Pracovníci ve zdravotnictví si s blížícím se koncem směny myjí méně ruce. Zjistila to nová studie, která přichází s tím, že nižší dodržování hygienických pravidel způsobuje únava z pracovních povinností. Výzkumníci vedení Hengchenem Daiem na univerzitě v Pensylvánii analyzovali tři roky data o mytí rukou od více než čtyř tisíc pracovníků v 35 nemocnicích po celých Spojených státech. Většina z nich byly sestry (65 procent), dále šlo o terapeuty, lékaře či techniky pomáhající pacientům.

 

Zjistili, že dodržování mytí rukou kleslo průměrně o 8,7 procenta od začátku do konce typické 12 hodinové směny. Oproti tomu více volného času mezi směnami či delší přestávky způsobily, že se pracovníci řídili předpisy ohledně mytí rukou mnohem pečlivěji.

„Náročná zaměstnání mají potenciál nabudit zaměstnance, ale tlak může způsobit, že se – zejména pokud jsou unaveni – soustředí více na hlavní úkol, tedy na posouzení pacienta či roznos léků. U nemocničních zdravotníků může být mytí rukou bráno jako méně důležitý úkol, takže nakonec dodržování hygieny rukou během dne dost utrpí,“ uvádí Dai k výsledkům výzkumu. „Další výzkum by se měl zaměřit na to, jak zredukovat škodlivé vlivy pracovních požadavků na každodenní dodržování hygienických pravidel,“ napsali autoři studie.

Mohlo by vás zajímat

Tento výzkum je mezi mnoha dalšími, které se tento rok zaměřily na dodržování hygieny a mytí rukou ve zdravotnických zařízeních. Například v červenci vyšla jedna z prací v American Journal of Infection Control. Došla k závěru, že tzv. fist bump, tedy pozdrav provedený sražením dvou pěstí, je ve zdravotnickém zařízení mnohem hygieničtější než potřesení rukou nebo plácnutí si.

V říjnu pak Americká anesteziologická společnost ve dvou studiích zjistila, že čistotu na operačním sále jde podpořit tak, že se dávkovače antibakteriálního gelu denně omývají a zaměstnanci dostanou vlastní balení.

„Na dávkovač antibakteriálního gelu se většinou sahá špinavýma rukama, takže je snadné ho kontaminovat. Proto jsme prozkoumali množství bakterií na držadlech dávkovačů,“ vysvětluje Devon C. Cole z oddělení anesteziologie na floridské univerzitě. Výzkumníci vzali ve dvou nemocnicích vzorky z míst na dávkovačích, kde se jich lidé dotýkají nejvíce. Zatímco v jedné nemocnici se zařízení otíralo dezinfekčními ubrousky po každém vyprázdnění, v druhé dezinfekci neřešili. Odborníci sbírali vzorky každé čtyři hodiny a na konci dne zjistili, že zatímco v „čistotné“ nemocnici se zvedla kontaminace bakteriemi z jedné jednotky na 23, v druhém zařízení to bylo z jedné na 93. Poučení? Pravidelně čištěné dávkovače jsou o 75 procent méně kontaminované než ty, které během dne omývány nejsou.

Druhá studie se zaměřila na to, jak ovlivní používání antibakteriálních prostředků to, že bude mít každý zdravotník vlastní balení. Než dostali lékaři a sestry svůj dávkovač, dodržovali hygienická opatření před a po kontaktu s pacientem v 23, případně 43 procentech. Když měli vlastní gel, stouplo procento na 53, respektive 72.

„Studie dokazuje, že jednoduché opatření, jako je antibakteriální gel pro každého zdravotníka zvlášť, funguje ve vytížených zdravotnických zařízeních velmi dobře a pravděpodobně vede ke snížení kontaminace pacientů i okolí,“ shrnuje Colby L. Parks z oddělení anestezie na univerzitě ve Wisconsinu.

-mk-