Prvoci budou pohánět letadla. I bakterie budou pohánět stroje. Vypněte to a jděte spát. Ke kolébce malomocenství. Guinejský červ je na vymření a nikdo ho nebude litovat.
Mohlo by vás zajímat
VĚDCI CHTĚJÍ Z FOTOSYNTETICKÝCH PRVOKŮ VYRÁBĚT PALIVA
Běžný fotosyntetický prvok, který se pěstuje jako žrádlo pro ryby, by se mohl stát zdrojem bionafty a leteckého paliva. Vědci pod vedením Grega O’Neila z Univerzity Západního Washingtonu a Chrise Reddyho z věhlasného Oceanografického institutu ve Woods Hole prostudovali neobvyklé a doposud nevyužívané chemické sloučeniny fotosyntetického prvoka a hodlají z nich vyrábět dvě různá biopaliva zároveň.
Podle O’Neila je novinka prozatím dost vzdálená od ekonomicky efektivní produkce, ale s tím už se při vývoji tak nějak počítá. Je to ale nesporně zajímavá strategie, jak z fotosyntetických organismů těžit biopalivo.
Řasy a jim podobné organismy obsahují mastné kyseliny, které lze přeměnit na metylestery mastných kyselin (FAME), ze kterých se skládá biopalivo. O’Neil, Reddy a spol. si pro svůj výzkum vybrali prvoky rodu Isochrysisze skupiny haptofyt a to ze dvou důvodů. Jednak se už komerčně pěstují a zároveň patří k pár známým druhům, které obsahují alkenony, dlouhé nenasycené metyl a etyl ketony s přibližně čtyřiceti uhlíky. Právě alkekony jsou podle vědců slibným zdrojem biopaliv.
Prvoci rodu Isochrysisprospektory biopaliv původně příliš nezaujali, protože jejich tuk v pokojové teplotě připomíná spíš bahno, než palivo. Jenže to bahno jsou vlastně alkenony, ze kterých lze vyrobit dvě biopaliva najednou. Oceanografové už alkenony dobře znají a to díky díky schopnosti měnit strukturu v závislosti na teplotě mořské vody. Bioprospektoři si jich ale moc nevšímali – až doposud tedy.
A JEŠTĚ JEDNOU PALIVA, TENTOKRÁT BAKTERIOLOGICKÁ
Američtí biologové z Indiana University objevili způsob, jak rychleji, levněji a čistším způsobem vyrábět bioetanol s pomocí plynného dusíku, který je nejhojněji vyskytujícím se plynem v pozemské atmosféře. Klíčem je bakterie Zymomonas mobilis, která dokáže něco, co tradičnější producent etanolu, pekařské droždí, nedokáže a to využít právě dusík z atmosféry.
Dnes se při výrobě bioetanolu z celulózy musí přidávat dusíkatá hnojiva jako je kukuřičný výluh nebo hydrogenfosforečnan, protože výchozí suroviny mají samy o sobě nízký obsah dusíku. Ten je nutný přitom nutný pro růst mikrobů, které produkují etanol.
ELEKTRONIKA NIČÍ PUBERŤÁKŮM SPÁNEK
Teenageři, kteří tráví hodiny s elektronickými zařízeními, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony nebo televizory, mají podle nové norské studie tendenci mít větší problémy s usínáním a spánkem. Doba, kterou během dnes stráví před displejem nebo obrazovkou ovlivňují, jak dlouho spí.
Pro studii použili výzkumníci z norské výzkumné společnosti Uni Research Health data od více než 9800 teenagerů ve věku šestnáct až devatenáct let, kteří se účastnili průzkumu o využívání elektroniky a spánkových návycích, včetně kvality spánku, délky spánku a jak dlouho jim trvá usnout.
Vědci zjistili, že chlapci a dívky mají tendenci používat různé typy zařízení. Chlapci tráví více času s herními konzolemi, zatímco dívky preferují smartphony a MP3 přehrávače. Téměř všichni ve studii uvedli, že použili své zařízení během hodiny, než šli do postele. Ti, kteří používají elektroniku před spaním, potřebují s větší pravděpodobností více než hodinu na to, aby usnuli.
NĚMEČTÍ VĚDCI ZJISTILI, ODKUD SE VZALA LEPRA
Němečtí genetici ve spolupráci s dánskými archeology izolovali DNA ze zubu pětadvacetileté ženy, která před sedmi staletími trpěla malomocenstvím. Choroba ji ještě nestihla příliš poznamenat. Přesto vědci izolovali ze zubu tolik DNA bakterie Mycobacterium leprae, že mohli přečíst celý její genom.
Výsledky publikované v časopise Science odhalily, že se původce lepry od středověku prakticky nezměnil. Bakterie rozhodně nezkrotla a je dneska stejně nebezpečná jako před sedmi staletími. Změnil se ale životní styl a ten šíření lepry zjevně nepřeje.
Genetické analýzy potvrdily, že lepra pochází z Asie. To naznačovaly i archeologické nálezy z nedávné doby. V Indii se podařilo najít hrob člověka, který zemřel na malomocenství před 4000 roky. Do Evropy mohli zavléct lepru vojáci Alexandra Makedonského nebo křižáci bojující na Blízkém východě proti muslimům.
Každoročně se na světě nakazí leprou asi 230 tisíc lidí v 91 zemích světa. I když se dá choroba vyléčit užíváním antibiotik, pohybuje se počet malomocných v milionech.
GUINEJSKÝ ČERV SE NEJSPÍŠ ODEBERE DO HISTORIE. NIKDO TOHO NELITUJE.
Ještě v osmdesátých letech minulého století bylo na světě diagnostikováno přes 3,5 milionu případů nákazou vlasovcem medinským, přezdívaným také guinejský červ. Přestože nejde o smrtelné onemocnění, je velmi nebezpečné a bolestivé.
Do těla se tento červ, tenký jako špageta a dorůstající délky až 80 centimetrů, dostával pozřením vody kontaminované jeho larvami. V lidském těle se poté vyvíjel a několik měsíců si razil cestu svaly a tkáněmi do podkoží.
Výsledkem jeho putování byl velmi bolestivý vřed obvykle na ruce nebo noze. Při styku s vodou vřed praskl a červ uhnízděný pod kůží vypustil do vody vajíčka nové generace parazitů.
Odstranění vlasovce medinského z těla není nic pro slabé povahy. Parazita je třeba uchopit v okamžiku, kdy z kůže vysune část svého těla a opatrně jej vytáhnout. Vzhledem k tomu, že je prorostlý svalovou tkání, jde o velmi bolestivou proceduru.
Za vymýcením zákeřného parazita nestálo očkování ani léky, nýbrž osvěta v dotčených oblastech a důsledné filtrování vody pomocí jednoduchých sít. Za poslední rok lékaři objevili jen 126 případů. Podle odborníků jde o neklamnou známku brzkého definitivního vymýcení tohoto nepříjemného onemocnění.
Ondřej Fér
