Každých osm minut se jeden Čech dozví, že trpí onkologickým onemocněním, a osm desítek jich denně zemře. Aby obě čísla byla nižší, scházejí se nyní už po šesté nejen čeští odborníci na kolokviu Prague ONCO, který potrvá do pátku. Vedle podělení se o nejžhavější novinky v onkologii jsou letos centrem pozornosti mladí specialisté, jejichž důležitost roste společně s faktem, že počet nově diagnostikovaných každoročně stoupá o pět procent.
„Česku se nedaří držet krok s evropským průměrem úmrtnosti na onkologická onemocnění, což je způsobeno hlavně tím, že nádory neodhalíme včas. Významně také stoupá prevalence – v současné době máme více než půl milionu spoluobčanů, kteří žijí se zhoubným nádorem,“ shrnula na včerejší zahajovací tiskové konferenci Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN.
„Podle Světové zdravotnické organizace je ročně diagnostikováno 14 milionů nových onemocnění, a to jen v zemích, kde existují registry – skutečné číslo je tedy ještě vyšší. Podle americké onkologické asociace se v roce 2035 odhaduje počet nových onemocnění 24 milionů a počet úmrtí 14 milionů. Porostou tak počty léčených a vyléčených pacientů a zátěž onkologických pracovišť bude stoupat. V zemích s vyspělým zdravotnictvím je vyšší doba dožití a odhaduje se, že v budoucnu bude více než padesát procent onkologických onemocnění diagnostikováno ve věkové skupině nad 65 let, která vyžaduje speciální přístup. Onkologie se tak bude věnovat hlavně seniorům,“ říká prezident kolokvia a přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN Luboš Petruželka. Podle něj se ale průběžně daří zvyšovat přežití pacientů – zatímco v letech 1975 až 19977 žilo v USA pět let od diagnózy 49 procent pacientů, v roce 2003 až 2009 to už bylo 68 procent.
Právě v Americe, konkrétně v San Franciscu, se minulý týden konala konference věnovaná nádorům v dutině břišní. Mezi novinky, které na ní představili světoví odborníci, patří např. možnost vyhnout se amputaci konečníku či důležitost dostatečné hladiny vitaminu D při biologické léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. „Na základě velké klinické studie se ukázalo, že vitamin D, který hraje roli i co se týče imunitního systému, zlepšuje dlouhodobé výsledky cílené biologické léčby používané pro léčbu pokročilého stadia nádoru tlustého střeva a konečníku. Není návodem dávat vysoké dávky vitaminu D, aby se účinnost léčby zvýšila, ale je třeba hladinu sledovat, aby terapie měla efekt,“ podotýká profesor Petruželka.
Zlepšit kvalitu života pak může to, že do budoucna nebude nutné provádět tak často amputaci konečníku. „Léčba rakoviny konečníku se často neobejde bez nutnosti stomie. U poměrně vysokého procenta nemocných je ovšem možné při úplném vymizení nádoru po kombinaci chemoterapie a ozařování chirurgický výkon odložit či nepoužít. Zatím je postup vyhrazen pro klinické ověření, je to ale cesta, jak zlepšit kvalitu života nemocných při velmi dobrém léčebném výsledku,“ vysvětluje Luboš Petruželka. Právě stomikům je věnována publikace, kterou včera na semináři pro onkologické pacienty, který se konal v rámci kolokvia, pokřtil Boris Hybner a Jiří Lábus. Kniha Michala Vaněčka Ať žijí stomici má psychicky podpořit pacienty s vývodem, nabídnout jim podporu a seznámit je s příběhy lidí, kteří se navzdory omezení dokázali vrátit do života i zaměstnání.
Čtyři z pěti Britů neví, kde je slinivka
Horší zprávy z americké konference přinesl profesor Petruželka o rakovině slinivky břišní. „Bohužel nic nového. Karcinomu slinivky břišní zůstává největším zabijákem. Nové léky sice jsou na cestě, ale ne do kliniky,“ konstatuje Petruželka (více o tomto smrtelném onemocnění jsme psali zde). Podle něj je ovšem vedle nepříliš povzbudivých výsledků léčby problém také to, že lidé nemají o problematice příliš povědomí. „V Británii byl dělán průzkum, jestli lidé vědí, kde slinivka břišní leží. 80 procent to nevědělo. Je těžké si uvědomit symptomy, když nevíte, kde orgán leží,“ zdůrazňuje profesor Petruželka.
