V České republice jsou tisíce lidí odkázaných na dialyzační léčbu jako náhradu funkce ledvin. Tito pacienti jsou léčeni v jednom z více než stovky hemodialyzačních středisek a dojíždí sem na pravidelné terapie zpravidla 3x týdně na 4 až 5 hodin. Pro české pacienty je ale k dispozici také domácí varianta této léčby, která však u nás není zatím tak běžná jako ve světě.

 

Domácí dialýza má dvě základní varianty. První z nich je tzv. domácí hemodialýza (pacient má doma dialyzační monitor, který obsluhuje sám), od počátku tohoto roku nově zařazená do sazebníku výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami a čeká na své uplatnění v praxi. Druhou je břišní dialýza (peritoneální) a tou se v 2013 léčilo v České republice 8,1 % pacientů s chronickým selháním ledvin.

„Podle našich odhadů by v České republice mohlo být peritoneální dialýzou léčeno mnohem více pacientů, než je tomu v současné době. V Evropě je na této metodě průměrně 15 % pacientů, v Hongkongu dokonce 80 %,“ upozorňujeMUDr. Michaela Ságová, lékařská ředitelka dialyzačních středisek sítě NephroCare. Výhody a přínos peritoneální dialýzy se celosvětově velmi živě diskutují. Většina odborníků se shoduje na tom, že je co do účinnosti s tou, která je prováděna na hemodialyzačním středisku, srovnatelná. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco u hemodialýzy krev pacienta protéká mimotělním oběhem a dialyzačním filtrem, kde se čistí, u břišní dialýzy je krev očištěna uvnitř pacientova těla. Touto metodou jsou léčeni i novorozenci a děti se selháním ledvin.

Mohlo by vás zajímat

Procedura peritoneální dialýzy probíhá tak, že si pacient do dutiny břišní napustí většinou dva litry dialyzačního roztoku, a odpadní látky z krve přejdou do tohoto roztoku přes membránu zvanou pobřišnice (peritoneum). Tato tenká blána vystýlá dutinu břišní, pokrývá její orgány a je velice dobře prokrvená. Odpadní látky tak mohou snadno pronikat z krve do napuštěného dialyzačního roztoku v dutině břišní. Tento roztok má speciální složení, aby nasával z krevního oběhu přebytečnou vodu a zbavoval pacienta, kterému ledviny přestávají tvořit moč, tekutin, jež v průběhu dne vypije. To vše činí v pohodlí domova a bez nutnosti napojování na mimotělní oběh. Navíc díky modernímu přístrojovému vybavení může peritoneální dialýza probíhat i automaticky v průběhu nočního spánku.

„Nespornou výhodou je i to, že časy výměn dialyzačního roztoku lze upravit dle pacientova denního rozvrhu, anebo si pacient může výměny provádět v průběhu noci za pomoci přístroje. Ve dne má pak klid a může se věnovat jiným činnostem nebo chodit do zaměstnání či do školy,“ dodává doktorka Ságová. Medicínské kontraindikace nejsou příliš časté: jedná se zejména o pacienty, kteří prodělali rozsáhlé operace v oblasti břicha, kdy dialyzační roztok nemůže v dutině břišní volně cirkulovat kvůli srůstům. V současné době mohou pacienti, kteří nejsou schopni sami si výměny provádět ani nemají žádnou blízkou osobu, která by se to naučila, využít služeb některých agentur domácí péče, kde jsou na provádění peritoneální dialýzy speciálně vyškolené zdravotní sestry.

„Statistiky jasně ukazují, že v prvních dvou až třech letech dialýzy má břišní forma mnohem lepší výsledky z pohledu úmrtnosti, a to je, myslím, jasný argument ve prospěch této metody,“ uzavírá MUDr. Ságová.

-TZ-