Nechte odsouzené lékaře za mřížemi pracovat v oboru, volá prezident České lékařské komory Milan Kubek. Je to příliš riskantní a nebezpečné, zní odpověď ministerstva spravedlnosti. Varianta, kterou už rok umožňuje zákon jak ve výkonu trestu, tak u vazby, se tak praktického naplnění ještě nějakou dobu nejspíš nedočká.
Milan Kubek zmínil zaměstnávání lékařů ve věznicích jako jeden z bodů svého bilančního projevu na sjezdu ČLK loni v listopadu. Ve stejné době napsal dopis ministryni spravedlnosti Heleně Válkové (ANO), v níž ji žádal o informaci, jak ministerstvo naplňuje platnou legislativu v této oblasti. Kubkova představa je taková, že by lékaři měli mít možnost ve věznicích pracovat, pokud nebyli odsouzeni za čin spojený s výkonem lékařské praxe.
Zákon to umožňuje, ale zároveň to věznicím přímo neukládá. Novela zákona o výkonu trestu od 1. ledna 2014 stanoví, že „při zaměstnávání a vzdělávání odsouzených věznice zajišťuje zařazování odsouzených do práce odpovídající jejich zdravotní způsobilosti s přihlédnutím k jejich odborným znalostem a dovednostem včetně způsobilosti poskytovat zdravotní služby“.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková ovšem upozorňuje, že zaměstnávání odsouzených lékařů je spojeno se závažnými právními a bezpečnostními riziky, před kterými ministerstvo varovalo už při projednávání zmíněné novely ve sněmovně. Ustanovení, kterému se přezdívá lex Rath, byl do zákona vložen pozměňujícím návrhem výboru pro obranu.
Jak Válková píše v dopise, kterým reaguje na Kubkovu žádost, zákon přímo neukládá Vězeňské službě povinnost zařazovat lékaře do práce ve zdravotnických profesích. „Věznice pouze přihlíží k jejich odborným znalostem a dovednostem, stejně jako u ostatních odsouzených,“ píše ministryně.
Vězeňská služba sice dlouhodobě trpí spíše nedostatkem lékařů, protože nemůže nabídnout na trhu práce srovnatelné podmínky, odsouzení by jí ale stejně příliš nepomohli. Podle aktuálních čísel je nyní ve výkonu trestu pouze 9 lékařů a dalších 35 zdravotnických pracovníků, podobně u mezi vazebně stíhanými jsou jen tři lékaři další 4 zdravotničtí pracovníci.
Válková vyjmenovává konkrétní rizika, která by zaměstnání lékařů přineslo. Píše, že by zaměstnávání odsouzených právně zavazovalo Vězeňskou službu, například při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti vězněných osob, při řízeních o žádostech o udělení milosti nebo vydávání lékařských posudků. „Nelze akceptovat situaci, kdy nelékařskému zaměstnanci Vězeňské služby bude udělovat pokyny odsouzený,“ namítá Válková.
Další problémy by mohly nastat při vyúčtování poskytnutých zdravotních služeb pojišťovnám. V uzavřených smlouvách jsou totiž příslušní lékaři Vězeňské služby vždy uváděni jmenovitě. „Odsouzení by kromě toho získali zneužitelný přístup k lékům, k citlivým osobním údajům vězněných osob, ke komunikačním prostředkům a podobně,“ varuje ministryně spravedlnosti.
Na nemožnost pracovat v oboru si během svého vazebního stíhání stěžoval například bývalý ministr zdravotnictví a středočeský hejtman David Rath. „Aby byla možnost pracovat, udržet si pracovní návyky. Pro řadu déle vazebně stíhaných je to velice důležité,“ citoval jeho slova předloni na jaře deník Blesk.
Robert Malecký
(článek vyšel na sesterském webu Česká justice.cz)