Nejen u nádorů v oblasti dutiny břišní, ale v onkologii obecně se nyní do popředí dostává imunoterapie, tedy ovlivnění vlastního imunitního systému. „V minulosti byla považována za řešení nádorových onemocnění. Po období skepse se zase zdá jako perspektivní, a to díky zjištění nových imunitních struktur, které je možno odbrzdit, aby byly účinné proti vlastnímu nádoru. Příkladem je maligní melanom, který je v současnosti velmi dobře léčen. Na rozdíl od chemoterapie následuje dlouhodobá léčebná odpověď, takže i pokročilé onemocnění můžeme ve vyšším procentu dostat do trvalého léčebného efektu. Základy imunoterapie vznikly v 19. století, kdy na základě aplikace toxinů po infekčním onemocnění u nemocných vymizely sarkomy. Nádory mají bohužel tu vlastnost, že imunitě umí uniknout – právě imunoterapie ovšem dokáže úniku zabránit. Odbrzdit imunitní systém ale není jen tak, protože by mohl způsobit autoimunitní onemocnění. Proto je třeba nasměrovat ho pouze proti nádorovým buňkám.
Nejlepší recept: prevence
Ačkoliv jsou úspěchy léčebných metod nepochybně povzbudivé, stále zůstává nejlepší cestou rakovinou vůbec neonemocnět. Prevencí by se totiž dalo zabránit třetině nádorových onemocnění. Paseku ve zdůrazňování prevence bohužel nedávno nadělaly chybně interpretované výsledky irské studie o tom, že mutace mohou vznikat nezávisle na vnějším prostředí. „Mutací probíhá každou vteřinu velké množství a organizmus je dokáže opravit. Když je ale zatížen kuřáctvím a dalšími vnějšími faktory, najednou toho nemusí být schopen. Vědci zjistili, že mutace mohou vzniknout i bez vnějšího popudu. Interpretace byla taková, že žádné preventivní programy nemají smysl. Studie ale potvrzuje jen to, že i u nekuřáků může vzniknout karcinom plic. To neznamená, že bychom měli všichni kouřit,“ vysvětluje Luboš Petruželka.
Obecně platnými doporučeními jsou nekuřáctví a fyzická aktivita. Při pravidelném pohybu klesá riziko karcinomu prsu, děložního těla a střeva. Sedavý způsob života naopak zvyšuje riziko nádoru tlustého střeva, konečníku, děložního těla a prostaty. Ačkoliv se tak u nás svádí fakt, že jsme na prvních místech žebříčku výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, na nezdravou stravu, právě sedavý způsob života může také nést lví díl viny.
Právě na prevenci se chce letos ve velkém zaměřit VFN, která slaví 225. výročí svého založení. Při té příležitosti vyhlásila Rok prevence, při němž se každý měsíc zaměří na jednu terapeutickou oblast, v níž hraje prevence zásadní roli. „Zdraví lidé, především mladší věkové ročníky, na preventivní prohlídky obvykle nechodí, dokud nepociťují problém. Takto uvažuje až 60 procent všech lidí. Přitom včasné odhalení zdravotního problému může zvýšit šanci na úplné uzdravení až o 95 procent,“ uvádí ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. Speciálně onkologickým onemocněním se bude VFN věnovat v dubnu, který bude věnovaný melanomu, a v listopadu, který bude zasvěcen nádorům obecně. Podrobnosti programu najdete na http://www.rokprevence.cz/.
„Už loni jsme představovali úspěšnou akci Ruce na prsa. Díky putovnímu stánku po obchodních centrech, který podporuje mladé ženy v samovyšetřování, jsme zachytili 12 zhoubných nádorů, což je na počet 130 diagnostikovaných nádorů u pacientek do 35 let za rok velmi dobrý výsledek. Začínáme se také zaměřovat na protikuřácké aktivity s cílovou skupinou teenagerů, především dívek, protože u žen stoupá incidence karcinomu plic. Stále rozšiřujeme edukativní DVD pro pacienty – nyní pracujeme na urologických malignitách,“ shrnuje další aktivity onkologické kliniky docentka Tesařová.
„Snaha je zachytit nádor co nejdříve, nejlépe ještě v době, kdy není klinicky zřejmý. Zatím ale neexistuje žádný molekulární test, který by nám mohl říct, že onemocnění ve screeningu je, takže jsme odkázáni na zobrazovací či vyšetřovací metody, co se týče karcinomu děložního čípku. Novinkou je screening karcinomu plic, který byl zahájen v USA na základě rozsáhlé studie, která potvrdila, že nízkozátěžové CT vyšetření může odhalit klinicky raná stadia. Screening u rizikových skupin, které jsou definovány spotřebou cigaret či chronickými dýchacími problémy, je v Americe možné provádět ve věku 59 až 79 let. Implementace tohoto screeningu k nám by stála za to, ale současně s protikuřáckými opatřeními,“ podotýká profesor Petruželka.
Michaela Koubová
