Ohrožení chudobou, chybějící služby či propastný finanční rozdíl mezi čerpáním zdravotní a sociální péče. To jsou problémy, s nimiž se potýkají mnozí čeští senioři. Na druhou „bolestivou“ skupinu, u níž není péče v ČR vhodně nastavena a která naráží na problém s návazností zdravotních a sociálních služeb, tedy na psychiatrické pacienty, by měly jít z evropských fondů více než čtyři miliardy korun. Bohužel na seniory, jak to tak zatím vypadá, půjde v nadcházejícím čerpacím období prostředků jen minimum.
„Senioři obecně nejsou cílovou skupinou pro podporu z fondů EU. Operační program Zaměstnanost (OPZ) pro období 2014 – 2020 se bude, obdobně jako program z období 2007 – 2013, zaměřovat na osoby aktivní na trhu práce a oblasti s trhem práce spojené. OPZ tedy přímo nebude podporovat seniory a také jako program financovaný z Evropského sociálního fondu nebude financovat investice do infrastruktury – to lze pouze doplňkovým způsobem v rámci křížového financování,“ uvádí k čerpání z programu, který má na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí, Petr Kocián z tiskového oddělení resortu.
Přestože ale OPZ – už i ze svého názvu – není primárně zacílen na seniory, některé služby pro ně pokrývá. Jako jedna z cílových skupin jsou senioři uvedeni v kapitole Sociální začleňování a boj s chudobou. Ani tady ovšem nejsou na prvním místě – ačkoliv jsou domácnosti důchodců ohroženy chudobou více než domácnosti pracujících (chudoba hrozí 6,4 procentu domácností seniorů oproti 4,5 procentu domácností pracujících v roce 2012), některé skupiny jsou na tom mnohem hůře (domácnosti nezaměstnaných 24,1 procenta, matky samoživitelky s dětmi 27 procent).
Posilu by senioři měli pocítit hlavně v oblasti terénních a komunitních služeb. To by se mohlo dotknout i rodinných příslušníků, kteří pečují o nemocného seniora. „Poměrně nízkou podporu mají stále tzv. neformálně pečující – ať již rodinní příslušníci nebo jiné fyzické osoby, a to i při ukončení péče a návratu pečovatele na trh práce. Poskytování větší podpory neformálně pečujícím má přitom potenciál zlepšit poskytovanou pomoc a omezit přechod osob do pobytových sociálních služeb,“ uvádí v kapitole o sociálním začleňování dokument OP Zaměstnanost, který v červenci schválila vláda. Podpora by tady měla jít například na vzdělávání sociálních pracovníků.
Další trend, který obecně EU podporuje, je deinstitucionalizace. O nesmlouvavém přístupu Evropské komise k ústavům se už čeští úředníci přesvědčili, když se neúspěšně pokoušeli vyjednat peníze na transformaci psychiatrických léčeben. Odklon od podobných zařízení chce EU prosazovat i ve sféře pobytových sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory, na seznamu je i ústavní péče pro děti. Podpora by tak měla jít podle dokumentu OPZ do nových služeb komunitního typu, ambulantních a terénních služeb a nových typů péče.
„V rámci OPZ budou podporovány různé typy sociálních služeb a služeb vedoucích k sociálnímu začleňování, ale výstavba nebo rekonstrukce domovů pro seniory mezi ně nepatří, tato oblast zůstane financována z národních prostředků,“ dodává Petr Kocián.
Sociální bydlení: pouze lidi v produktivním věku
Ještě méně zmínek o seniorech je v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP), který má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj. Program ošetřuje například oblast sociálního bydlení, kde se počítá se zřízením pěti tisíc bytů pro 15 tisíc osob. Jenže ačkoliv některé domácnosti seniorů – zvláště ty s pouze jedním členem – do skupiny sociálně slabých jistě spadají, na sociální bydlení tak, jak se o něm píše v dokumentu IROP, zřejmě nedosáhnou.
„Identifikace cílových skupin sice zahrnuje i osoby se zdravotním postižením, ale nikde prozatím není specifikováno, zda by bylo možné podpořit i bydlení pro seniory. Na základě prozatím dostupných informací obsažených zejména ve specifických kritériích přijatelnosti ale poměrně jasně vyplývá, že projekt zaměřený na sociální bydlení je zacílen na osoby v ekonomicky aktivním věku, takže mám obavu, že senioři nejsou oprávněnou cílovou skupinou,“ uvádí Jitka Štainerová z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. „Jak konkrétně bude podpora vypadat, kolik půjde na byt/osobu a za jakých podmínek, ještě bohužel není známo, stejně tak jako stanovení výše finanční alokace, podpora provázanosti případných projektů domovů seniorů, sociálního bydlení a zdravotní péče,“ doplňuje Štainerová.
Také v rámci IROP se počítá s podporou sociálních služeb. Komunitní centra, nízkoprahová zařízení či práce v terénu by měla díky prostředkům z EU sloužit nově 11 tisícům lidí navíc.
„Pro řešení problematiky sociálního vyloučení je potřeba dobudovat infrastrukturu k poskytování sociálních služeb a doprovodných programů. Podpora bude směřovat ke službám terénního (pečovatelská služba, streetworking atd.) a ambulantního charakteru (nízkoprahové centrum pro děti a mládež, denní stacionář atd.), k deinstitucionalizaci a ke službám pobytového charakteru (chráněné bydlení, domov se zvláštním režimem atd.), které odpovídají současným principům sociálního začleňování. Podpořeny budou i služby primární prevence, které mají komunitní charakter,“ uvádí dokument IROP.
Souhrnem: ačkoliv s financemi na služby pro seniory se ani v jednom programu vyloženě nepočítá, ve finále by přinejmenším někteří starší lidé z evropských peněz těžit mohli. Prostředky totiž nepochybně půjdou na terénní a komunitní péči v souvislosti se sociálně slabšími a psychicky nemocnými. Bude pak záviset na žadatelích a příjemcích dotací, jak dané služby nastaví a pro koho budou dostupné.
Michaela Koubová
