Rezistence na antibiotika bude zřejmě stát v roce 2050 ročně život deseti milionů lidí – tedy více, než kolik v současnosti zabije rakovina. Zjistila to právě publikovaná britská analýza, která vznikla pod taktovkou ekonoma Jima O´Neilla. Pokud se nezačne jednat, bude účet spolu s miliony lidských životů zahrnovat také sto bilionů amerických dolarů.

 

„Jestliže nezačneme něco dělat, směřujeme k téměř nemyslitelnému scénáři, ve kterém už nefungují antibiotika a my budeme vrženi zpět do temných časů medicíny,“ říká britský premiér David Cameron, který Jima O´Neilla posouzením situace okolo antibiotické rezistence letos v červenci pověřil.

V současnosti přijde na světě o život kvůli nezabírajícím antibiotikům 700 tisíc lidí ročně. Za 35 let by ovšem stál dopad na zdraví populace dvě až 3,5 procenta ekonomické produkce. „HDP Velké Británie jsou tři biliony dolarů. Pak je tedy roční ztráta kvůli antibiotické rezistenci v roce 2050 rovna ztrátě 35 letého přínosu Británie ke světové ekonomice,“ přiblížil dopady O´Neill pro BBC.

Mohlo by vás zajímat

Analýza je založena na scénářích vytvořených výzkumníky z Rand Europe a auditory KPMG. Ti zjistili, že vůbec největší dopad bude mít rezistence na léky u bakterií E. coli, malárie a tuberkulózy. V Evropě a USA už nyní připraví odolné bakterie o život 50 tisíc lidí. Pokud se nic nezačne dít, číslo se do roku 2050 zdesetinásobí. Největší dopad na počet životů by ovšem měla antibiotická rezistence v Africe, kde by připravila o život 4,15 milionu lidí, a v Asii, kde by zemřelo 4,73 milionu lidí ročně. „V roce 2050 by tak v Nigérii jedno ze čtyř úmrtí souviselo s antibiotickou rezistencí, v Indii by to pak znamenalo dva miliony mrtvých ročně navíc,“ říká O´Neill.

Rodit císařem by byl risk

Tým, který analýzu zpracoval, poukazuje na současné podcenění možného dopadu antibiotické rezistence – nikdo nepočítá s tím, co se stane, když antibiotika přestanou zabírat. Využívají se totiž mimo jiné i kvůli prevenci infekcí po náhradě kloubů, císařském řezu, chemoterapii či transplantaci. Právě tyto zákroky ovšem stojí za produkcí několika procent světového HDP díky tomu, že zachrání lidem život a prodlouží produktivní věk – a bez antibiotik by byly vysoce riskantní či zcela neproveditelné. Porody císařským řezem tak dávají vzniknout dvěma procentům světového HDP, léky na rakovinu 0,75 procentu, náhrady kloubů 0,65 procentu a transplantace 0,1 procentu.

Výzkumníci se nyní zaměří na to, co je třeba udělat, aby se hrozící krizi zabránilo. Soustředí se proto například na to, nakolik může nebezpečný trend zvrátit změna v užívání léků, podpora vývoje nových přípravků a společný mezinárodní postup při předepisování antibiotik jak u lidí, tak u zvířat. Podle O´Neilla je přitom třeba cílit na země, jako je Čína, Indie, Rusko či Brazílie. Právě Čína bude v roce 2016 hostit summit G20, kde by se proto téma mělo nadnést.

„Díky tomu, že tým upozornil na lidské a finanční ztráty, které může nesledovaná antibiotická rezistence přinést, dal najevo, že nejde jen o zdravotní, ale také o sociální a ekonomický problém,“ podotýká Jerremy Farrar, ředitel společnosti Welcome Trust.

Odborníci zároveň poukazují na to, že řešit problém včas bude mnohem levnější, než nedělat nic. Je proto třeba zaměřit se na nové léky a vakcíny nebo alternativy v podobě využívání terapií s protilátkami. O to se snaží například Laura Piddocková, profesorka mikrobiologie z univerzity v Birminghamu. Ta pracuje na výzkumu bakterií E. coli či salmonely, které stojí za velkou částí rostoucí antibiotické rezistence. V obou případech jde o gram-negativní bakterie, které si vytvořily buněčnou stěnu sloužící jako bariéra pro léky. Pokud ovšem stěnu lék prorazí, buňka ho vypudí ven.

„Můj tým se snaží vypátrat, jak vypnout spínač, který způsobuje vypuzování léků, a snaží se také hledat molekuly, které to dokážou. Pak totiž budou bakterie opět vůči antibiotikům citlivé,“ říká Laura Piddocková. Podle ní se však do výzkumu málo investuje. „Je těžké najít léky, které budou na E. coli fungovat – je totiž přirozeně odolná. Potřebujeme investice a průmysl, který se soustředí na nové nadějné molekuly, takže se nakonec podaří problém vyřešit,“ dodává profesorka.

Celou analýzu v angličtině najdete zde.

-mk-