Lékařská fakulta v Plzni se dlouhodobě snaží o to, aby zhruba pětina jejích studentů byla ze zahraničí, výrazně pomáhají vylepšovat rozpočet školy. Mezi studujícími cizinci majoritou stále zůstávají Portugalci, v posledních letech ale roste zájem mladých lidí z Německa, zejména spolkových zemí Sasko a Bavorsko. Výuka cizinců je v angličtině, fakulta ji zajišťuje od roku 1992. Řekl to děkan fakulty Boris Kreuzberg.
„U zahraničních zájemců musíme dělat přijímací řízení v daných státech, nejvíce je Portugalců, následují Řekové, studenti ze Švédska, poté britští občané. Němci začali přicházet tak před pěti lety, od té doby je jejich počet na vzestupu,“ uvedl.
Podle Kreuzberga letos fakulta přijala mezi 90 až 100 studenty z ciziny, a to do obou oborů, tedy všeobecného lékařství a zubního lékařství. Celkový počet zahraničních studentů na fakultě se pohybuje kolem 400, což je pětina z 2000 studentů.
Podle děkana je zájem cizinců důležitým faktorem prezentace fakulty, je i dokladem kvalitní výuky v Plzni. „Hodně nám samozřejmě pomáhá logo Karlovy Univerzity, protože ty diplomy jsou téměř bez potíží uznávány na Západě,“ uvedl děkan. Zájemci z ciziny si ale také škola vylepšuje rozpočet, peníze od zahraničních studentů tvoří čtvrtinu až třetinu rozpočtu fakulty. Za studenta všeobecné medicíny vyučovaného v angličtině inkasuje plzeňská instituce ročně 260 tisíc korun, za zubaře 320 tisíc korun.
Navzdory demografickému vývoji zůstává poptávka po studiu lékařství v Plzni stabilní, stále je převis přihlášek. „Podle mého názoru bude o medicínu zájem vždycky, je i ze strany státu, protože řada lékařů odchází do důchodu, řada do zahraničí, takže ta produkce je stále nutná,“ dodal děkan. Kromě evropských zemí přijíždějí cizinci do Plzně i z zemí vzdálenějších, například z Jordánska, Saúdské Arábie, Keňi i Nové Guiney.
Lékařská fakulta v Plzni byla založena 27. října 1945. Za tu dobu na ní vystudovalo přes 10 tisíc lékařů působících.
-čtk-
