Senát odmítl lázeňskou novelou zavést povinnost pojišťoven zveřejňovat smlouvy s poskytovateli zdravotní péče. Označil to za nepřipravený přílepek. Situaci lázní, jimž by tak počátkem roku chyběl nový indikační seznam lázeňské péče, včera téměř jednomyslně doporučil řešit přechodnou úpravou. Návrh musí znovu posoudit sněmovna. Pokud by poslanci chtěli prosadit svou verzi, museli by ji přijmout do konce roku a prezident včas podepsat. Šéf Svazu léčebných lázní Eduard Bláha řekl, že odmítnutí zákona bude pro lázně nepříjemné, ale chápe ho.
Horní komora navrhla z novely vypustit pasáž poslance KDU-ČSL Ludvíka Hovorky, podle níž by pojišťovny byly povinny do měsíce od uzavření zveřejnit smlouvy s poskytovateli zdravotní péče. Senátní kritiku svého návrhu už v úterý odmítl. „Zveřejňování smluv se musejí obávat zejména ti podnikatelé ve zdravotnictví, kteří od pojišťoven získávají cestou nadstandardních dodatků neoprávněné výhody,“ prohlásil.
Předseda senátního zdravotnického výboru Jan Žaloudík (ČSSD) uvedl, že jde o „přílepek ve dvou větách a třech slovech“, který by měl napravovat poměry ve financování zdravotnictví. Poukázal na to, že pasáž neřeší například ochranu osobních údajů. Připomněl, že proti ustanovení se postavili lékařská i stomatologická komora či ambulantní specialisté.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) přesvědčil jen šest senátorů, aby novelu schválili beze změn v zájmu lázní. S argumenty Žaloudíka proti Hovorkovu návrhu však souhlasil. Uvedl, že propracovanější návrh ministerstva k transparentnosti smluv nyní projednávají pracovní komise Legislativní rady vlády. Návrh podle něj zavede i sankce, s nimiž Hovorkův návrh nepočítá. Se senátní verzí nakonec souhlasil. „Udělám všechno pro to, abychom ty dopady (na lázeňskou péči) minimalizovali,“ řekl.
Podle prezidenta Svazu léčebných lázní Bláhy neschválení zákona v Senátu bude pro lázně nepříjemné, i když důvody odmítnutí chápe. „Od 1. ledna tu bude vakuum, kdy nebude jasné, čím se předepsání lázní má řídit. A pacient nebude mít žádnou právní oporu, když mu revizní lékař lázně neschválí, ani co se týče délky a podobně. Důvod přitom s lázněmi nemá nic společného,“ řekl.
„Toto vakuum je velmi nepříjemné, ale musíme říct pacientům, že lékař má právo jim lázně předepsat a revizní lékař jej má schválit. Akorát k tomu nemá podklad, má se řídit vlastní úvahou a pacient nemá dovolání. Ten měsíc bude nepříjemný, ale snad ne tak hrozný,“ řekl Bláha.
Lázeňství dostávalo v předchozích letech ze zdravotního pojištění ročně téměř tři miliardy korun, výdaje postupně klesly až ke dvěma miliardám s tím, jak pobytů ubývalo. Změna mu má vrátit půlmiliardu korun ročně, o kterou přišlo omezující vyhláškou z roku 2012. Ústavní soud předpis zrušil, nechal ho platný jen do konce letošního roku. Novela mimo jiné umožní, aby pacienti po závažné operaci nebo s těžkou chronickou nemocí mohli jet do lázní na účet zdravotní pojišťovny nejméně na čtyři týdny místo nynějších tří. Při těžkých a závažných nemocech by léčba trvala po dobu nutnou k vyléčení, nebylo by už časové omezení.
Zdravotně postižení dostanou novou průkazku automaticky
Lázeňská novela a přílepek poslance Hovorky není jediné, čím se včera Senát zabýval. Průkazy zdravotně postižených, které byly vydány do letošního roku, se budou nově měnit za nové automaticky. Nebude k tomu nutné opětovné posuzování zdravotního stavu zjevně handicapovaného nebo správní řízení. Změnu přinese vládní novela, kterou Senát téměř jednomyslně schválil. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Ministerstvo práce a sociálních věcí změnu zdůvodnilo tím, že nutnost lékařského přezkumu je nadbytečná a pro postižené zatěžující. Výměna průkazů je podle ministerstva náročná i pro stát. Jen posudkoví lékaři vyčíslili podle dřívějších informací náklady na 57 milionů korun.
Vydávání průkazů změnila sociální reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Průkazy, které dokládaly nárok na určité výhody, měly platit jen do konce roku 2015. Novela stanovuje postup, jak se budou nynější typy průkazů měnit. Místo dřívějších TP, ZTP a ZTP/P úřady od roku 2012 vydávaly průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP). Jako průkaz měla sloužit také již zrušená sociální karta. Od letoška úřady lidem průkaz vymění až poté, co jejich stav zhodnotí posudkoví lékaři správy sociálního zabezpečení. Od příštího roku by proto podle návrhu úředníci měli držitelům nová průkaz dát automaticky. Lidé by měli mít nárok na stejný typ průkazu, jaký měli v minulosti, tedy TP, ZTP či ZTP/P. Na průkazu by nově nemělo být rodné číslo, ale jen datum narození. Symboly některých postižení, například hluchota či hluchoslepota, by na ní byly jen tehdy, pokud by o to člověk požádal. Podmínkou přidělení příspěvku na mobilitu by už také nemělo být držení průkazky, ale nárok na ni. Lidé se tak dostanou k dávce dříve – stát jim ji bude moci začít vyplácet ještě před tím, než dostanou průkaz.
-čtk-
