Metuzalém a Makropulos, octomilky z Bernu a další malé velké zprávy
Dlouhověké octomilky. Robočlověk nebo člověkorobot? Slunce zkracuje život. Cvičení ve dvou je efektivnější. Dost bylo pizzy!
Mohlo by vás zajímat
ŠVÝCARŠTÍ VĚDCI PRODLOUŽILI ŽIVOT OCTOMILKÁM
Eduardo Moreno z Institutu buněčné biologie a jeho kolegové objevili způsob, jak prodloužit život octomilkám, založený na podpoře výběru buněk v těle podle jejich kondice. Stačí octomilkám aktivovat gen, který likviduje buňky ve špatné kondici. Úspěchem tohoto experimentu se nabízejí nové možnosti pro vývoj terapií proti lidskému stárnutí.
Sedmatřicet bilionů buněk, které tvoří každé lidské tělo, musí vzdorovat mnoha nepříznivým vlivům. Jednotlivé buňky ale přitom nejsou poškozeny stejně. Podle Morenase se jako výhodná strategie k oddálení stárnutí jeví sbaha buňky rozlišit podle stupně poškození a ty poškozenější jednoduše likvidovat.
Vědci si svou hypotézu prověřili na octomilkách. Povedlo se jim odhalit gen, který se u octomilek aktivuje v buňkách s horší kondicí. Pojmenovali ho ahuizotl, po aztéckém psím démonovi s rukou místo ohonu, který topil lidi.
Za normálních okolností jsou v každé buňce octomilky dvě kopie tohoto genu. Švýcaři do ní vložili jednu kopii navíc a tím podstatně vylepšili schopnost organismu octomilek zbavovat se poškozených buněk. Podle Morena byly důsledky jejich manipulace zcela fascinující. Octomilky byly zdravější, pomaleji stárly a žily o polovinu déle než ty neupravené. Cesta k pomalejšímu stárnutí by se podobným způsobem mohla otevírat i pro člověka – jestli o něco takového tedy vlastně máme stát.
BIONICKÝ MUŽ STÁL MILION DOLARŮ, A TO MU CHYBÍ ČÁST VNITŘNOSTÍ
Inženýři ze společnosti Shadow Robot Co. ve Velké Británii se rozhodli nevytvářet z člověka robota, ale z robota člověka. Jejich cílem bylo vytvořit z umělých končetin a orgánů „lidskou bytost“. Projekt vedli Rich Walker a Matthew Godden. Vzorem pro prvního bionického muže se stal Bertolt Meyer, který sám používá bionickou ruku.
Bionický muž nazvaný REX je tvořen nejmodernějšími lidskými protézami. Ruce REXe, iLIMB, jsou stejné, jako nosí jeho vzor Bertolt Meyer. Mají otočná zápěstí a motory v každém prstu. Ruce tak mají relativně vysokou citlivost a přesnost úchopu. Nohy byly vytvořené v Massachusettském technologickém institutu bioinženýrem Hughem Herrem. REX má téměř všechny důležité vnitřní orgány. Umělé srdce, krev, plíce s průdušnicemi, slinivku, slezinu, ledviny a funkční oběhový systém. Tento model umělého srdce byl implantován již více než 100 lidem a umožnil jim tak prodloužit dobu života až do transplantace srdce. Oběhový systém vytvořil Alex Seifalian z univerzity v Londýně. Tepny a žíly jsou vyrobené z polymeru, který je vhodný k výrobě i jiných syntetických orgánů.
Mozek napodobuje jen minimální funkce lidského mozku. Oči mu nahrazují retinální protézy. Byl mu implantován kochleární implantát a nainstalován jednoduchý systém rozpoznávání řeči. Aby však nebyla komunikace s ním pouze jednostranná a mohl i on na základní úrovni odpovídat, nainstalovali mu propracovaný program, díky kterému je schopen konverzovat.
Výsledný „muž“ chodí, mluví, zřetelně mu bije srdce, ale člověk to přesto není. Je jen směsicí smontovaných umělých částí těla. Tým měl navíc na jeho sestavení šest týdnů, což věru není mnoho. REX stál milion dolarů – nakolik dobře to byly vynaložené prostředky, se teprve ukáže. Rozhodně si ale můžeme klidně říct, že se za milion dolarů dá udělat taky spousta daleko hloupějších věcí.
