V jakém stavu jsou propouštěni pacienti z psychiatrických nemocnic, nakolik se soudy zabývají změnami ochranné léčby a zda mají školy dostatečná bezpečnostní opatření – to jsou otázky, které začali řešit ministři po úterním tragickém útoku ve Žďáru nad Sázavou. Pověřil je tím premiér Bohuslav Sobotka, který chce mít do konce listopadu hotovou zprávu s návrhy systémových opatření.
„Mám vážné pochybení, že tu došlo k systémovému selhání,“ řekl včera Sobotka. Jak sdělila Zdravotnickému deníku mluvčí ministra zdravotnictví Štěpánka Čechová, bude ustanovena pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev spravedlnosti, zdravotnictví a školství, která bude hledat komplexní odpověď na otázku: jaká mají být přijata systémová opatření, aby se podobným případům v budoucnosti předešlo.
K události se vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Podle něj je na vině příliš benevolentní přístup lékařů. „Lékař, který pacientku propustil, jednal na můj vkus příliš liberálně,“ uvedl. „Duševní nemoc je nemoc svého druhu, dá se léčit, ale nebezpeční pacienti s duševní nemocí, a v tom bych viděl změnu v systému, by neměli být svěřováni do ambulantní péče,“ dodal prezident republiky. Jiný prezident, tentokráte policejní nevidí problém v zajištění bezpečnosti škol. „Spíše než kamery nebo policisty u škol bych doporučoval vést diskusi, zda posudky, které jsou vystavované vůči osobám, které mohou mít nějaké duševní problémy, jsou dostatečné,“ zmínil v ČT policejní prezident Tomáš Tuhý.
Jenže podle ředitele opavské psychiatrické nemocnice Ivana Drábka, který včera na funkci také kvůli tlaku médií rezignoval, k pochybení nedošlo. Podle opavských lékařů byla žena vyléčena, uvědomovala si svůj předchozí čin, litovala ho a vytvořila si nadhled. Jenže, jak Zdravotnickému deníku řekl ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý, duševní choroby mají svou dynamiku a mohou je ovlivnit psychosociální stresory. Od doby, kdy byla pacientka v únoru propuštěna, mohla navíc přestat užívat medikaci.
Němeček i Válková kritizují své rezorty
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček přivítal rezignaci ředitele Drábka, ale žádá další hlavy. „Myslím si, že mnohé instituce tady pochybily mnohem více než psychiatrická nemocnice a já bych byl velmi rád, aby i ostatní aktéři této události, kteří mají svůj díl zodpovědnosti na celém řetězci chyb, vyvodili podobně osobní zodpovědnost jako pan ředitel Drábek. Budu čekat na to, jak se zachovají představitelé justice,“ podotkl Němeček, který se zároveň pozastavil nad tím, že si soud nevyžádal oponentní znalecký posudek.
Že skutečně mohlo k chybě dojít i ze strany justice, včera odpoledne uznala ministryně spravedlnosti Helena Válková. „Bohužel dospívám k závěru, že soud zřejmě nepostupoval dostatečně důkladně, když zkoumal, zda pobyt pacientky v případě jejího propuštění na svobodu, kdy se bude muset zúčastňovat pouze ambulantní léčby, nebude nebezpečný. Soud vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, kde probíhala ústavní ochranná léčba, a došel bez důkladného zkoumání k závěru, že jsou splněny podmínky, které předvídá trestní řád, když říká, za jakých podmínek lze přeměnit výkon ústavní ochranné léčby na ambulantní ochrannou léčbu. Státní zástupce nenavrhl dokazování, neodvolal se proti rozhodnutí soudu. Všichni se vzdali možnosti podat opravný prostředek. Usnesení soudu neobsahuje ani odůvodnění. V případě, že se moje pochybnosti prokáží, přichází v úvahu návrh na kárný postih, a to jak státního zástupce, tak soudce,“ řekla včera Válková.
Psychiatři obrací pozornost k terénním službám
Ovšem ani tady není pochybení jisté. Jak včera v Interview ČT 24 řekl psychiatr Ivan David, soud je závislý na stanovisku ošetřujícího lékaře, což je obvykle výsledek práce celého lékařského týmu. Ten s pacientem dlouhodobě pracuje a zná ho. V případě, že by si soud vyžádal oponentní posudek, lékař z jiného zařízení pověřený jeho vypracováním by byl svědkem pouze zlomku chování daného pacienta a je tedy otázka, nakolik by byl objektivní.
Kde se tedy stala chyba? Podle Ivana Davida má asi polovina schizofreniků dojem, že již nejsou nemocní, a vysadí medikaci. „Je velmi nepravděpodobné, že pokud by brala léky v doporučených dávkách, tak by se stav zhoršil. Z toho důvodu je optimální nemocné léčit injekcemi, jejichž účinek vydrží dlouhodobě, ale někteří pacienti je odmítají,“ popsal pro ČT 24 Ivan David.
Právě v ambulantních a hlavně terénních službách má ale Česko velké rezervy. Ze zhruba 600 tisíc psychiatrických pacientů je v léčebnách deset procent. A ačkoliv máme lůžek více, než je běžné v západní Evropě, kapacity psychiatrických nemocnic jsou většinou naplněné. V ambulantní sféře je pak situace ještě mnohem horší – ambulantní psychiatr má totiž na jednoho pacienta průměrně 13 minut měsíčně, což je doba, během níž může jen stěží poskytnout kvalitní péči.
„Kvalitativní změna, která by pomohla, je už připravena, nachází se před implementací. Mimo nemocnic by měly fungovat mobilní asertivní služby čili školené psychiatrické sestry a speciální pracovníci, kteří udržují aktivní kontakt s lidmi propuštěnými z ústavu a mají vytipovány komplikovanější pacienty. Snaží se je sledovat velice intenzivně, tedy dělat to, co ambulance nikdy – i když budou dobře financovány – dělat nebudou. Je to koncept center duševního zdraví, která by se měla zřizovat na území pro cca 100 tisíc obyvatel a starat o cca 200 vážně duševně nemocných lidí. Mezi nimi se ojediněle vyskytují i lidé, kteří mohou být potenciálně nebezpeční. Zavedení tohoto systému sníží pravděpodobnost, že nám unikne zhoršení nemocí u duševně nemocného, jehož důsledkem může být hrůzný čin,“ shrnul pro Zdravotnický deník Hollý.
„Každá taková tragická událost vyvolá spousty emocí a každý, kdo je v emočním tlaku požaduje rychlá a jasná řešení. Teď se volá po nějakých – optimálně celorepublikových – plošných skrínincích, které by měly přinést nějaké úlevné řešení. Věřím, že během několika dnů emoce ustoupí do pozadí a budeme moci toto téma řešit konstruktivněji,“ doplnil.
-mk- -cik- -čtk-
