Mnozí rodiče dětí s autismem a dalšími postiženími i dospělí s handicapem si stěžují na přiznávání příspěvku na péči. Podle nich příslušné úřady velmi často plný nárok neuznají a přidělují nižší dávku, žadatelé neuspějí ani při odvolání. Na tiskové konferenci to včera řekli zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP), organizace rodičů handicapovaných dětí proPas i matka chlapce s autismem. Ta se zatím nedomohla zvýšení příspěvku, i když jí dvakrát dal za pravdu soud. Ministerstvo práce podle svého mluvčího Petra Habáně s organizacemi postižených jedná, sporné případy chce prověřit.
Příspěvek na péči se vyplácí ve čtyřech stupních podle závislosti na pomoci. Pro dítě činí 3000 korun, ve druhém stupni je to 6000 korun, ve třetím pak 9000 a v posledním 12.000 korun. Dospělý může dostat 800, 4000, 8000 a 12.000 korun měsíčně. Posudkoví lékaři se zaměřují na deset základních oblastí. Hodnotí třeba to, jak je člověk schopen orientovat se, komunikovat, zda zvládne osobní hygienu, sám jíst či pečovat o zdraví a domácnost.
„Při žádosti o příspěvek na péči úřady neuznávají pomoc při základních kritériích, jako je mobilita, komunikace a orientace. Kdyby je dítě zvládalo, nemělo by autistickou diagnózu,“ řekla předsedkyně sdružení proPas Petra Valentová. Podle ní posudková komise často právě autismus neuzná, podle ní má dítě poruchy chování. Když se pak rodiče odvolají, původně přiznaná kritéria úřad změní, na vyšší dávku ale rodina nedosáhne.
Organizace proPAS se na situaci ptala 101 rodičů. „Třetina měla problém s odvoláním. Opravdu se bojí. Jsou rádi, že jim byl přiznán aspoň druhý stupeň příspěvku. Mají strach, že jim ho úřady odeberou,“ řekla Valentová.
Podle Habáně ministerstvo s organizacemi postižených jedná. Poslední schůzka se konala tento týden. Konkrétní případy, na které zástupci rodičů či postižených poukazují, pracovníci resortu prověří.
O tři postižené děti se stará i Blanka Krouzová. Jejímu autistickému synovi úřad přiznal nejnižší příspěvek. Odvolala se, ale neuspěla. Podala proto správní žalobu. „Ta byla úspěšná. Krajský soud rozhodnutí zrušil a vrátil. Ministerstvo práce to ale ignorovalo a trvalo na prvním stupni příspěvku,“ popsala Krouzová. K soudu šla znovu, opět uspěla. Nyní se čeká na stanovisko resortu práce. Mezitím úřady letos při přezkumu přiznaly hochovi příspěvek vyšší. Matka se teď obává, že o něj nyní přijde.
O příspěvcích rozhodují úřady práce, o invalidních důchodech správa sociálního zabezpečení. Podle předsedy NRZP Václava Krásy instituce svým postupem porušují správní řád. „Odvolací orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele. Při odvolání ho přitom velmi často potrestá tím, že mu původně přiznanou dávku či invalidní důchod neupraví, nebo dokonce sníží,“ uvedl Krása.
Příslušné odbory ministerstva jsou naopak přesvědčeny o tom, že resort správní řád neporušuje. Podle něj rada stížnosti na postup úřadů dostává od handicapovaných či jejich pečovatelů stále častěji. Krása míní, že posudkových lékařů je málo a případům se nestíhají věnovat, posuzování tak bývá jen administrativní. Připustil, že důvodem přiznávání nižších dávek může být ale i snaha o úspory.
Podle Habáně ministerstvo jedná s úřady o změně přístupu. Posudková služba by měla dělat kontrol méně. „Kontrolní lékařské prohlídky by měly být prováděny ve skutečně odůvodněných případech, což zátěž posudkové služby sníží,“ uvedl mluvčí. Podle něj by posudkoví lékaři v budoucnu měli víc využívat informace od lékařů, kteří se o žadatele o příspěvek starají. Vzniknout by mohl nový tiskopis, do něhož by doktoři údaje zapisovali.
-čtk-
