Elektronickou nebo tištěnou knihu? Lékaři mají jasno
Jestliže si pozdě večer zalezete do postele s e-knihou, můžete si zničit spánek a dost možná i celé zdraví, varují odborníci z Harvardovy lékařské fakulty. Porovnali totiž tištěné knihy s elektronickými , respektive „svítícími“ čtečkami e-knih. A klasické šustění papíru zvítězilo.
Vědci zjistili, že světlo z čteček e-knih vede k horší kvalitě spánku a větší únavě na druhý den ráno. Na milost ovšem vzali originální klasický Kindle, což lze patrně vztáhnout na ostatní čtečky, které mají podobné vlastnosti. Problémem je totiž přímo zářící světlo a to zejména modré, takže se varování týká všech přístrojů, které svítí do tmy a my do nich hledíme a nemůžeme se odtrhnout i když bychom už měli dávno spát. Nejen „svítící“ čtečky e-knih, ale také tablety, mobilní telefony, počítače, televize. Ostatně ve studii byl jako čtečka použit mj. iPad.
Příčina destrukce spánku a následně zdraví spočívá v našich biologických hodinách, které nejvíce narušuje právě modré světlo v době noci. Zpomaluje či brání produkci hormonu spánku melatoninu.
Mohlo by vás zajímat
Lékaři z Harvardu zamkli dvanáct lidí do spánkové laboratoře na dva týdny. Tito dobrovolníci potom strávili pět dní četbou papírových knížek a dalších pět dní si četli pomocí iPadu. Pravidelné odběry krve ukázaly, že po louskání písmenek z e-knihy se snížila produkce melatoninu. Čtenáři potřebovali více času, aby vůbec usnuli a ráno byli potom i více unaveni. Další čtečky jako Nook či Kindle Fire s podobnou vlnovou délkou světla, měly stejný dopad. Výsledky byly publikovány v časopise Proceeding of the National Academy of Sciences.
Náctiletí ohrožení spánkovým deficitem
Vedoucí studie profesor Charles Czeisler řekl BBC, že “světlo emitované většinou čteček elektronických knih svítí přímo do očí čtenáře, kdežto u tištěné knihy, nebo u originálního Kindle, jsou pouze vystaveni světlu, které odpovídá odrazu od stránek knihy“. Podle něj nedostatek spánku zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, metabolických chorob jako je obezita a cukrovka a také riziko rakoviny. „Úbytek melatoninu, který jsme viděli v této studii u účastníků, kteří používali čtečky emitující světlo, nás znepokojil,“ prohlásil profesor Czeisler.
Další vědkyně, doktorka Victoria Revellová, která zkoumá vliv světla na lidský organismus na univerzitě v Surrey, řekla BBC, že zmíněná studie je velmi zajímavá. „Měli bychom lidem doporučovat minimalizovat používání čteček emitujících světlo ve večerních hodinách, zvláště pak dospívající mládeži, která je právě tou skupinou, jež používá mobilní telefony a tablety až do pozdní noci,“ uvedla Revellová.
Náctiletí mají přirozeně opožděné biologické hodiny, které jim komplikují ranní vstávání a udržují je večer čerstvé. Profesor Czeisler proto také doporučuje se na ně zvlášť zaměřit. Vykazují totiž spánkový deficit, neboť bez ohledu na své biologické hodiny, musejí ráno vstávat do školy.
Česká stopa melatoninu
Důkaz, že biologické hodiny v mozku řídí rytmus melatoninu, podali američtí vědci David Klein a Bob Moore. Profesorka Helena Ilnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR, jako první na světě zjistila, že náhlé osvětlení zvířete v noci pozmění metabolismus melatoninu v savčí epifýze. Dalšími pokusy dovodila, že krátké osvětlení v noci nastavuje biologické hodiny v mozku, které rytmus řídí a spolu s kolegou vypracovala teorii o cyklickém řízení tvorby melatoninu.
-cik-
Tomáš Cikrt
