V Česku se může během roku ministr zdravotnictví bez obav kočkovat se svým kolegou z financí a o svátcích odpočívat, protože systém veřejného zdravotního pojištění funguje docela obstojně i bez nich. Britský ministr zdravotnictví Jeremy Hunt má naproti tomu zkažené Vánoce. Po horkém podzimu, kdy mu byl vyčítán finanční propad Národní zdravotní služby, nyní překročilo naštvání veřejnosti bod varu, a to i přesto, že venku klesly teploty pod nulu. Kolabuje akutní příjem nemocnic a lékaři protestují proti ohlášeným restrikcím v léčbě rakoviny a dalších vážných nemocí.

 

Již v září se objevily odhady, že na konci roku se tři čtvrtiny britských nemocnic ocitnou v červených číslech, pokud vláda nezasáhne. Deficit státního systému, tzv. Národní zdravotní služby (NHS – National Health System) se s prvními měsíci roku 2014 vyšplhal právě kvůli nemocnicím na jednu miliardu liber. I když celkový rozpočet činí asi 110 miliard liber, britské nemocnice bez mimořádné finanční dotace neumějí vyjít s penězi (v přepočtu činí britský zdravotnický rozpočet cca 3,850 biliónu korun, v Česku proteče zdravotnictvím necelých 300 miliard korun a přímo přes zdravotní pojištění 239 miliard korun).

Vláda reagovala výzkumem, který ukázal, že NHS může ušetřit právě jednu miliardu liber, když budou nemocnice lépe spravovat své budovy a řídit procesy zásobování. Některé nemocnice utratí o několik miliónů liber více, než jiná srovnatelná zdravotnická zařízení. Například Oxfordská univerzitní nemocnice by prý mohla ročně ušetřit přes 48 miliónů liber na nákladech na nemovitosti a vybavení, kdyby je snížila na průměrnou úroveň fakultních nemocnic. Kritizované nemocnice ale namítají, že by tedy stát měl říci, co je dobrá praxe, protože je tu celá řada faktorů, které ovlivňují strukturu nákladů a že z rozdílů mezi zdravotnickými zařízeními nelze dělat nějaké jednoduché ligové tabulky a následně je pak některá jmenovat a zostudit („naming and shaming“).

Mohlo by vás zajímat

Staří lidé blokují postele, nemají kam jít

Velká Británie sice očekávala obvyklé „zimní“ komplikace ve zdravotnictví, ale ony před Vánoci dorazily s takovou intenzitou, že se začíná mluvit krizi nebývalých rozměrů. Projevila se jak nedostatkem personálu v urgentní péči, tak chybějícími volnými postelemi v nemocnicích. Následky jsou dramatické. Lékařský ředitel NHS sir Bruce Keogh například přiznal, že se objevily případy, kdy někteří lidé čekají po převozu do nemocnice více než 12 hodin na vozíčku, dokud lékaři rozhodnou o tom, zda skutečně potřebují hospitalizaci. Přesněji – v listopadu 29 tisíc pacientů čekalo na vozíčku na rozhodnutí lékařů více než čtyři hodiny, včetně 26 jedinců, kteří se nemohli dočkat oněch 12 hodin.  Jenom za první prosincový týden už to bylo dalších 7760 čekajících více než čtyři hodiny. Je to nárůst o 66 procent oproti roku 2013.

A nejen to. Sanitky čekají před nemocnicí a nemohou pacienty předat lékařům akutního příjmu. Bylo spočítáno, že během pěti týdnů v 27 308 případech toto čekání trvalo minimálně 30 minut!

Celý systém je přetížen. Pacienti vyššího věku zašpuntovali nemocnice, jsou to takzvaní „bed blockers“, tedy ti, kteří blokují postele pro nové pacienty. Stává se, že tráví v nemocnici celý rok.  Sir Keogh napsal manažerům nemocnic, aby vyhlásili čekání na vozíčku nulovou toleranci. Jenže to se snadno napíše na papír, obtížněji realizuje v praxi. Nikdo si neví se starými lidmi rady, často nemají kam jít, není pro ně zajištěna domácí péče, oni sami, nebo jejich příbuzní, nechtějí, nemocnici opustit. Britové si spočítali, že jeden „ucpávač postelí“, tedy„bed blocker“ stojí jejich zdravotnictví každý den 264 liber. Během pěti týdnů přelomu listopadu a prosince bylo 95 831 postelí obsazených, zejména pacienty, které nebylo množné propustit domů proto, že pro ně nebyla zajištěna navazující podpora sociální či dlouhodobé péče. Je to nárůst o 24 procent proti roku 2013. Dalších více než 15 tisíc postelí blokovali pacienti s různými virovými onemocněními, průjmem a zvracením. V meziročním srovnání také proto vzrostl počet zrušených akutních operací o 17 procent a posunutí plánovaných operací o 11 procent.

