Zdravotně postižené, kteří jsou držiteli karet TP, ZTP či ZTP/P, čeká příští rok výměna průkazek. Původně měli absolvovat i nové posouzení u lékaře, to má však změnit zákon, který právě leží ve sněmovně. Podle něj by všichni, komu průkaz končí později než 31. prosince 2015 nebo kdo mají posouzení na neurčito, měli dostat novou kartičku automaticky.
Když ovšem ministryně Michaela Marksová (ČSSD) novelu předložila ve sněmovně a pokusila se ji nechat schválit zkráceně hned v prvním čtení, narazila. Návrh vetovaly poslanecké kluby ODS a TOP 09.
„Nechápu, proč bylo schválení prvního čtení vetováno ještě předtím, než jsem vystoupila s úvodním slovem a situaci vysvětlila. Poslanci TOP 09 a ODS zřejmě souhlasí s pokračováním asociální politiky pana Drábka,“uvedla Marksová.
Kde jsou kořeny problému s průkazkami? „Kvůli zásahům, které jdou za dobou vlády Petra Nečase, došlo k velkému chaosu, kdy určité průkazy pro zdravotně postižené platily do roku 2011, potom v letech 2012 a 2013 byly vydávány trochu jiné typy podle jiných kritérií, a od 1. ledna 2014 už jsou zase jiné typy a zase trošku jiná kritéria. Takže je v tom velký chaos. Již v předchozím období se řeklo, že bude jeden jednotný typ průkazek, aby se v tom každý vyznal – nejen zdravotně postižení, ale i instituce a úředníci,“ popsala ve sněmovně Marksová s tím, že výměna průkazu by se týkala sta až dvou set tisíc lidí.
Opozice nemá problém
Jenže podle opozičních stran, které návrh na zrychlené schválení vetovaly, nejde o z jejich strany o žádný bojkot či snahu nahnat zdravotně postižené k posudkovým lékařům.
„Vetovali jsme to proto, že zrychlené projednávání je trochu riziková záležitost. Je určeno pro vážné věci, které nesnesou odkladu a opravdu hoří. Toto je věc, která je víceméně technická, ale dost složitá, takže stojí za to ji probrat. Proti zákonu nemáme žádný výraznější protest, jen je tam spousta detailů ohledně přechodu a procesu, jak budou lidé znovu vyšetřováni – koho by se to mělo týkat a koho ne. To stojí za to probrat v sociálním výboru. Máme zájem, aby co nejméně lidí, jejichž stav je stabilizovaný, procházelo znovu posuzovatelským procesem,“ říká poslanec za TOP 09 a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger s tím, že schvalovací proces se nijak extrémně neprodlouží – pro výbory totiž byla odhlasována zkrácená doba 30 dní.
„Jde o to se přesvědčit, že to bude fungovat. V žádném případě bychom nechtěli lidem se zdravotním postižením nijak přitížit,“ potvrzuje odbornice na sociální věci a bývalá poslankyně za ODS Lenka Kohoutová.
Nezvládali by úřady ani posudkoví lékaři
Že se zdravotně postižení nemusejí obávat, si myslí i předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. „Zdá se, že v parlamentu je vůle rychle zákon projednat. Je velmi pravděpodobné, že se legislativní proces stihne, ale bude to jen tak tak. Vytváří to nervozitu u lidí se zdravotním postižením. Já mám průkaz celý život, mám na něj nárok a teď by mě někdo honil k novému posouzení, správnímu řízení a několikrát na úřady jen proto, že není čas zákon projednat,“ říká Krása. Zároveň si podle něj vláda nemůže dovolit, aby zákon nebyl schválen. „Předpokládá se, že od 1. ledna 2016 budou platit jen jedny průkazy. Tak velké množství žadatelů během roku nejsou úřady práce schopné zvládnout. Tam by došlo ke kolapsu a vláda si toho byla velmi dobře vědoma – proto také s automatickou výměnou souhlasila.“
Situaci by zřejmě nezvládli posudkoví lékaři. Těch totiž měla Česká správa sociálního zabezpečení v roce 2011 pouze 445 a obsazovala je na 390 úvazků. Přitom už tehdy prováděli kolem 480 tisíc posudků ročně. Těžko si představit, že by jich měli provést příští rok ještě až o dvě stě tisíc navíc.
Vina je i na straně ministerstva
Podle Krásy ovšem padá vina za průtahy se schvalováním zákona i na samotnou vládu, nejen na opozici. „O tom, že bude provedena automatická výměna průkazů, jsme se dohodli už v březnu. Dokonce jsme kvůli snadnému schválení slíbili, že k zákonu nebudeme dávat další návrhy – i když bychom chtěli řadu věcí změnit. Nerozumím tedy, proč ministerstvo dalo zákon do parlamentu až v září a ne v červnu. Když už to chtěli schválit zrychleně, měli za opozicí jít předem. Když s ní nikdo nejednal, udělala to, co by zřejmě udělali v její situaci i ti, co nyní vládnou,“ upozorňuje Krása.
Průkaz si musí vyměnit všichni držitelé karet TP, ZTP a ZTP/P vydaných před 1. lednem 2014. Ti, kteří mají platnost posouzení na dobu neomezenou nebo déle než do roku 2015, se (pokud bude schválen návrh, který je ve sněmovně) dostaví na úřad práce nebo jím budou vyzváni k automatické výměně. Lidé, kterým končí platnost posouzení v průběhu roku 2015, čeká nové posouzení.
Příspěvek na mobilitu
Novela, která čeká na schválení, přináší zdravotně postiženým ještě jedno usnadnění. „Upravuje provázanost příspěvku na mobilitu, kterou nově navrhuje navázat nikoliv na držitelství průkazu, ale na nárok na průkaz, což umožní vyšší flexibilitu pro jeho přiznávání a je i právně čistší. Zároveň z důvodů ochrany údajů je navrhováno, aby nově nebylo na kartě uváděno rodné číslo a aby symboly označující typy postižení byly na průkazech vyznačeny jen na základě žádosti osoby,“ přiblížila ve sněmovně poslankyně Alena Nohavová z KSČM.
Michaela Koubová
Průkazy pro zdravotně postižené
V roce 2012 mělo průkaz mimořádných výhod 450 tisíc lidí.
Co průkazy umožňují:
TP (náleží osobám se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace) – vyhrazené místo v hromadné dopravě, přednost při čekání na úřadech
ZTP (náleží osobám s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace) – výhody jako u TP, navíc bezplatná doprava MHD, 75% sleva na vlakovou a autobusovou dopravu, nárok na parkovací průkaz
ZTP/P (zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce) – výhody jako u ZTP, navíc bezplatná doprava průvodce v prostředcích hromadné dopravy, bezplatná dopravy vodícího psa u nevidomých (pokud není přítomen průvodce)
