Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) poslal do mezirezortního připomínkového řízení materiál, v němž navrhuje vládě, aby zrušila privatizaci Janských Lázní. Podobný krok navrhuje i v případě Horských lázní Karlova Studánka. Oba státní podniky hodlá vyjmout z režimu zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Ministerstvo financí ovšem proti tomu má výhrady.
Janské Lázně slouží dětem s obrnou
Státní léčebné lázně Janské Lázně byly zařazeny do privatizace již v roce 1995. V roce 1997 tehdejší vláda Václava Klause (ODS) schválila přímý prodej lázní společnosti Česká lázeňská, a.s., kterou založil management lázní. Kupní smlouva s Fondem národního majetku ČR ovšem nakonec nebyla uzavřena. V roce 1999, to už za vlády Miloše Zemana (ČSSD), byly lázně z privatizace vyjmuty. Následně vláda téhož premiéra v roce 2001 modifikovala usnesení z roku 1999 a lázně se dostaly do kolonky „ privatizace pozastavena“. V roce 2009 však pravicová vláda Mirka Topolánka (za ministryně Daniely Filipiové, oba ODS) rozhodla, že privatizace může pokračovat.
Podle Němečkova materiálu jsou Janské Lázně „ojedinělým poskytovatelem péče“, který zajišťuje léčbu jak dospělých pacientů (například s nervovými a pohybovými poruchami), tak především malých pacientů s dětskou mozkovou obrnou (v léčebně Vesna). „Přestože v populaci České republiky ubývá počet dětí a pacientů dispenzarizovaných s touto nemocí, je nezbytné, aby bylo zachováno zdravotnické zařízení, kde je léčba tohoto onemocnění zajištěna,“ píše se v návrhu ministerstva. Úřad se obává, že by se nestátní subjekt zaměřoval na méně závažná onemocnění, na která by nepotřeboval tolik personálu a dosáhl tak rychlejší návratnosti finančních prostředků.
Vyhlášené klima v Karlově Studánce
Státní léčebné lázně Karlova Studánka byly zařazeny do privatizace už v roce 1991, když české vládě předsedal Petr Pithart (OF). Jenže pak Řád bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě uplatnil restituční nárok a privatizace byla pozastavena. Následovalo vyjmutí z privatizace v roce 1999 a v roce 2001 zařazení opět mezi pozastavené privatizace. V roce 1998 řád podal žalobu na navrácení majetku, ale v roce 2009 ji vzal zpět a tak pominuly i důvody bránit privatizaci. Na podzim roku 2013 byl změněn název na Horské lázně Karlova Studánka, s.p..
Lázně jsou vyhlášené klimatickými podmínkami. Léčí se zde nemocí dýchacího ústrojí, některé nemoci oběhového ústroj a další.
„Vzhledem k atraktivitě lokality se v lázeňském místě objevují intenzivní snahy o komerční využití bezprostředního okolí lázeňských zařízení, jimž Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s vedením lázní doposud dokázalo čelit. Je reálná obava, že soukromý vlastník by využíval objekty pro léčbu nemocných s méně závažným zdravotním postižením,“ píše ministerstvo zdravotnictví.
V listopadu 2013 podal řád výzvu k vydání nemovitých a movitých věcí dle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi. Lázně předložené doklady posoudily a neuznaly. Ministerstvo ale předpokládá, že řád uplatní nárok na vydání věci u soudu
Problém s ministerstvem financí?
Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro privatizaci majetku státu. Proto by měla materiál o lázních předkládat obě ministerstva společně. „Ministerstvo zdravotnictví je srozuměno s výhradami Ministerstva financí k vyjmutí lázní z privatizace, proto předkládá materiál samostatně,“ píší Němečkovi úředníci s tím, že upozorňují na jedinečnost obou zařízení v poskytování odborné lázeňské péče. Ministerstvo financí zřejmě své námitky zformuluje během připomínkového řízení a uplatní při projednávání ve vládě.
-cik-
Co mají obě lázeňská zařízení společné:
- Lázeňské objekty jsou v dobrém technickém stavu.
- Činnost lázní stát nedotuje.
- Nižší vytíženost kapacity lázní sice způsobila snížení příjmu v minulých dvou letech
- Výhled na rok 2015 je ale optimistický
- Současný stav neumožňuje investovat do obnovy majetku a modernizace provozů a to z obavy, že takto vynaložené finanční prostředky by mohly být vnímány jako neúčelně vynaložené
