V chřipkové epidemii zakazují nemocnice návštěvy, infekci tam ale mohou zavléct sami lékaři a sestry. Očkuje se jich totiž málo, jen mezi čtyřmi až sedmi procenty, zatímco například v USA se očkuje přes polovinu zdravotníků a v některých nemocnicích až 98 procent. Ministerstvo zdravotnictví nechystá povinné očkování proti chřipce pro lékaře a sestry, podle epidemiologa a garanta sítě očkovacích center docenta Rastislava Maďara by ale povinné mělo být.

 

„Zákonná norma u nás není, očkování ale může požadovat vedení nemocnice minimálně u těch zdravotníků, kteří se pohybují na vysoce rizikových pracovištích, kde jsou pacienti po operacích, s těžkými poruchami imunity, na onkologii, JIP či ARO,“ řekl Maďar. Připomněl, že v očkovacích centrech jsou povinně očkováni všichni lékaři i sestry. Vysoko nad průměrem je s 16 procenty očkovaných zdravotníků, z toho na infekční klinice až s 20 procenty, pražská Nemocnice Na Bulovce.

Pokud zaměstnavatel očkování nařídí, tak ho i uhradí. Investice se nemocnici vyplatí. Očkovat by se měli zdravotníci také v LDN, domovech seniorů, ale i praktičtí lékaři, protože i oni mohou nakazit pacienty.

Mohlo by vás zajímat

„Klíčovým indikátorem jsou sestřičky, které jsou nejčastěji v kontaktu s pacientem. První onemocní, zůstanou doma. Další už doma zůstat nemůžou, protože by se muselo zavřít oddělení. S virózou docházejí do práce, mají sice roušku, ale ta má časově omezený účinek,“ popsal Maďar.

Zdravotníci přes své vzdělání podléhají podle Maďara pověrám a předsudkům spojeným s očkováním jako obecná populace. „Celý rok se obětují pro nemocné, slouží od pátku do pondělí, a potom takto zbytečně ohrožují ty nejrizikovější pacienty na životě,“ řekl.

V USA povinně

Některé nemocnice v USA požadují očkování povinně, když zdravotník odmítne, může si jít hledat zaměstnání jinde. V českých nemocnicích je ochrana pacientů před nákazou sice podmínkou akreditace, očkování ale i tak zůstává dobrovolné. „Já jsem pro povinné očkování zdravotníků. Pokud si někdo vybral toto povolání a chce dělat na rizikovém pracovišti, tak by měl respektovat jisté zásady prevence,“ řekl Maďar a přirovnal to k situaci, kdy by chirurg na sále neměl povinně rukavice.

Podobně jako běžná populace se zdravotníci obávají, že když se dají očkovat a dostanou chřipku, bude její průběh mnohem těžší, nebo že samotná vakcína může způsobit chřipku. Někteří odmítají očkování kvůli možným dalším potížím, jako bolest v místě vpichu, bolest kloubů či svalů. Tyto potíže nezpůsobuje vakcína, ale reakce imunitního systému. Tělo uvolňuje speciální molekuly, které reagují na vakcínu. „Když tělo reaguje tím, že způsobí lehkou bolest svalů, kloubů a zvýšení teploty, tak jak by reagovalo, kdyby se potkalo se skutečným virem, vždyť by ten člověk mohl bojovat o život,“ poznamenal lékař.

V současnosti, kdy epidemie vyvolaná typem A/H3N2 v Česku vrcholí, se už většinou neočkuje. Je ale možné, že se dostaví v únoru druhá vlna. Mohl by ji vyvolat typ A/H1N1, tzv. prasečí chřipky, který dominuje nyní v Itálii či na severním Balkáně. Očkovat lze ale jen lidi zcela zdravé. V jejich okolí nesmí nikdo chřipku mít, jinak hrozí, že jsou už v inkubační době a efekt očkování by byl jen malý.

-čtk-