Kontrola indických lékařů. Sexu je málo. Drahé léky. Vitamín B paměť nezlepšuje. Vysoce bakteriologické polibky. Dlouhověcí lidé nemají gen dlouhověkosti.
INDICKÉ DOKTORY BUDE HLÍDAT POKOROČILA TECHNOLOGIE
Případ žen, které v Indii zemřely po sterilizaci, vzbudil celosvětové rozhořčení. Současně ale přinesl i něco dobrého. Indie se rázem otevřela moderním technologiím.
Indické lékaře by měla „hlídat“ aplikace Surgerica. Její zakladatel Amerendra Kumar říká, že největší inspirací pro něj byl případ malého děvčete, které podstoupilo náročnou operaci srdce, ačkoliv měla v nemocnici být jen na pozorování.
Podle Kumara za podobné excesy může především neprůhledné indické zdravotnictví. Rozhodl se tento nešvar odstranit pomocí ověřovaných recenzí služeb jednotlivých nemocnic, ordinací a lékařů. Aby se vyhnul možnosti zmanipulovat hodnocení, zavedl systém kontroly relevance jednotlivých recenzí. Nejprůkaznějším hodnocením kvality lékaře je, jestliže získá kladné ohodnocení od „revizního“ kolegy z jiného státu.
Že aplikace má smysl nejlépe dokazuje, že na její další vývoj Kumar od investorů získal první miliony dolarů.
SEXU UBÝVÁ. A MOHOU ZA TO SOCIÁLNÍ SÍTĚ
Každých deset let se britští výzkumníci zeptají vzorku patnácti tisíc Britů a Britek ve věku od šestnácti do čtyřiačtyřiceti let jak na tom jsou se sexem. Aktuální odpověď zní: Špatně a je to čím dál horší.
Ještě před deseti lety se ve Velké Británii milovali sedmkrát měsíčně. Nebyli z toho nadšení, ale stačilo to. Tento počet se ale v poslední dekádě snížil na pět sexuálních styků za měsíc – a to zdá se nestačí. Podle všeho za pokles sexuální aktivity může zvýšená aktivita na poli sociálních sítí.
Stalo se zcela běžným, že si s sebou lidé do postele berou chytrý telefon nebo tablet a namísto milostné předehry zkoumají nejnovější dávku pravidelných binárních emocí. Když k tomu připočteme stres spojený s prací, je jasné, že právě tohle duševní klima sexuálnímu životu skutečně neprospívá.
Zajímavý je fakt, že polovina britských mužů vnímá svůj sexuální život jako problematický, ale jen každý desátý z nich chce svůj problém řešit. Jinak řečeno: Jejich sexuální život stojí za bačkoru – a
nezajímá je to. Smutné.
LÉKY COBY ZÁTĚŽ ROZPOČTU
Jihoafrická republika patří k zemím s nejvyšším výskytem choroby AIDS. Syndrom selhání imunity se začíná stávat mimo jiné zátěží pro napnutý státní rozpočet.
V letošním roce doběhne trvání dvouletého kontraktu na dodávky léků pro nemocné HIV / AIDS. Jeho finanční objem činil v přepočtu 667 milionů dolarů. Jihoafrický ministr zdravotnictví Rob Davies v tomto týdnu oznámil, že vypíše tendr na dodavatele léků na rok 2015 – jeho objem se ve srovnání s tím končícím zečtyřnásobí na 1,6 miliardy dolarů.
To je závratný nárůst, který lze jen těžko vysvětlit tím, že v Jihoafrické republice na léky čeká šest milionů nemocných. Podle kritiků ministra zdravotnictví jde Davies až příliš na ruku společnosti Aspen, která zajišťovala dodávky vakcín v letech 2012 až 2014.
VITAMÍN B PAMĚŤ NEZLEPŠUJE
Nová studie vědců z Wageningen University v Nizozemsku ukázala, že navzdory vžité představě užívání vitamínu B12 a kyseliny listové nemusí snižovat riziko vzniku problémů s pamětí a myšlením u starších lidí.
Vědci sledovali užívání doplňků založených na vitamínu B po dobu dvou let na vzorku téměř tří tisíc zdravých lidí, kteří neměli deficit vitamínů. Všichni účastníci měli v krvi vysoké hladiny proteinového stavebního bloku homocystein, který bývá spojován se zvýšeným rizikem ztráty paměti a rozvoje Alzheimerovy choroby. Skupině, která brala vitamín B12 a kyselinu listovou (vitamín B9) se sice hladina homocysteinu snížila, ale vykázala stejné výsledky v testech pozornosti a paměťových schopností jako skupina, která užívala placebo.
Wageningenská univerzita je mimochodem jediným školským zařízením v Nizozemsku a širokém dalekém okolí, které se zabývá výzkumem stravy a životního stylu například na ekonomickou výkonnost obyvatelstva. Dobrý tip pro investory, kteří by chtěli založit vysokou školu?
BAKTERIOLOGICKY VYDATNÉ LÍBÁNÍ
Podle výzkumu publikovaného v časopisu Microbiome se při desetivteřinovém polibku může mezi partnery přenést až 80 milionů bakterií. Partneři, kteří se líbají minimálně devětkrát denně, sdílejí podobná společenstva ústních bakterií.
Nizozemští vědci z muzea Micropia a výzkumné organizace TNO studovali mikrobiomy úst jednadvaceti vybraných párů. Dobrovolníci vyplňovali dotazník, kterým vědci zjišťovali jejich zvyklosti při líbání, včetně průměrné četnosti polibků. Poté jim odebrali vzorky z jazyka a slin a prozkoumali složení jejich bakteriálních společenstev. Výsledky studie ukazují, že když se partneři častěji líbají, mají ve slinách podobné druhové složení bakterií. Když to dělají nejméně devětkrát za den, druhy bakterií ve slinách začnou být prakticky totožné.
Při experimentálním líbání po vypití speciálního probiotického drinku s vybranými druhy bakterií, včetně laktobacilů a bifidobakterií, vyšlo najevo, že se ve slinách partnera, který nepil probiotický koktejl, až trojnásobně zvýšil počet bakterií z koktejlu. Z toho badatelé odvodili, že se při desetivteřinovém něžném polibku může mezi partnery přenést až 80 milionů bakterií.
GEN DLOUHOVĚKOSTI NEEXISTUJE
Vědci důkladně prohledali genomy 17 lidí, kteří se dožili 110 let (jejich průměrný věk byl 112 let, nejstaršímu z nich bylo 116 let) a žádný zázračný gen dlouhověkosti nenašli.
Stuart Kim ze Stanfordovy univerzity a jeho tým porovnal genomy šestnácti žen a jednoho muže, kteří se dožili nejméně 110 let, se souborem genomů čtyřiatřiceti lidí ve věku 21 až 79 let. Žádné průkazné rozdíly v genu IGF-1, ani v žádném jiném genu ale nenašli. Tento inzulínu podobný růstový faktor se u některých lidí během života stává méně aktivní, což může zpomalovat proces stárnutí.
Jedna z dlouhověkých žen, měla variantu jednoho genu, o níž je známo, že zvyšuje riziko náhlého úmrtí v důsledku nepravidelného srdečního rytmu. Zda mezi srdeční arytmií a dlouhověkostí platí přímá úměra, vědci nijak nekomentovali. Místo toho ohlásili, že budou po genu dlouhověkosti pátrat dál.
Ondřej Fér