Mark Poster, šéf kolegia Britské lékařské společnosti, prohlásil: „Praktičtí lékaři jsou pod neudržitelným tlakem, nemocnice jsou plné a investice do sociální péče jsou osekány.“ A stínový ministr zdravotnictví Andy Burnham  si přisadil: „Tyto Vánoce uvízl v nemocnicích rekordní počet starých lidí, kteří by spíše měli být doma se svými rodinami. Je to smutný odraz systému, který praská ve švech a je ohrožen přetížením.“

Řádný ministr zdravotnictví Jeremy Hunt ovšem namítá: „Víme, že NHS má více práce, než kdykoliv předtím, ale poslali jsme na tuto zimu extra 700 miliónů liber pro tisíce lékařů, sester a postelí.“

Jeďte do nemocnice taxíkem, radí starosta

Londýnský starosta Boris Johnson vyzval obyvatele hlavního města, aby v případě, že je během svátků postihlo jenom vymknutí kotníku nebo nějaký jiný lehký úraz, nevytáčeli rychlou záchrannou službu na čísle 999, ale zavolali si taxík.  „Vzkaz je jednoduchý – slavte odpovědně a volejte sanitku jenom při skutečné naléhavosti,“ řekl starosta novinářům. Požadavky na příjezd záchranné služby v prosinci stouply o 16 procent oproti stejnému měsíci minulého roku.

Stínový ministr zdravotnictví Andy Burnham řekl, že každý rok záchranky nestíhají přijet včas k nejzávažnějším případům a služba se potýká s nedostatkem záchranářů- paramediků. V Británii jich chybí na tři tisíce. Uvažuje se o náboru ze zahraničí, zejména z Polska, protože tam mají zhruba stejnou kvalifikaci a zkušenosti jako jejich britští kolegové.

Profesor Keith Willett, ředitel úseku akutní péče NHS, tvrdí, že jedním z hlavních důvodů přetíženosti záchranné služby je osamělost starých lidí. Podle charitativní organizace Age UK se samoty o Vánocích bojí 400 tisíc lidí starších 65 let. V Anglii žije 51 procent lidí starších 75 let osamoceně a pět miliónů seniorů říká, že jejich hlavním společníkem je televize. Sociální izolace má zhoubný vliv na tělesné zdraví. Studie ukazují, že nedostatek společenských kontaktů může být příčinou předčasné smrti stejně, jako když někdo vykouří 15 cigaret denně.

Lékaři varují: Nemocní budou umírat zbytečně

Jen co přejdou Vánoce, dolehne na ministra a celou Národní zdravotní službu tíže dalšího problému.  Lékaři, kteří poskytují specializovanou špičkovou péči, jsou rozzlobení a varují, že budou zbytečně umírat pacienti. Více než 300 lékařů-specialistů podepsalo dopis určený NHS, v němž kritizují kontroverzní návrhy na hrazení péče v příštím roce. Nemocnice totiž mají léčit jen tolik pacientů, kolik mají naplánováno. Pokud u specializované péče překročí limit, budou jim náklady u každého případu navíc hrazeny jenom z poloviny.  Toto opatření má prý ušetřit peníze i směrovat specialisty k vyšší efektivitě při utrácení veřejných zdrojů.

Jenže právě tito specialisté varují, že budou umírat pacienti na čekacích listinách, přestože se dá těmto úmrtím předejít, nebo se jejich nemoc během čekání na léčbu zbytečně prudce zhorší. „Klinické důsledky dlouhé čekací doby a nižší kvality služeb pro pacienty například se srdečními nemocemi, postižením jater, leukémií a rakovinou, budou vážné. Zbytečně bude trpět významný počet pacientů, například těch, kteří budou nakonec potřebovat rozsáhlejší operaci, protože během čekání jejich rakovina postupovala dál,“ varuje hlavní autor dopisu David Rosser, lékařský ředitel nemocničního trustu z Birminghamu a dodává: „Nabízí to nemocnicím jenom dvě možnosti, odepřít těmto pacientům léčbu, nebo je léčit i přes finanční ztrátu.“

O návrhu se v těchto dnech horečně jedná. Bez ohledu na výsledek, je zřejmé, že obrovské problémy Národní zdravotní služby budou dále přetrvávat a ani případná šťavnatá finanční injekce je nevyřeší.

-cik-