Tanzanie postavila čaroděje mimo zákon a další malé velké zprávy
Albínům v Tanzánii by měla přestat hrozit rituální smrt. Foto: Proboards.com
Šamani končí kvůli albínům. Proč v zimě řádí rýma. Co mají společného majitelé chytrých telefonů s houslisty. Zuby, pohroma huby. Chytrá kůže dodá cit umělé ruce.
Mohlo by vás zajímat
TANZÁNIE ZAČALA CHRÁNIT ALBÍNY, ODNESLI TO KOUZELNÍCI.
Odhaduje se, že v africké Tanzánii trpí albinismem třiatřicet tisíc lidí. Kvůli kmenovým pověrám se stávají oběťmi únosů a rituálně podmíněného násilí. Za tím nejčastěji stojí čarodějové, kteří v odlehlých oblastech země zastávají roli lékařů.
Číhající pohůnci kmenových šamanů okolo vesnice, ve které se narodilo dítě postižené albinismem. To je obvyklý obrázek, na který se tanzanijská vláda odmítla nadále dívat. Kouzelníci běžně unášeli albíny, prováděli s nimi kouzla, jejichž jediným zaručeným efektem byla dříve nebo později mučivá smrt oběti. Když nezabralo nasazování hlídek, sáhla vláda k úplnému zákazu kouzelníků. Asociace albínů v Tanzánii to ocenila, obratem ale vznesla jisté pochybnosti o tom, jakým způsobem hodlá vláda svůj plán uvádět v platnost.
RÝMOVÝM BACILŮM SE DOBŘE DAŘÍ VE STUDENÉM NOSE
Ne že by nás to vzhledem k dosavadnímu průběhu letošní zimy muselo dvakrát trápit, ale když rtuť teploměru klesne pod nulu, nastává sezóna rýmy. Výzkum z Yale University School of Medicine přišel s vysvětlením, proč tomu tak je.
Virologové pod vedením profesorky imunobiologie Akiko Iwasakiové odhalili, že se většina virů, které způsobují nachlazení, reprodukuje efektivněji v nose, kde je při chladných dnech nižší teplota než ve zbytku těla. Vědci srovnávali prostředí nosu, kde se teplota pohybuje obvykle v rozmezí 33-35 stupňů Celsia a plic, kde je teplota kolem 37 stupňů Celsia. Ukázalo se, že za vyšší úspěšnost rinovirů může náš vlastní imunitní systém.
Teplejší buňky při napadení virem produkují více interferonů, což jsou proteiny, které blokují šíření virů tím, že varují zdravé buňky a zahajují imunitní reakci. V chladnějších buňkách nosní dutiny je tento varovný systém méně účinný a virus je schopen se šířit snadněji.
CO MAJÍ SPOLEČNÉHO MAJITELÉ CHYTRÝCH TELEFONŮ S HOUSLISTY
Vědci z Curyšské univerzity pod vedením Arka Ghoshe představili studii, která dokazuje, že dotykové telefony ovlivňují mozek uživatelů jiným způsobem než hloupé telefony.
Vědci pomocí EEG sledovali u 37 dobrovolníků po dobu deseti dní, přičemž 27 z nich používalo dotykové telefony a 11 z nich tradiční tlačítkové mobilní telefony, jak se u nich zrcadlí pohyby prostředníčků, ukazováčků a palců v somatosenzorické oblasti mozkové kůry, která přijímá dotykové, tlakové, bolestivé, tepelné senzorické informace z receptorů umístěných v kůži.
Ukázalo se přitom, že u těch, kteří používali dotykové telefony je tato oblast mnohem aktivnější a obzvláště je to patrné u pohybů palce. Podobné změny byly zaznamenány i u houslistů, ale s tím rozdílem, že u nich na rozdíl od majitelů dotykových telefonů, záleželo na tom, kdy se začali věnovat hraní na housle.
Pozoruhodné je, že se tato studie stala prvním mediálně viditelným výsledkem práce Arka Ghoshe, který se jinak zabývá elektrofyziologií. Vzhledem k celkovému výzkumu jeho týmu je celé výše uvedené zjištění v podstatě vedlejší – přesto se mu dostalo pozornosti. Smutný osud vědců – co víc k tomu říct.
MÍSTO ZUBNÍCH PAST BY CITLIVOST ZUBŮ MOHL VYMÝTIT BIOMATERIÁL
Chun-Pin Lin z Národní univerzity Tchaj-wanu a jeho kolegové vyvíjejí nový biomateriál, který by mohl přestavět opotřebovanou zubní sklovinu.
Citlivé zuby nejen bolí, ale mohou končit vážnějšími problémy. Bolest přichází, když se někomu opotřebuje zubní sklovina a tím pádem se obnaží vnitřní struktury zubů. Nervová zakončení se pak stanou citlivějšími na horko i chlad.
V současnosti využívané terapie, které zahrnují i speciální zubní pasty, fungují tak, že ucpávají dentinové kanálky, které vedou k citlivým nervům. Je to ale jenom povrchní ochrana a při každodenním žvýkání a čištění zubů moc dlouho nevydrží.
Badatelé proto vyvinuli nový typ zubní pasty s nanočásticemi, která je založená na chemických prvcích významných pro zubní tkáň, tedy na vápníku a fosforu. Při čištění touto pastou vznikají biometické krystaly, které důkladně pokryjí a ucpou obnažené dentinové kanálky. Pastu otestovali na pokusných psech, kterým důkladně vyčistili zuby. Ukázalo se, že nová pasta dovede obnažené kanálky ucpat do větší hloubky než jiné léčebné postupy, a že tak nabízí (řečeno reklamním obratem) déletrvající úlevu pro majitele citlivých zubů.
CHYTRÁ KŮŽE DOKÁŽE UMĚLÉ RUCE DODAT CIT
Ani ty nejpokročilejší protézy řízené mozkem zatím nedokáží zprostředkovat plné spektrum hmatových vjemů. Můžeme už ale vlastně použít minulý čas. Tým vědců vedený Roozbehem Ghaffarim, mimochodem podle ročenky prestižního Massachussettského technického institutu jednoho z nejnadějnějších inovátorů pod pětatřicet let, představila technologii smart skin.
Ta je ultratenká a lze ji natáhnout přes protézy. V chytré kůži jsou zabudovány funkční senzory doteku a tepla. Současně jsou propojené s nervy a vysílají signály do mozku.
Chytrá umělá pokožka byla vyvinuta týmem amerických a korejských výzkumných pracovníků, má hustou síť senzorů z křemíku a zlata, které napodobují citlivost skutečné kůže. Důležité je jejich množství.
„Máte-li tyto senzory v oblasti prstů ve vysokém rozlišení, můžete dosáhnout dotykových vlastností normální ruky,“ tvrdí Roozbeh Ghaffari a vzhledem k jeho dosavadním úspěchům v tomto oboru není důvod nevěřit mu.
Ondřej Fér
Tomáš Cikrt
