Přístroje na úpravu srdečního rytmu zachránily už 25 tisíc lidí

Téměř 25 tisícům lidem v Česku ohroženým náhlou srdeční smrtí zachránily život přístroje na úpravu srdečního rytmu. První voperovali lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) před 30 lety, 31. října 1984, devětadvacetiletému muži. Byl to první zákrok v zemích bývalého východního bloku. Do dnešních dní se přístroje zmenšily, implantace je snadným výkonem a lékaři mohou dokonce monitorovat chod srdce i přístroje na dálku, řekl přednosta kliniky kardiologie IKEM profesor Josef Kautzner.     

“Implantabilní kardioverter/defibrilátor (ICD) se používá k přerušení život ohrožujících arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti. Na tu umírá ve vyspělých zemích jedno až dvě procenta obyvatel,” uvedl.

Při potížích se začne srdce rychle a nekoordinovaně stahovat, ztrácí tím schopnost pumpovat krev do těla. Pokud není během pár minut arytmie přerušena, nebo se neprovede nepřímá masáž srdce, postižený umírá. “Nejúčinnější cestou, jak arytmie přerušit, je co nejrychleji aplikovat elektrický šok. To provede ICD automaticky,” uvedl Kautzner.

Původní přístroj implantovaný před 30 lety vážil téměř 300 gramů. Musel se voperovat přímo do břišní stěny. Elektrody se našívaly na povrch srdce po otevření hrudníku. Současné přístroje se implantují velmi podobně jako kardiostimulátory – výkon se provádí v místním znecitlivění z malého řezu pod klíční kostí na levé nebo pravé straně hrudníku. “Pokud přístroj odhalí nebezpečný srdeční rytmus, opraví ho elektrickým výbojem,” popsal vedoucí lékař oddělení arytmologie IKEM Jan Bytešník, který se podílel i na první implantaci před třiceti lety.

Mohlo by vás zajímat

Empatičtí lékaři mají spokojenější pacienty, potvrzuje studie

Nejnovější generace přístrojů umožňuje dálkovou komunikaci s lékaři i přenos dat, která vypovídají o funkci přístroje i zdravotním stavu pacienta. “Monitorování na dálku snižuje počet návštěv pacienta v ordinaci. To je pro ně mnohem komfortnější a pro lékaře efektivnější. Současně dovoluje monitorace na dálku sledovat i zdravotní stav pacienta a aktivně zasáhnout při hrozícím zhoršení,” doplnil přednosta první interní kardiologické kliniky ostravské fakultní nemocnice profesor Miloš Táborský. Připomněl výsledky studií, podle nichž úmrtnost pacientů po srdeční příhodě klesne díky přístroji až o polovinu.

V Česku je 17 akreditovaných center, která se touto léčbou zabývají. Za tři desítky let bylo voperováno téměř 25 tisíc přístrojů. Loni to bylo 3277 přístrojů, před pěti lety 2013, což je nárůst o 40 procent. Průměrný věk pacientů je 65 let, cena přístroje je mezi 270 tisíci Kč až 345 tisíci korun.

-čtk-