Křik a nadávání ze snu či dokonce poranění sebe nebo partnera – i tak může vypadat předzvěst Parkinsonovy choroby. Odborníci z neurologické kliniky 1. LF UK a VFN, kteří se věnují neurodegenerativním onemocněním, proto právě nyní spustili internetovou stránku, kde díky několika jednoduchým otázkám člověk zjistí, zda-li i on není v rizikové skupině (web najdete zde). Lékaři vyplněné dotazníky vyhodnocují a rizikové pacienty si pozvou na vyšetření.

 

„Vědci zjistili, že existují vzácnější poruchy spánku, které mohou být předzvěstí závažného onemocnění nervové soustavy. Patří mezi ně tzv. porucha chování v REM spánku,“ říká profesor Karel Šonka, zástupce přednosty Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze.

REM spánek je fáze, která se opakuje během noci vícekrát a je doprovázena dějovými a emočně podbarvenými sny. Zdravý člověk se obvykle při spaní nehýbe a není poznat, zda se mu právě něco zdá. Činnosti prováděné ve snu ve skutečnosti nevykonává, protože během REM spánku jsou fyziologicky „odpojeny“ nervové dráhy vedoucí povely ke svalům. To však neplatí v případě zmíněné poruchy chování v REM spánku, kdy se člověk viditelně pohybuje a chová podle právě probíhajícího snu.

Mohlo by vás zajímat

„Nejedná se o pouhou kuriozitu, ale o možnou předzvěst závažné nemoci. Nejde jen o to, že jedinec s touto poruchou může při prožívání snů zranit sebe nebo ublížit svému spolunocležníkovi, když se mu třeba zdají sny, v nichž bojuje s nepřítelem. Horší je, že jsou takto postižené osoby ve vyšší míře ohroženy rozvojem Parkinsonovy nemoci a dalších neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětluje profesor Šonka.

Naděje na léčbu: transplantace buněk

Včasná diagnóza a nasazení vhodné léčby přitom může pro pacienta znamenat, že bude žít stejně dlouho jako většina populace – v opačném případě však může být jeho život kratší i o deset let. Bohužel dosud na Parkinsonovu chorobu neexistuje lék, který by ji uměl vyléčit či trvale zbavit příznaků (více se dočtete zde). „Pro farmaceutický průmysl je přípravek na Parkinsonovu nemoc malým grálem, o který se snaží už desítky let. Zatím ale nebyl korunován zásadním úspěchem,“ popsal Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

To by se ale nyní mohlo změnit. Vědci z univerzity v Lundu ve Švédsku totiž v listopadu zveřejnili průlomový výzkum, v němž jsou klíčem k léčbě zárodečné kmenové buňky. Nemoc je totiž způsobena postupným zánikem mozkových buněk, které produkují dopamin – a díky kmenovým buňkám by mohlo být možné tyto mozkové buňky znovu vytvořit.

„Studie ukázala, že buňky, které vytvoříme díky kmenovým buňkám, fungují stejně dobře jako ty původní,“ řekla pro Medical News Today profesorka Malin Parmarová, která studii vedla. Metoda, při níž se nově vytvořené buňky transplantují do mozku, byla zatím vyzkoušena na krysách. „Dalším krokem bude vyprodukovat tyto buňky pro lidské použití,“ dodala Parmarová s tím, že klinické testy na pacientech by mohly začít do tří let.

-mk-