SLUNEČNÍ ZÁŘE ZKRACUJE LIDSKÝ ŽIVOT O CELÉ ROKY
Norští vědci analyzovali záznamy o obyvatelích Trondheimu a okolí narozených mezi léty 1676 až 1878. Zjistili, že lidé narození v období nižší sluneční aktivity (slunečního minima) v průměru žili o pět let déle než ti, kdo přišli na svět v období slunečního maxima.
Analýza tvrdí, že hlavní rozdíl byl v dětské úmrtnosti – tedy v pravděpodobnosti dožití se dospělosti. Sluneční efekt byl přitom vyšší u dívek než u chlapců. Odděleně byli hodnoceni bohatí a chudí. U chudých žen „špatné“ datum narození také snižovalo plodnost, u mužů a bohatých žen nikoliv. Celkem bylo do studie zahrnuto 8 600 lidí, o nichž byly k dispozici spolehlivé záznamy.
Sluneční maxima negativně působí kvůli tomu, že při nich na Zem dopadá více ultrafialového záření. Vlastní mechanismus by mohl souviset třeba s následným rozkladem vitamínu B9. Možná u bohatších byl efekt menší, protože si mohli dovolit kvalitnější stravu. Není přitom jasné, zda primárně škodilo vystavení ženy v těhotenství nebo až narozeného dítěte, což by se ale mělo dát zjistit přesnější analýzou dat.
Dnes by podobný efekt mohl ještě větší kvůli úbytku ochranného ozónu, na druhé straně ale nemusí být žádný, alespoň tam, kde je k dispozici moderní medicína a kvalitní strava. Jak už to tak bývá, prostě je lepší být bohatý a zdravý než chudý a nemocný.
LIDÉ, KTEŘÍ CVIČÍ V PÁRU, JSOU PŘI NABÍRÁNÍ KONDICE ÚSPĚŠNĚJŠÍ
Lidé, kteří se rozhodnou cvičit ve dvou, mají větší šanci dosáhnout cílů, které si vytyčili. Pro všechny kdo se v rámci novoroční kocoviny rozhodli dělat něco pro svoje zdraví a teď se mátožně snaží dokopat do posilovny je to docela užitečná informace.
Vyšší efektivitu cvičení ve dvou prokázala studie, která proběhla ve Velké Británii. Vytrvalost, ztráta tuku, nabývání svalové hmoty – v tom všem byly páry efektivnější než vlci samotáři. Největší výhodu přitom mají páry, které spolu žijí.
Celkem ve Velké Británii sledovali 3700 párů, u kterých se zjistilo, že se navzájem výhodně „hecují“ nejen k tomu, aby cvičení nezanedbávali, ale také aby změnili nezdravé stravovací a vůbec životní návyky. Osvědčilo se také plnění drobných cílů jako je, podle výzkumníků, shození dvou kilogramů váhy. Mezi drobné cíle výzkumníci zařadili také „přestat kouřit“. Autora digestu by jako kuřáka zajímalo, co výzkumníci považují za velký cíl. Ačkoliv – radši snad ani ne.
Mimochodem – jiná studie vyústila v docela zajímavé shrnutí důvodů, proč je zdravější žít v páru než být single.
HORŠÍ NEŽ HAMBURGERY JE PIZZA, ŘÍKAJÍ AMERIČTÍ DIETOLOGOVÉ
Dlouho platilo za všeobecnou pravdu, že za obezitu amerických děcek může jejich nezřízená žravost hamburgerů nebo toho, co za ně vydávají v McDonaldově rychlém občerstvení. Nemůže.
Alespoň to tvrdí američtí dietologové. Podle těch se na vyžranosti amerických dětí daleko větší měrou než karbanátky v housce podílí pizza (nebo to, co za ni ve Spojených státech vydávají, že ano). Klasická americká pizza má totiž velmi velmi tlusté těsto a obloha bývá především, dietologicky odborně řečeno, strašně mastná. Přesto v Americe platí, že pizza je zdravé jídlo. Dietologové proto americké rodiče vyzvali, aby svým dětem v jejich vlastním zájmu začali k jídlu dávat především zeleninovou stravu, například saláty z čerstvé zeleniny.
Autor digestu si dovoluje dopředu odhadnout, na čem celá akce ztroskotá: v doporučení rodičům totiž nikde není ani slovo o tom, že by salát neměl obsahovat majonézu, krutóny a slaninu.
Ondřej Fér
Tomáš Cikrt
