Když stres vyhraje: Ročně úzkost z práce zabije 120 tisíc Američanů
Pracovní stres, úzkost z prostředí na pracovišti a špatná zdravotní péče zabijí každý rok 120 tisíc Američanů. Náklady spojené se zdravotní péčí o takto postižené zaměstnance činí 190 miliard dolarů.
Výzkumní pracovníci dvou ctihodných a autoritativních akademických institucí, Harvard Business School a Stanford’s Graduate School of Business, spojili síly a dali dohromady studii, která vyčíslila zhoubný vliv stresu a dalších souvisejících faktorů na zaměstnance. Oněch 120 tisíc mrtvých je víc, než ve Spojených státech zabije chřipka, Alzheimerova choroba nebo cukrovka. Číslo je tak vysoké, že se lidé na odpovědných místech začínají ptát, jak k něčemu takovému může v jednadvacátém století vůbec dojít.
Plusy pro Obamacare
Mohlo by vás zajímat
Studie, která si vedle samotné úmrtnosti v souvislosti s pracovním stresem všímá také jejího vývoje v čase, může nečekaně přinést spoustu kladných bodů doposud rozporně vnímanému fenoménu americké politiky jménem Obamacare.
Reforma zdravotnictví je nejambicióznějším sociálním programem v Americe od šedesátých let minulého století a patří k nejvýraznějším změnám, které Spojeným státům přinesla administrativa prezidenta Obamy. Republikáni reformu, schválenou Kongresem v roce 2010 a posléze potvrzenou nejvyšším soudem, odmítají a dělají co je jen v jejich silách, aby ji když už ne pohřbili, alespoň okleštili. Obamacare podle opozice zvýší cenu zdravotního pojištění a je nespravedlivá, protože nutí sankcemi k pojištění i ty Američany, kteří ho nechtějí. Většina pojištěných Američanů je pojištěna u zaměstnavatele, asi pětina má individuální pojištění. Zhruba 48 milionů Američanů, tedy asi 14 procent, pojištění vůbec nemá (více jsme o Obamacare ve Zdravotnickém deníku psali zde).
Právě nedostatečná nebo přesněji řečeno levná a proto nekvalitní zdravotní péče pro lidi, kteří nemají zdravotní pojištění, se na úmrtích zaměstnanců podílí významnou měrou.
Podle Jeffreyho Pfeffera, jednoho z autorů studie, se zaměstnanci s problémy souvisejícími se stresem jen stěží dočkají odpovídající zdravotní péče.
„Lékaři pracující mimo rámec pojištění takové věci jako je psychosomatika neřeší,“ uvedl Pfeffer pro americkou tiskovou agenturu Bloomberg. Jedním dechem ale dodal, že to lékařům lze jen těžko vyčítat, chybné je podle akademického pracovníka nastavení systému.
Čísla statistiky ale akademická nejsou: nedostatečná zdravotní péče stojí ročně život devětačtyřicet tisíc lidí. Podle ekonomického novinářky Natalie Kitroeffové by ekonomický dopad takto vysoké úmrtnosti mohl paradoxně zapůsobit na republikánskou opozici, aby Obamacare začala v rámci svých výpadů a obstrukcí trochu šetřit. Řečeno nahrubo: Mrtvý zaměstnanec nevydělává.
Minusy pro krize
Jak už jsme zmínili, statistika úmrtí spojených s pracovním stresem není statická. Její dynamika úzce souvisí s jednotlivými ekonomickými cykly. Zjednodušeně řečeno lze tvrdit, že roky ekonomické prosperity se vyznačují menším počtem úmrtí spojených se stresem, zatímco v letech krize se toto číslo zvyšuje, a to dramaticky.
Výzkumníci dokázali uvést do přímé úměry výskyt neurotických poruch u zaměstnanců se zdravím celé ekonomiky. Čím zdravější je ekonomika, tím zdravější jsou paže, které roztáčejí její kola, dá se říct. V roce 2006 americká ekonomika rostla jako o závod a nic nenasvědčovalo tomu, že by se na tom v dohledné době mohlo cokoliv změnit. V té době se počet úmrtí zaměstnanců způsobený stresem snižoval o celé desetitisíce. O čtyři roky později uprostřed zuřící krize se tato čísla šplhala naopak o desítky tisíc výš ve srovnání s dnešním (beztak alarmujícím a znepokojivým) stavem.
Podle výzkumníků se na zvýšeném stresu v dobách ekonomické krize nejvíc ze všeho podílí nejistota udržení místa, tvrdý konkurenční boj na pracovišti i snižující se platy spolu se zvyšujícími se životními náklady.
Ondřej Fér
Tomáš Cikrt
