se financování z 85 procent z Evropské komise a 15 procent musí být z národních prostředků. Otázka je, zda to budou prostředky příjemce, nebo je získá nějakou další dotací od zřizovatele, ministerstva zdravotnictví nebo z nějaké nadace,“ přiblížila Olga Laaksonen.
Složitější situace je bohužel v Praze, která jako vyspělý region nemá nárok na tak velkou podporu. Ačkoliv může čerpat z obou programů, musí se smířit s větší spoluúčastí. Výjimku by mohly tvořit zařízení, která mají převážnou část mimopražských pacientů a žádaly by o peníze v rámci IROP. Podle Laaksonen by pak mohla být podpora z Unie vyšší. V ostatních případech je ale třeba počítat se zhruba poloviční spoluúčastí.
„Za takovýchto podmínek už jsme odřekli účast na dodatkových programech traumatologie a onkologie. Praha do toho nic nedá,“ varoval zástupce ředitelky VFN Jan Bříza. „Jestliže bude mít Praha 50procentní spolufinancování, pak je vyřazena z reformy, protože to nikdo ze současných ředitelů není schopen dát,“ potvrdil Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1.LF a VFN.
Poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger situaci ale tak černě nevidí. „Pro Prahu je 50 procent bolestných, ale u stávajících evropských projektů krylo spoluúčast přímo řízených organizací ministerstvo ze svého rozpočtu. Když se rozpočet po dvou krizových letech vrátí do normálu, mělo by se tam najít i těch 50 procent pro Prahu, pokud to bude považováno za prioritu,“ uzavřel Heger.
Michaela Koubová
[infobox-cela-sirka]