Psychiatr, psycholog, farmakolog a endokrinolog Vladimír Vondráček, od jehož narození dnes tedy 23. února uplynulo 120 let, zpřístupnil poznání lidské duše široké veřejnosti. Knihami a přednáškami přitahoval pozornost odborníků i laiků. Dva metry vysoký lékař s nezbytným vousem a nápadně připomínající herce Jindřicha Plachtu, vynikal duchaplností, humorem a poutavým stylem vyprávění.
Vondráček ve svém nejslavnějším díle Fantastické a magické z hlediska psychiatrie (1968) často čerpal z pomezních oblastí různých odvětví medicíny, ale i ze styčných bodů s kulturou v nejširším slova smyslu. Do povědomí se tento přednosta psychiatrické kliniky UK (1958 až 1970) zapsal třídílnými memoáry, bestsellerem 70. a 80. let. 
V nich vylíčil osudy lidí známých i neznámých a vzpomínal na to, co lidem dělalo radost a co je trápilo, ale i jak se stravovali a jak cestovali.
Zakladatel české psychofarmakologie a lékařské psychologie se narodil v rodině pražského obchodníka s lahůdkami na Novém Městě pražském. Na medicíně promoval v roce 1919. Z odborných prací Vondráček napsal obsáhlé monografie – Farmakologie duše, Otravy, Hysterie, Vnímání, Hodnocení a jeho poruchy z hlediska psychiatrie. Jako jeden z prvních českých vědců se zabýval drogami a jejich působením. Zemřel 10. května 1978.
-čtk-
Citáty profesora Vondráčka
- Co si přeji k narozeninám? K narozeninám je ustáleným zvykem přáti si především zdraví. Já si však myslím, že je lepší být mírně churav a šťasten, než být zdráv a nešťasten. Proč jsem se dožil takového věku? Protože jsem byl stále nemocný. Všichni mí přátelé, kteří byli stále zdraví, jsou už mrtví.
- Jak sportuji? Já příliš nesportuji. Mým jediným sportem jsou takové smutné procházky. Proč smutné? Protože se jdu vždy projít na pohřeb některého ze svých přátel, kteří pravidelně sportovali, nebo je jedu navštívit do nemocnice, kde leží s nohou v sádře.
- Veselý večer je prospěšnější než tuba léků na uklidnění.
- Práce je krásná věc, nesmí se však státi výhradním účelem života.
- Padesátka je věk, kdy se člověk v poměrném mládí dožívá úctyhodného stáří.
- Zkoušel jsem lék na nejlevnějším pokusném zvířeti, totiž na sobě.
- Lázně? Nejsem natolik zdráv, abych mohl absolvovat celý lázeňský režim.
