Americké nemocnice trápí neustálé pípání alarmů – z naprosté většiny zbytečné. Výsledek? Vypínání systémů a neposkytnutí pomoci těm pacientům, kteří skutečně mají problém. Studie provedená výzkumníky univerzity v San Franciscu se zaměřila na to, v čem je háček, a díky tomu by měla pomoci zbytečným poplachům předejít.
„Ve zprávách se objevily příběhy pacientů, kteří zemřeli kvůli tomu, že personál vypnul zvuk alarmů u zařízení monitorujících srdeční činnost. Federální úřady už varují před alarmovou únavou. Jenže na to, abychom mohli lékařům poradit, co s problémem dělat, jsme dosud měli velmi málo dat,“ zdůvodňuje výzkum jedna z jeho autorek Barbara Drewová z Fakulty ošetřovatelství při univerzitě v San Franciscu.
Neustálé poplachy vedou k tomu, že už jsou vůči jejich zvuku lékaři otupělí, takže ho ignorují nebo vypínají. Důsledkem neustálé kakofonie zvuků je únava nemocničního personálu a pacientů, nedostatek spánku u hospitalizovaných a promeškání chvil, kdy se u nich skutečně objeví život ohrožující změny srdečního rytmu.
Problém s únavou z poplašných signálů už narostl do té míry, že jeho řešení prohlásila Spojená akreditační komise, za „národní“ cíl zlepšování bezpečnosti pacientů. Nemocnice si proto mají stanovit bezpečnější používání alarmů jako svojí prioritu a do ledna 2016 musí vytvořit opatření k nápravě. K tomu by jim mohla pomoci právě nedávno publikovaná studie.
„Náš výzkum je vůbec první, který vrhá světlo na alarmy související s monitorováním srdeční činnosti – jejich frekvencí, přesností, důvody falešných poplachů a strategiemi, jak to řešit,“ vysvětluje Drewová.
Během dosud nejrozsáhlejší observační studie PLOS ONE byla shromážděna data celkem 461 dospělých pacientů, kteří byli na některé z pěti jednotek intenzivní péče zdravotního centra sanfranciské univerzity. Údaje pocházely ze záznamů EKG, tlaku, hladiny kyslíku v krvi a dýchacího monitoru. Výsledky byly doslova alarmující: během jednoho měsíce bylo zaznamenáno 2 558 760 poplachů. Mnoho z nich bylo přitom způsobeno nevhodným nastavením signalizačních zařízení či nedostatky v počítačovém algoritmu. Z celkem 1 154 201 poplachů upozorňujících na srdeční arytmii jich bylo 88,8 procent zaviněno právě algoritmy.
„Pacienti a sestřičky jsou bombardováni neuvěřitelným množstvím alarmů, kterým by šlo zabránit vhodnějším nastavením algoritmů v počítači. Naše výsledky poukazují na převahu většinou falešných poplachů a my odhalujeme jejich příčiny a navrhujeme zlepšení,“ shrnuje Drewová s tím, že je třeba zaměřit se hlavně na přístroje, jejich nastavení a například u EKG co největší možné přizpůsobení jednotlivým pacientům. „Počítače a přístroje jsou spolehlivější než lidé. Máme možnost zlepšit monitoring organismu pacienta a tak zmírnit únavu personálu způsobenou neustálými poplachy,“ uvádějí autoři ve studii.
-mk-
