Šest z deseti zdravotníků se někdy při práci poranilo o jehlu či jiný ostrý předmět, více než třetina jich však událost nenahlásila nebo ji oznámila jen někdy. Zjistil to průzkum Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků (POUZP) probíhající letos na podzim mezi téměř osmi sty pracovníky ve zdravotnictví. Vůbec nejčastěji se při práci poraní sestry – celkem 62 procent jich v průzkumu přiznalo, že už se o ostrý předmět někdy zranilo, většinou při odběrech krve, manipulaci s ampulemi, šití či řezání. Vystavily se tak vysokému riziku nákazy závažnými onemocněními, jako HIV či hepatitida B a C.
„Přesto v českém zdravotnictví neexistuje systém, který by umožnil jednotně sbírat potřebná data v jednotlivých zdravotnických zařízeních a frekvenci poranění ostrými předměty průběžně monitorovat. Vytvoření takového systému předpokládá i směrnice 2010/32/EU o poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Pokud by byl takový systém zaveden, bylo by jednodušší definovat preventivní opatření směřující ke snížení počtu poraněných zdravotnických pracovníků v budoucnu. To by potenciálně mohlo napomoci ke snížení počtu poranění ostrými předměty a dále také ke snížení nepřímých nákladů, jako náklady spojené s nepřítomností pracovníka, na pracovišti po dobu léčby následků poraněním ostrým předmětem,“ uvádí Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků.
Podle průzkumu potvrdilo 87 procent zdravotníků, že někdy došlo na jejich pracovišti k poranění o ostrý předmět, 58 procent jich pak mělo vlastní zkušenost. Celkem 94 procent jich přitom vědělo, jaká jsou rizika spojená s takovýmto poraněním. A přestože naprostá většina věděla i o existenci ochranných pomůcek na pracovišti, za každých okolností je používá jen 69 procent zdravotníků.
Mohlo by vás zajímat
Na vině je někdy strach z vyhazovu
Téměř ve všech zdravotnických zařízeních také existuje systém hlášení nebo standard řešení poranění ostrými předměty, pokaždé ale zranění nahlásilo pouze 65 procent zdravotníků. 38 procent se navíc domnívá, že jejich kolegové poranění nenahlašují nebo tak činí jen někdy. K oznámení se většinou zdravotníci odhodlají tehdy, když si nejsou jisti zdrojem ostrého předmětu, existuje riziko poškození zdraví, předmět je kontaminovaný nebo je poranění vážné.
„Zdravotnický personál má zákonnou povinnost hlásit každé takové poranění, jelikož v okamžiku, kdy k poranění dojde, není možné spolehlivě ohodnotit riziko možné nákazy. Jedním z důvodů nenahlašování jsou také obavy, že se o něm dozvědí kolegové či nadřízení a situace vyústí ve ztrátu zaměstnání,“ zdůvodňuje Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků. „Jako vhodné řešení se jeví snížení počtu poraněných hned na vstupu, tedy ochránit zdravotnické pracovníky před tím, aby k poranění vůbec došlo. V tomto ohledu hodnotí respondenti velice pozitivně používání bezpečnostních ochranných pomůcek, které podle 95 procent dotázaných pomáhají riziko poranění ostrým předmětem významně snížit. I přestože je používání těchto pomůcek vyžadováno evropskou legislativou, konkrétně Směrnicí 2010/32/EU, pracovníci je často využívají pouze v případech, kdy jsou pacienti identifikováni jako infekční nebo náležící do některé z rizikových skupin. Tento stav rozhodně není dostačující. Problematika poranění ostrými předměty ovlivňuje nejen zdraví personálu zdravotnických zařízení, ale také samotných pacientů. Pravidelná osvěta a prevence vzniku poranění jsou nejúčinnější způsoby, jakými lze rizika vyplývající z poranění ostrým předmětem účinně minimalizovat a ochránit celou společnost před jejich následky,“ doplňuje unie.
Problém řeší pracovní skupina
Problém s rizikem poranění už na ministerstvu řeší nedávno ustavená pracovní skupina, která se poprvé sešla na konci listopadu. „Skupina se sešla s cílem prodiskutovat možnosti lepší implementace směrnice Evropského parlamentu 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty. Výsledkem prvního jednání je shoda nad možností vydání metodického pokynu, který by měl být vydán prostřednictvím ministerstva zdravotnictví, jmenovitě hlavní sestrou ČR Alenou Šmídovou. Návrh metodického pokynu k připomínkování připraví POUZP ještě do konce letošního roku, po připomínkování začátkem příštího roku bude pak dále postupováno ve spolupráci s MZ,“ uvádí předseda POUZP Tomáš Válek.
Od letošního února byl také spuštěn sběr dat z hygienických stanic pro ministerstvo. Do té doby existují údaje jen o případech, kdy se jednalo o pracovní úrazy s neschopností delší než tři pracovní dny. Unie však poukazuje na to, že velký problém u poranění ostrými předměty je hlavně v jejich nenahlašování, takže sebraná data nemusí korespondovat s realitou.
Milion poranění v EU
S problémem ohledně poranění o ostré předměty se pochopitelně nepotýká jen Česko. „Odhaduje se, že v Evropě se každý rok objeví milion případů poranění o jehlu. Ohroženi přitom nejsou jen zdravotníci. V největším riziku jsou zdravotní sestry v akutní péči, ovšem zranění mohou utrpět i další pracovníci, např. pomocné síly jako uklízeči či zaměstnanci prádelny,“ uvádí Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci. Data z celoevropského průzkumu provedeného European Biosafety Network z konce roku 2013 pak uvádí, že 41 procent zdravotnických pracovníků bylo zraněno ostrým předmětem, přičemž v Evropě je zhruba 21 milionů zaměstnanců ve zdravotnictví.
Detailně je problematika sledována např. v Německu, kde se podle průzkumu prováděného v letech 2006 až 2007 někdy o jehlu poranila necelá třetina zdravotníků. Důvodem přitom byl ve 40 procentech časový pres, v dalších 40 procentech únava a v pěti procentech nezkušenost. Celé polovině případů by se tak podle odborníků dalo s vysokou pravděpodobností předejít, pouhé čtvrtině pak zabránit nejde.
Bezpečnost práce zdravotníků řeší i v USA, kde se odhaduje počet poranění o jehlu na 800 tisíc ročně. Přes tisíc pracovníků se tam kvůli poranění nakazí hepatitidou, HIV či některou z dalších dvaceti chorob, k nimž patří malárie, syfilis, herpes či zlatý stafylokok. K celým 86 procentům nákaz HIV během zaměstnání dojde právě kvůli poranění se o jehlu.
Na prvním místě je ránu umýt
Jak by se měl zdravotník zachovat ve chvíli, kdy k poranění dojde? Podle britských a amerických doporučení by měl na prvním místě okamžitě ránu řádně vymýt čistou vodou a mýdlem. Následně by měl incident okamžitě nahlásit, začít užívat postexpoziční profylaxi HIV a podstoupit opakovanou sérii testů, aby se vyloučila jakákoliv nákaza.
„Paragraf 75b zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví nařizuje poskytovateli zdravotních služeb bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici, takováto poranění. Ten poté rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad poraněním pracovníkem. Poskytovatel by dále měl o poraněného pracovníka postarat v souladu se systémem epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce podle vyhlášky č. 472/2008 Sb.,“ doplňuje k pravidlům v ČR POUZP.
Michaela Koubová
